Kuberovi vynadat, až se z něho bude kouřit. Komentář Štěpána Chába
komentář
22.01.2020
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Kubera a jeho cigareta
Po smrti Jaroslava Kubery se českou veřejností rozpohybovala nečekaně velká vlna soustrasti. Lidé napříč politickým smýšlením vzdali Kuberovi poslední sbohem a prostě o něm mluvili a psali jako o člověku, který české politice (a nejen té) bude výrazně chybět. Mluvili o jeho moudrosti, humoru, o tom, že to byl prostě český svéráz hodný Josefa Švejka a Járy Cimrmana.
Naše šéfredaktorka nadhodila, že bychom měli ustanovit svátek Jaroslava Kubery, při kterém by se mohlo jeden celý den kouřit kdekoliv. Výborný nápad, kulišácký, vypečený. Hned jak mi to řekla, vykřikl jsem – v porodnici bude nával. Naše šéfredaktorka hned pojala podezření, že jsme s mou paní těhotní a čekáme páté dítě. Nejsme a nečekáme. Šéfredaktorka se ujistila, jestli jsem obeznámen s výdobytky civilizace, které nedovolují početí, ubezpečil jsem ji, že od pětadvaceti vím vše potřebné. I když…
Zelené hleny
Na památku Jaroslava Kubery se sesypala vedle upřímně míněných slov plných vzpomínek i nějaká ta jedovatá slina. Bývá to tak. Jistý politik za Zelené si vzpomněl právě v den úmrtí Jaroslava Kubery, že ho nemá rád a že to byl zapšklý starý muž bez humoru, který smrděl nikotinem a alkoholem a nerozuměl ‘modernímu světu‘. Jo, moderní svět, tomu rozumí málokdo. Pak svého rozmaru litoval, řka na Facebooku: „Rád bych se alespoň přiblížil hodnotám, které vyznávám, a pokusil se najít, když ne lásku, tak alespoň odpuštění i pro ty, jejichž výroky mě hluboce urážely. A v tom jsem selhal a stydím se. Omlouvám se všem, které jsem svým jednáním urazil já.“ Je to pěkné, i Zelený by se rád alespoň trochu přiblížil k tomu, co hlásá. Tý jo.
Další starý muž
Zdeněk Šarapatka také není dvakrát mladý. Už přetáhl šedesátku, sedí jako člen v Radě České televize. Tak ten se spustil nevhodně s humorem také hned po skonu pana Kubery. Napsal na Twitter: „Smrt je popleta; dobří odcházejí.“ Dumaje nejspíš o tom, že se Jaroslav Kubera odebral na věčnost předčasně, protože dobrý nebyl. Jen mě udivuje, že pan Šarapatka není už přinejmenším dvacet let v pánu, jistě o sobě smýšlí jako dobrém člověku. Jan Čulík z Britských listů zase napsal o Kuberovi: „Upozorňuji jen na okraj, že v české politice uznávaný (!) šílenec Jaroslav Kubera, nadšený stoupenec kouření - zemřel. Proč asi?“ Že by ilumináti? Nějak nás ten internet porouchal. Píšeme obhroublosti v den úmrtí člověka. A to s vědomím toho, že náš canc si mohou přečíst nebožtíkovi blízcí a je nám to jedno. Internetová emoční vyprahlost, řekl bych.
Ale kuš
U Jaroslava Kubery jako u jediného jsem si vždycky říkal – sakra, ten kdyby kandidoval na prezidenta, měl bych konečně koho volit. A tak nějak tajně jsem si snil o tom, že ten nekorektní dědek v příští volbě prezidenta prostě nasadí vlastní krk. Nenasadí, šupák. Prostě si umřel všem Šarapatkům, Zeleným a dalším uvědomělým natruc. V Kutné Hoře by měli vážně přemýšlet o výstavbě pomníku pro Jaroslava Kuberu. Nebo mu alespoň udělit medaili za zásluhy im memoriam.
Vložil: Štěpán Cháb