Pomáhat a chránit? Dcera si začala s násilníkem, ten ji opakovaně bil, napadal i hejtmana Bubeníčka a jeho ženu. Přesto s tím policie nic nedělala a tyran jeho dceru nakonec zabil, po třech letech teroru

Foto: Mostecko.cz

Popisek: Oldřich Bubeníček

KRIMI Jak české soudy řeší týrání žen? Ústecký hejtman Oldřich Bubeníček o tom ví své. Jeho dcera si bohužel začala s násilníkem. Ten ji opakovaně bil, napadal i hejtmana a jeho ženu. Přesto s tím policie nic neudělala a tyran jeho dceru nakonec zabil. Po třech letech teroru. „Proti tomu vůbec nemáte šanci se bránit,“ říká hejtman Bubeníček pro MF Dnes.

„Náš právní řád je založený na tom, že dokud se nestane něco supervážného, dělá se jen tytyty,“ dodal. Nepomohlo ani vysoké postavení hejtmana. Rodiny v podobných situacích prostě zastání nemívají.

Bil dceru, napadal i manželku hejtmana

Hejtmanova dcera se v roce 2011 seznámila s jistým Pavlem Kapicem.  A už brzy se ukázalo, že jde o násilníka, dívka mívala často modřiny. V říjnu 2014 pak Kapic napadl hejtmanovu manželku a dostal tříměsíční podmínku. Půl roku poté zaútočil i na hejtmana. A tento útok zůstal bez trestu – paradoxně vinou hejtmana. Ten totiž na policii podepsal, že pokud se útok vyhodnotí jako přestupek, do tří měsíců požádá o jeho projednání. Bohužel na to ale zapomněl a předpokládal, že se útok projedná automaticky. „Je zvláštní, že když vás někdo napadne, ještě musíte žádat, aby byl někdo tak hodný a projednal to,“ hájí se Bubeníček. Přestupek byl promlčen – na radnici, v Bílině, kde je Bubeníček starostou.

Měl špatnou pověst

Kapic přitom měl pověst násilníka a Bubeníčkovi před ním dceru varovali. „Když s ním dcera začala chodit, různí známí začali říkat, o koho se jedná. Pak jsem ho viděl a můj šestý smysl mě nezklamal, protože na mě neudělal nejlepší dojem. Zjistil jsem, že práce není zrovna jeho koníčkem. O práci hodně mluvil, ale žádnou stálou nikdy neměl,“ říká ústecký hejtman.

Vraždil už jeho otec

A to ještě nevěděl zásadní věc. Pavel Kapic je synem muže, který brutálním způsobem v roce 1998 zabil člověka. S komplici tehdy hodil svázaného podnikatele na dno rozpáleného kotle elektrárny. Prý by to ale nic nezměnilo. „Kdyby se choval normálně a pracoval, tak by všechno bylo v pořádku. Bylo by hloupé, aby mu někdo připomínal minulost jeho otce.“

Prorazil jí ušní bubínek, ale pořád od něj nechtěla odejít

„Hned na počátku jejich vztahu si manželka začala všímat, že dcera má modřiny. Ale ona pořád zatloukala, když si sousedé stěžovali na hluk, hádky a rány, vždycky tvrdila, že to vychází z bytu o patro výš. Po čase přiznala, že ji napadal. Podřekla se, že ji bil vždycky, když byl rozčilený. Sama od sebe by to asi neřekla, ale přišla s tím, že neslyší na jedno ucho, a popsala, jak jí dal v koupelně pěstí, až jí prorazil ušní bubínek. Jeli jsme tenkrát na pohotovost do Mostu. Hádky neustaly ani potom, kdy se jim v srpnu 2013 narodilo dítě. Dcera od něj na čas odešla, ale on prosil, aby se vrátila, sliboval, že se změní, a ona mu uvěřila,“ vzpomíná na kolotoč násilí Bubeníček.

Podmínka za napadení

A o půl roku později povedený „zeť“ napadl i jeho ženu. „Manželce poslal SMS, že si nechá dítě a my si máme vzít k sobě dceru. Manželka s dcerou se ho vydaly hledat. Když ho našly na ulici v Bílině, napadl nejprve dceru. Manželka se jí zastala, tak bil i ji. Strhl jí z krku zlatý řetízek. Později tvrdil, že ho zahodil do keřů, ale strážníci ho tam hledali marně. Policisté ho nakonec našli v jeho kapse.“ Za napadení paní Bubeníčkové dostal Kapic podmínku. „Ta podmínka byla divná. Když se projednávala poprvé, k soudu přišli všichni kromě něj. Na druhý pokus to samé. I když soudkyni volal a sliboval, že přijde, zase nepřišel. Nakonec ho soudkyně nechala sebrat a on byl pár dní zadržený ve vazební věznici v Teplicích, než došlo k soudu. Od toho odešel s úsměvem a podmínkou. Předtím už měl jednu za podvod. Je to zvláštní – svědkům se píše, že jim hrozí pořádková pokuta, když se k soudu nedostaví, ale když nepřijde obžalovaný, nic se neděje,“ popisuje hejtman jednání soudu.

