Ryby a sedimenty z Labe a Odry obsahují vysoké koncentrace toxických látek. Potvrzují to výsledky analýzy, kterou provedli odborníci z Arniky. Ryby, ulovené v Labi u Ústí, by vůbec neměly skončit na talíři

Foto: Arnika

Popisek: Znečištění velkých řek prozradí ryby a sedimenty

Odborníci z Arniky odebrali vzorky ryb a sedimentů z povodí dvou různých řek a v obou povodích odhalili znepokojivé koncentrace toxických látek. Obě řeky a především lokality, kde byly ryby odloveny, mají jednu podstatnou spojitost – Labe v Ústí nad Labem i Odra v Ostravě jsou totiž dlouhodobě zatíženy průmyslovým znečištěním.

Vzorky ryb z Labe téměř čtyřikrát překračují evropský hygienický limit pro polychlorované bifenyly (PCB). Stejné ryby obsahovaly i nadlimitní množství dioxinů a nejsou tak vhodné ke konzumaci. Z Odry v Ostravě pak byly odebrány vzorky sedimentů, které obsahovaly zvýšené koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH). Tyto výsledky doplňují závěry související studie, kterou Arnika publikovala koncem minulého roku. Ta upozornila na znepokojující environmentální kvalitu Labe a Bíliny v důsledku průmyslové činnosti.

„Chemické analýzy potvrdily, že toxické látky, zjištěné v minulém roce v plaveninách a sedimentech v Labi a Bílině, se dostaly i do ryb. Cejni, chycení koncem minulého roku v Labi pod střekovským zdymadlem, obsahovali třetí nejvyšší koncentraci dioxinů, zjištěnou v ČR za posledních patnáct let. Současně koncentrace polychlorovaných bifenylů překročila v analyzovaném vzorku ryb 3,8krát evropský hygienický limit pro jejich obsah ve sladkovodních rybách. Ty by se tedy z hlediska ochrany zdraví neměly vůbec konzumovat,“rozvádí výsledky Mgr. Jitka Straková, odbornice Arniky na toxické látky.

Na konzumaci svých úlovků raději zapomeňte

PCB a dioxiny jsou obtížně rozložitelné látky, které se v přírodě běžně nevyskytují a v  prostředí přetrvávají velmi dlouho. Vzhledem k jejich schopnosti hromadit se v  lidském organismu či živočiších vůbec a způsobovat řadu závažných zdravotních problémů se je pokouší z průmyslových procesů a částečně i z prostředí odstranit Stockholmská úmluva. K dlouhodobým aktivitám Arniky patří právě prosazování důsledného dodržování zásad úmluvy, především v oblasti odpadů a vyčištění kontaminovaných míst i starých ekologických zátěží.

„Světová zdravotnická organizace (WHO) vyjadřuje toxicitu látek ze skupiny dioxinů a polychlorovaných bifenylů (PCB) pomocí takzvaného toxického koeficientu. Výsledné hodnoty jsou vyjádřeny jako toxický ekvivalent a umožňují porovnat toxický efekt vzorků s různým složením jednotlivých zástupců dioxinů a PCB. Podle legislativy Evropské unie by ryby, uváděné na trh, neměly obsahovat více než 3,5 nanogramu dioxinů na kilogram svaloviny (ng/kg) a více než 6,5 ng/kg dioxinů a jim podobným PCB, vyjádřených právě toxickým ekvivalentem. Ve vzorku ryb z Labe je první z hodnot 4,8 ng WHO-TEQ/kg svaloviny a druhá 15,6 ng WHO-TEQ/kg svaloviny ryb. V obou uvedených parametrech tedy naše vzorky překračují limitní koncentrace těchto toxických látek pro uvedení sladkovodních ryb na trh, a proto by se rybáři měli vyvarovat jejich konzumace,“ vysvětluje autor studie Václav Mach.

Nejvíc znečištěnou oblastí je povodí Labe v Ústí

Odborníci z Arniky celkem analyzovali patnáct směsných vzorků říčních sedimentů a čtyři směsné vzorky ryb z různých lokalit v České republice s cílem získat údaje o zatížení říčních ekosystémů tzv. perzistentními organickými polutanty. Lokality odběrů se nacházejí v pěti oblastech, které byly cíleně vybrány v blízkosti potenciálních zdrojů kontaminace. Široká škála sledovaných látek zahrnovala polychlorované bifenyly, dioxiny, polycyklické aromatické uhlovodíky, perfuorované sloučeniny a bromované zpomalovače hoření. „Nejvíc znečištěnou ze sledovaných oblastí je povodí Labe v Ústí nad Labem. Vzorek ryb z této lokality překračuje hygienické normy pro potraviny z hlediska obsahu dioxinů a PCB a z hlediska znečištění vodních ekosystémů překračuje limity i pro perfluorované látky a bromované zpomalovače hoření,“ uzavírá Jitka Straková.

Cílem monitoringu a studie bylo především přispět k povědomí o znečištění českých toků nebezpečnými perzistetními organickými látkami. Odběry vzorků a jejich analýzy jsou součástí projektu Voda živá, kterým chce Arnika veřejnost upozornit na důležitost ochrany vody a na ni vázaných ekosystémů. Zveřejnění výsledků studie je vyvrcholením projektu. Kromě sledování environmentálního stavu řek se v něm Arnika zaměřila i na vzdělávací aktivity. „Děti ze základních a středních škol jsme do ochrany vody zapojili hravou formou, a to prostřednictvím interaktivní soutěže, které se zúčastnilo téměř padesát základních a středních škol. Domnívám se, že výchova k ochraně vody by měla být v dnešní době, kdy se čistá voda stává vzácností i v globálním měřítku, součástí školní výuky,“ dodává Kamil Repeš, vedoucí projektu Voda živá. V ústeckém kraji se soutěže zúčastnilo hned šest středních a jedna základní škola. Tým z Gymnázia Roudnice se celkově umístil na skvělém čtvrtém místě.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL