Z některých Romů děláme elitu. Poslankyně TOP 09 nakoukla do Krupky, Obrnic a Teplic. Co říkala a co tam zažila?

Foto: Lucie Bartoš

Popisek: Chanov

REPORTÁŽ Oni za to nemohou a nemyslím si, že zaostalých dětí je v některém kraji víc než v jiném, zaznělo mimo jiné před pár dny na besedě o menšinách, kterou v Teplicích pořádala nejmladší současná česká poslankyně Markéta Adamová (TOP 09). Ta po své exkurzi do Krupky, Obrnic a Teplic zavítala na setkání s občany, aby získala nové podněty, jaké je soužití s menšinami. Večer se nakonec svezl zejména k tématům školství. Politička mimo jiné prozradila, v čem se neshodne s ministry Dientsbierem a Chládkem.

Adamová, která působila v komunální politice na Praze 8, nejdřív přítomným na besedě v Regionální knihovně Teplice představila plány současné vlády v sociální oblasti. „Strategie integrace Romů do roku 2020 se zaměřuje spíše na ty, kteří jsou již spíš integrovaní, nejsou úplně sociálně vyloučení. To kritizuji. Tato skupina si již dokáže sama pomoci, neměli bychom z ní dělat elitu. Dokáže táhnout nahoru i ostatní. Podle mě bychom měli řešit mnohem víc ty, co už na úplném dně jsou, a tahat je odtamtud,“ prozradila, v čem se názorově liší v problematice v gesci ministra Jiřího Dientsbiera.

Mnohem víc přítomné zajímaly dopady připravovaného zákona o sociálním bydlení a oblast vzdělávání, zejména debaty kolem inkluze zaostalých žáků. „Je pravda, že stát lije peníze vysloveně do obchodu s chudobou. Je těžké říci, jak nakonec zákon bude vypadat – měl by platit až od roku 2017. Teprve vzniká rámec, který vytvářejí dvě ministerstva, a ani se neumějí shodnout,“ podotkla.

Dětské vzdělávání leží veřejnosti hodně na srdci

Kupodivu celkem dlouhou dobu se diskutovalo o problémech školství, pro což byla impulsem zmínka o novele školského zákona, která čeká na schválení senátem. Zákon by měl přinést změny mimo jiné v inkluzivním vzdělávání v běžných školách, což před časem kritizoval mimo jiné prezident Miloš Zeman. Adamová působila jako příznivkyně začlenění zaostalých či lehce mentálně retardovaných dětí do běžné základní školy. „Samozřejmě bude muset dojít k navýšení asistentů, kteří v dané třídě působí,“ dodala. Rozpoutala se mimo jiné debata o smyslu přípravných tříd, které přeci u zaostalých dětí, které nemají návyky a základní znalosti z rodiny, mají tyto disproporce srovnat, a připravit je tak na vstup do prvního ročníku. „Vláda se bude snažit zavést povinný předškolní ročník v mateřské škole,“ oznámila lidem Adamová.

Politička se vyjádřila, že si nemyslí, že v některém kraji je takových dětí víc než jinde, jen docházelo ke špatné diagnostice, a tak to vypadalo, že je takových dětí v severních Čechách víc. „Diagnostika není jednotná, byť k tomu není důvod,“ míní poslankyně. „Nemyslíte, že je to spíš sociodemografickou strukturou?“ namítala jedna z posluchaček. Jiného hosta zajímalo, jak se vůbec rozliší, které dítě má jít na běžnou a které na praktickou školu, když řada sociálně slabých nechodí vůbec ani do školky, kde by se to diagnostikovat dalo. Adamová k tomu mimo jiné zabředla do problému, že školy dostávají příspěvky podle počtu žáků, takže i praktická škola si toho svého chce ponechat.

Takhle že je to s přípravnými třídami?

Novým podnětem pro pražskou političku bylo zřejmě i zjištění, že přípravné třídy leckde vůbec neplní svůj účel. Místo zaostalých dětí, jejichž rodiče sotva řeší nástup do běžné první třídy, do nich chodí šikovné děti, jejichž rodiče aktivně chtějí své potomky připravit, byť nemají sociální handicap. „Je to věc sociální práce,“ reagovala Adamová. Bývalý kantor z diváctva se připojil s tím, že se musí počítat s větší motivací rodičů. „Je jim to jedno. Nejdou ani na učňák – rovnou na sociálku a na mateřskou,“ zmínil své zkušenosti. „Oni za to úplně tak nemohou. Není jednoduché vystoupit z modelu, v němž žijí,“ snažila se obhájit sociálně slabé děti Markéta Adamová. Zazněl názor, že současná vláda ignoruje nástroje, jako je podmínění sociálních dávek docházkou a podobně. „Když toto nepřekročíme, tak se nehneme. Jenže Ústavní soud to smetl ze stolu, protože jde o dvě věci, které spolu nesouvisejí. To je jádro problému,“ doplnila politička a ještě dodala: „Co můžeme maximálně? Odebrat děti z rodiny… Určité nástroje jsou, ale je to dlouhodobá systematická práce s lidmi.“

Adamová prozradila, jaký rozpor má s ministrem školství Marcelem Chládkem. „On by rád podporoval učňovské  vzdělávání, které je na úbytě. Ale neřeší ty souvislosti, které zde říkáte vy – že i inteligenčně na to může nějaké dítě mít, ale nikdo mu k tomu doma nevytváří prostředí, zázemí,“ souhlasila a dodala: „Pokud děti nedostávají impulsy, jsou odepsané.“

Sociální bydlení není jen byznys

Během povídání na téma sociálního bydlení zazněla kritika ze strany novinářky, že se paušálně řeší chudoba a dopad ztráty práce jen u sociálně slabých, kteří jsou tu mnohými kritizováni za svůj liknavý přístup. Ale do situace lidí bez přístřeší se může dostat – a stává se to – i slušný inteligentní člověk, který ztratí zaměstnání a například se rozejde s partnerem. Sociální práce je špatná, protože sociální odbor mu neumí poradit, jen uzavře případ tím, že azylové domy jsou plné, a pošle dotyčného 'na ulici'.  Šlo o reakci zejména na kritické vyjádření místního politika, který odsoudil připravovanou změnu, kdy bude muset obec zajistit sociální bydlení pro každého na svém území, kdo o to požádá.

Celkově se politička domnívá, že pro řadu problémů není nutné změnit legislativu. „K řadě věcí slouží kontrola. Neznamená to hned, že celý systém je špatný,“ uvedla. Také informovala, že se počítá s masivní investicí do zvýšení kapacity mateřských škol v České republice. Teprve poté bude moci zavést zmíněný povinný předškolní ročník.

Markéta Adamová přijela na večerní besedu, poté co se byla podívat do Obrnic, které jsou známé vysokou koncentrací Romů, a do Krupky na Teplicku.

Lucie Bartoš

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Redaktor KL