Co ty vesnice rovnou vybombardovat? Humanitárně, samozřejmě. Komentář Štěpána Chába
komentář
26.04.2018
Foto: Facebook
Popisek: Vesnice; ilustrační foto
Novinky.cz přišly s článkem o bídném stavu vesnic v České republice. Vesnice se vylidňují, mladí lidé utíkají do měst a do zahraničí, prodejny krachují, hospody padají jedna za druhou, podnikatelé to vzdávají, lékaři s hrůzou před elektronizací receptů zavírají ordinace, zemědělské půdy valem ubývá. Jen lesů, těch máme prý dvakrát víc, než za první republiky, jen se nedodává, v jakém stavu a kam většina vytěženého dřeva putuje... a kdo ho těží. Nevadí, jukněme na další detaily.
Když jsem byl malý hoch, chodili jsme na brambory. Krást. Měli jsme hlad. Kradli jsme i kukuřice. Jen tak, klukovsky, jdu polem, trhám, žeru. Venkovská idyla. Loňské léto jsem se vydal na jeden nedaleký vrch a jal se počítat pole v dohledu. Napočítal jsem jich 21. Na české straně jich bylo 7. Všechny byly osázené řepkou. Na německé straně byl zbytek, 3 s řepkou, další s ostatními zemědělskými komoditami. Přičemž je nutno dodat, že české strany jsem viděl větší kus. Té německé jen ždibec. Přesto ždibec krásně rozpalcelovaný a využitý. Holt, v Německu se dotuje skutečné zemědělství.
Posekáno jest
Drtivá většina české krajiny, kam jsem dohlédl, byla luka. Sekaná traktory, balíkovaná senem. Využitá jen pro zemědělské dotace. Takže vlastně k hovnu. Přičemž je nutné dodat, že většinu dotací na sekání luk berou „místní“ dotační magnáti, kteří vlastní nebo si pronajímají naprostou většinu pozemků. Užitek pro vesnici? Prakticky nulový. Prostě se jim prožene přírodou dvakrát ročně roj uřvaných traktorů se sekačkami a zisky inkasuje nějaký magnát z Prahy. Nebo počkat, nulový význam, spíš výrazně záporný, protože šílené sekání dotací na loukách ničí přírodu, bere životní prostor hmyzu i zvěři, nedovoluje bylinám dorůst, nahrává invazivním rostlinám, které se prostě pomnoží i přes vytí traktorů a jejich sekaček.
Máme více lesů… a co jako?
Co znamenají lesy pro vesnice? Dřív, před sto lety, velký bonus. Pracovní příležitosti. Teď? Podobné jako se sekáním trávy a dotací. To, co dříve musely zvládnout stovky chlapů (a mít z toho obživu), teď zvládne jeden harvestor za nepoměrně kratší dobu. Fajn, pokrok, ale z hlediska vesnice krok do propasti. A kdo inkasuje zisky? Magnát usazený v Praze. Když je dobře. Když dobře není, inkasuje magnát ze zahraničí. Přínos zase nulový. Ve vesnici zisky nezůstanou. Dřív zůstávaly, protože o lesy se starali místní magnáti. Ze 75 % se vysazují smrky, tedy nevhodná dřevina, protože magnátům víc nesou. Rostou rychle, rovně, je to dobré dřevo pro zpracování. Ale přírodu smrková monokultura ničí.
Další dotace
Nákup potravin upadá, stejně jako všechno. Malé prodejny padají jedna za druhou. Za loňský rok jen 1082 prodejen. To je útok na solar. Co za tím stojí? To, co ve městech. Supermarkety. Ovšem ve městě jsou supermarkety hned u ruky. V řídčeji obydleních oblastech se postavily v menších městech, a jako správná vakuovačka vysály zákazníky z okolních vesnic. Mají levněji. Stojí zato si tam zajet a ušetřit. Ti, kteří mají automobil, jásají. Ti, kteří jej nemají, musí využívat veřejnou dopravu, která je často komická. Mnohá místa jsou tak ve spojení se světem jen sporadicky a neprakticky. Zisky nezůstávají v místě, ale plynou do Německa, Rakouska, Anglie nebo Belgie (to podle toho, komu ten který řetězec patří). A tak obce uvažují o tom, že budou dotovat místní prodejny.
Do hospody? Proč?
Vesnické hospody odumírají. Ani ne tak kvůli EET, jako spíše kvůli protikuřáckému zákonu. Teď v teple, když sluníčko svítí, jsou vesnické hospody oblepeny hosty. Ale jen zvenčí. Vevnitř nesedí nikdo. Okolo hospod se srocují už od prvního paprsku jara, kdy to bylo ještě na bundu. Směšný pohled. Lidé chtějí do hospody, chtějí na pivo, ale nikdo tam prostě nejde. Radši posedávají doma u televizí a pijí pivo z petlahví. Pivovarům výrazně klesly tržby. Protikuřácký zákon nás sundal ze světové špice v pití piva. Budeme žít zdravěji? Pochybuju. Ten hromadící se vztek, ten zákaz ventilovat se, vykecat se, to odcizení. To vše zabije člověka daleko dřív, než pivo a cigáro. Politici nevidí souvislosti, jen zákazy a pěkné pukrle k pánům z Bruselu.
Volám 155
Vážný úraz, nemoc, potřeba rychlé záchrany? Po zavolání záchranky po setmění se dočkáte ošetření ve Šluknovském výběžku do čtvrt hodiny. Dobrý čas. Opravdu. Jenže následující převoz do nemocnice? Hodina a půl. Se zapnutým majákem. Přičemž v polovině cesty čeká na úpícího pacienta přestup na jinou sanitku, která jej do kýžené nemocnice teprve doveze. Proč přestup? Protože na celý Šluknovský výběžek jsou dvě sanitky, přičemž jedna z nich musí být vždy k dispozici. Nutno dodat, že dvě sanitky, ale pouze jeden doktor. Bojím se dne, kdy ve Šluknovském výběžku začne být ve 23 hodin blbě třem lidem. Protože pak na doktora čeká těžká volba – koho nechá úpět? Jak je to v jiných krajích zapadlých vlastenců, netuším.
Ale zase…
Sednout si před barák, zapálit cigáro, dát nohy do prostoru, zahledět se na přírodu a setrvat tak, dokud na vás někdo nezačne řvát, že máte něco dělat, to nemá chybu. Nenahraditelné a krásné žití na vesnici, kdy sedíte a hodinu nevidíte živého člověka a o to větší radost máte, když se po té hodině vynoří zpoza obzoru a nerudně neodpoví na pozdrav, to nemá chybu. Kdykoliv se dostanu do města, sedá na mě ten upocený prach vystresované hrůzy z toho, že něco nestihnu, že musím to a to a to a že nepotkávám lidi jen na záchodě a v koupelně, jinak všude, a že přírodu znám jen z magazínů a televize a že mi chybí ten klid. Fuj tajksl. Radši o hladu v kráse, než přežraný ve stresu a nevkusu.
Desítky malých obcí a osad jsou před definitivním vylidněním. Není šance na obnovu populace. V domech nejsou děti. Obyvatelé stárnou. Umrtvuje se to tu. Pomalu, plíživě.
Takže nadhoďme možná řešení
Zrušit protikuřácký zákon, je směšný. Na vesnicích nesmírně. Zrušit dotace na sekání trávy pro velké firmy (magnáty z Prahy), ničí přírodu a charakter zemědělců, brání skutečnému zemědělství. Dotovat malé farmáře, když už tedy něco dotovat. Zavést podpůrný program pro život na vesnici. Ukrotit byrokraty, kteří brání cokoliv vytvořit. Pro založení jakékoliv veřejné iniciativy je potřeba překonat takového papírování, že to jednoho skutečně odradí. Když to půjde stále špatně, zavést základní nepodmíněný příjem pro vesnice, jen nízký, symbolický, 2000 Kč na osobu. Pro mnohé to bude příjemné vyjádření soustrasti. Zkrotit exekutorskou mafii, protože ta kosí hlavně na vesnicích a dělá život ještě chudší, přičemž nutí lidi utíkat za lepším. Nebo alespoň mladé. Zaměřit investice právě do krajů, nechrchlit si je ve velkých městech. Podstatně zjednodušit a odbyrokratizovat podnikání. Dát možnost čerpat dotace a granty i obyčejným lidem. Nikoliv jen firmám s Babišem v čele.
Vložil: Štěpán Cháb