Zavři tlamu, sráči! Zabil o rok mladší spolužačku, jako mladistvého ho zavřeli do Boletic. Fešácký ústav, Daniel odtamtud čile komunikuje přes internet. A vyhrožuje

Foto: TV Prima / repro

Popisek: Boletice. Odsud Daniel napadá na sociální síti rodinu dívky, kterou zavraždil.

Čtrnáctiletý chlapec, který měl podle policie v Teplicích zavraždit svoji o rok mladší spolužačku Elišku, „sedí“ ve výchovném ústavu v Boleticích nad Labem v oddělení pro takzvané dětské vrahy. Jenže TV Prima zjistila, že se tam v klidu dostane na Facebook a dokonce si dopisuje se strýcem zavražděné dívky…

„Jsem nemocný, stres, chce to klid. Lovím je jak velryby, ta děvka je můj Moby Dick,“ tahle slova napsal Daniel krátce po vraždě. Jeho písňové texty z doby před vraždou, které chlapec spíše rapuje než zpívá, zaplnily internet. A je z nich znát, že to mladík nemá v hlavě v pořádku a na uzavřeném oddělení měl skončit už dřív. „Všechno se to rozbilo, jde to se mnou z kopce, z milýho kluka jste udělali protivnýho sobce,“ stěžuje si v písni. „A já nevím, jak dál, dál to půjde, každýho zajímám. Protože jsem jinej a nikam nezapadám.“

Vyřešil jsem to vraždou, rapuje mladý vrah

Pubertální výlevy, teenage lyrika, jakou si projde každý? Těžko… „Ona se zeptala, jestli tohle dělám s každou, potom se usmála, já to vyřešil vraždou." Ve svých textech krom vraždy mluví chlapec také o sebevraždě. „Navenek desítka, ale vevnitř navždy nula. Bezcitní jak hmyz, hmyz zabíjím jak grázl. Určil jsem poslední naději, kulku do hlavy, Omlouvám se, v ruce mám, v ruce mám zbraň, Poslední výstřel, odejdu pryč. Nevím kam,“ vylévá si srdce. Jenže pak zabil. A měl by za to pykat.

Zabíjím jak grázl, o co jde?

„Vůbec tě nechápu, zavři tlamu, sráči,” píše Daniel na Facebooku. Tato slova údajně napsal 14letý Daniel strýci zavražděné Elišky, panu Martinovi. Ten si na začátku září, tedy sedm měsíců po vraždě podle TV Prima všiml aktivity Daniela na sociální síti a byl nemile překvapen, když mu chlapec, který po vraždě skončil v boletickém výchovném ústavu v uzavřeném oddělení pro takzvané dětské vrahy, na zprávu odepsal.

Měsíc po vraždě vysedával na internetu

„On na tom facebooku byl měsíc po vraždě, kdy si tam aktualizoval tu svou fotečku. Už jenom ta první odpověď brala za své, že prostě je to idiot. Strohá, urážlivá, nic kloudného z něj nevypadlo,” řekl televizi Prima pan Martin, strýc zavražděné Elišky. A tak se do drzého fracka pustil pěkně zostra.  „Teď jsi vyhrál blázinec, kam patříš, ale jackpot pro tebe držím já!! Moc se na tebe těším, až ti ho, ty mrzáku, předám!,” napsal strýc Elišky na sociální síti.

To mě jako chceš zabít?

„Kdo vůbec jsi, magore jeden. To mě jako ty chceš zabít,“ ozval se Daniel. Věděl chlapec, kdo Martin je?  „Myslím si, že věděl, protože já jsem mu tam dokonce i odeslal fotku Elišky, aby věděl, kdo vlastně jsem,“ řekl televizi Prima strýc zavražděné dívky.  Podle psycholožky se nezájem ze strany chlapce dal čekat. „Těžko bychom mohli předpokládat, že projeví lítost, když vlastně celý jeho přechozí život směřoval k tomu, že se může něco takového stát,“ vysvětluje psycholožka Jana Doubravová.

Jak je možné, že vrazi chatují?

Jenže jak je možné, že se na nejpřísnějším uzavřeném oddělení nechvalně proslulého boletického pasťáku Daniel dostal na internet?  „Mně to vyráželo dech, že takový člověk vůbec může komunikovat se světem. Aby si telefonoval, psal na facebooku s holkama, s rodinou. To mi připadá trošku opravdu na palici,“ je v šoku Eliščin strýc.

Musí přece volat domů, říká ministerstvo

Ředitel ústavu novináře odkázal na Ministerstvo školství. „Já nedokážu vyloučit, jestli nevyužívá mobilního telefonu například, protože všechny děti mají právo v čase dvacet až dvacet jedna hodin kvůli možnému styku s příbuznými využívat mobilní telefon,“ vysvětlila mluvčí ministerstva  Jarmila Balážová, mluvčí ministerstva školství.

Daniel je stále ve výchovném ústavu v Boleticích, kde ale zůstane jen do června, kdy ukončí základní školu. O tom, kam půjde dál, už soud rozhodl. Vzhledem k tomu, že rozsudek ale není pravomocný, není výsledek zatím veřejný. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na . 

Vložil: Dáša Vrchotová