Chtěli zachránit alespoň vnučku

Manželé toho měli dost a podali žádost o svěření vnučky do vlastní péče. „Podali jsme ji s manželkou, aby vnučka nežila v tak konfliktním prostředí. V jejich bytě bylo vytrhané elektrické vedení ze zdí, servané žaluzie z oken, ve dveřích chybělo sklo. Vnučka měla v pokoji postýlku, žehlicí prkno a jinak nic. V pokoji se zataženými závěsy byla třeba půl dne. Dostali jsme ji do péče na základě předběžného opatření a dcera si k nám pro ni chodila dva dny v týdnu,“ vzpomíná na částečné vyřešení situace. Dcera ale pořád zůstávala s násilníkem. Nepřipouštěla si, že se nezmění, omlouvala ho.

Soudkyně vrátila dítě násilníkovi

„Jenže pak soudkyně rozhodla, že vnučka může žít s rodiči, že prostředí je plně vyhovující, a vrátila ji do té džungle. My jsme se proti tomu odvolali, ale Kapic oznámil, že už nám dítě nedá. Přitom na ně neměl právo, rozhodnutí nebylo pravomocné. Ten den jsem se zrovna vracel z práce a potkal ho před domem. Chtěl s vnučkou někam utéct, chytli jsme se. Když jsem ji měl na ruce, dal mi pěstí, plival na mě, kopal, řval, že mě zabije.“

Policie věřila Kapicově verzi

Hejtman zavolal policii. „Bohužel to bylo ve chvíli, kdy se střídaly směny, takže policisté přijeli až za 35 minut, přestože jsem volal opakovaně. Druhý den jsem na něj podal trestní oznámení, protože podle mě to byl pokus o únos. Dvakrát jsem na policii odmítl podepsat protokol, protože ho sepisovali podle toho, co jim řekl on. Zlehčoval to, říkal, že se vlastně nic nestalo. Ale já neměl čas chodit na policii každý den, tak jsem to napotřetí podepsal,“ přiznává Bubeníček.

Přestupek propadl

Proč tedy Kapice nijak nepotrestala přestupková komise na bílinské radnici, kde je mimochodem starostou? „Protože jsem nevěděl, že musím zažádat na radnici, aby se přestupek projednal. Myslel jsem, že se to řeší automaticky, proto jsem celou dobu čekal a nakonec se dozvěděl, že uplynula lhůta a přestupek propadl, protože mojí povinností bylo zažádat o projednání, což jsem neudělal,“ říká hejtman.

Poslední večer

Vnučka zůstala u prarodičů, dcera si pro ni chodila, začala pracovat a rodiče doufali, že může někoho poznat a odpoutat se od Kapice. 2. ledna ji ale viděli naposledy. „Byla u nás navštívit malou. Byla u  nás celý den, nemluvila a večer odešla.“ Bylo jí dvacet tři let. Pavel Kapic ji úmyslně bodl kuchyňským nožem s čepelí dlouhou 23 centimetrů do horní části stehna. Nůž ženě přeťal stehenní tepnu. V důsledku krvácivého šoku upadla do bezvědomí a ani přivolané rychlé lékařské pomoci se ji nepodařilo resuscitovat. Zemřela na místě. Vrah dostal 12 let.

Proti tomuhle není obrana, říká Bubeníček

Mohl Bubeníček udělat něco jinak? Podle svých slov ne. „Proti tomu nemáte obranu. Pokud je to vážné a doložíte, že někdo ohrožuje váš život, můžete dostat policejní ochranu. Ale pokud je to takovéhle napadání, tak nemáte obranu a nemá ji žádný občan v Česku. Náš právní řád je založený na tom, že dokud se nestane něco supervážného, tak se dělá jen tytyty. Asi je jednodušší hledat vysvětlení pro to, že se nic vážného nestalo. A pak už je pozdě,“ říká smutně ústecký hejtman.

Institut vypovězení z bytu

Nějaké možnosti náš systém přece jen poskytuje. Týraná žena se může obrátit na policii, která násilníka vykáže z bytu na deset dnů, po verdiktu soudu až na půl roku. Jenže většina obětí, včetně této, týrání popírá. Policii ale mohou zavolat i blízcí oběti. V Česku jsou každým rokem vykázány z bytu stovky násilníků. V roce 2007 to bylo 862 lidí, loni už 1 306. Další věc, kterou soud může, je zakázat násilníkovi přibližovat se k rodině. Jenže to je ošemetné v případě, kdy jde o dítě. Soud pak posuzuje, zda právo lidí, kteří se cítí ohroženi, je nad právem rodiče vídat své dítě a právem dítěte na styk s otcem. Soud pak může nařídit styk s dítětem na neutrální půdě.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.                         

Vložil: Lucie Kolouchová