Co takhle Rathovi setnout hlavu, narazit ji na kůl a vystavit na Prašné bráně? Komentář Štěpána Chába
komentář
09.01.2020
Foto: Hans Štembera
Popisek: David Rath před uvězněním
Vrchní státní zastupitelství v Praze vykonalo loni v listopadu kontrolu podmínek věznění exposlance za ČSSD Davida Ratha, který si odpykává svůj trest za korupci v teplické věznici. A přišlo s výtkami. David Rath neměl muklovský mundúr, ale promenoval se před kontrolou v džínách. Navíc spal na speciální zdravotní matraci, což je také nepřípustné. Koňské žíně musí stačit všem. Bez rozdílu. Matraci měl na doporučení specialisty. Ale víme, jaký to byl specialista, prostě nějaký spolužák ze studií, který mu na lejstro lípnul razítko, aby se Rathovi pohodlněji snilo o svobodě.
Podle webu Česká justice může Vrchní státní zastupitelství vyhodnotit matraci i džíny jako trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí a zneužití pravomoci úřední osoby. Rathovi se tak nejspíš trest protáhne přinejmenším o půl století a teplická věznice se zbaví jednoho nebo dvou nepohodlných zaměstnanců, na které to hodí. Podobně si Vrchní státní zastupitelství došláplo i na pobyt ve vězení Marka Dalíka. Ten se měl rekreovat v penzionu namísto ve věznici. Ze zprávy o Dalíkově věznění doslova teklo pohoršení, že Dalík dostatečně netrpěl. Och jéje, devítiocasou kočku a denně před spaním zbičovat. Přitom David Rath, podle vedení teplické věznice, v džínách chodil jen na výtvarný kroužek, jinak nosil standardní muklovský mundúr. Jak u harantů na dvorečku, když malý Jarda žaluje pančelce, že Pepíček říkal, že sní všechen písek, aby si Jarda nemohl hrát, skutečně.
Korupce nekorupce, vězeňství máme na úrovni středověku
Položme si zcela jednoduchou otázku – čím bude David Rath prospěšný společnosti, když bude sedm let za mřížemi okopáván Vrchním státním zastupitelstvím za to, že nosí džíny? A to se jistě dočkáme žaloby ze strany Ratha, který se o možnost nosit džíny a spát na matraci svých snů bude soudit hlava nehlava. K čemu nám tam Rath je? Odsedí si svých sedm let. A dál? Společnost se pomstila? A komu? Tak leda sama sobě.
Místo sedmi let v lochu, kde se stejně bude kopat do pozadí a vymýšlet žaloby, by si mohl trest odsloužit třeba u Lékařů bez hranic. Roupy by ho hned přešly, kdyby musel být užitečný třeba v Angole. To samé Marek Dalík. Místo žaláře by dělal ekonoma v nějaké nepolitické a politicky neangažované neziskovce. Komu by tím prospěli? Rath by léčil a setkával se s opravdovým utrpením. Měl by příležitost vidět svět z jiného úhlu. A třeba by jej to něco naučilo. No, rozhodně by jej to naučilo daleko víc, než dohadování se s Bradáčovou o matraci a džíny. A Dalík? Pomohl by neziskovce a zároveň i sobě, protože by možná začal vidět svět z jiného úhlu. I čutálista Řepka mohl místo trapného uvěznění třeba rok trénovat mládež.
Středověk
Cílem potrestání je to, aby viník pochopil svou vinu a po propuštění se kriminální činnosti nevěnoval. Nejde o to, tedy nemělo by jít o to, aby si trestanec odseděl své, prostě jen proto, aby si to odseděl. Účelem rozsudku nemá být samotný trest, ale snaha, aby viníkovi došlo, co provedl, a není lepší cesty než té, aby sám začal pomáhat a aby viděl, že život má i jiné cesty? Nějaké školení v kriminále je dokonale bezzubé. A to jak od personálu, tak i od spoluvězňů. Podobný princip by šel aplikovat na všechny trestance, snad kromě trestů za násilné zločiny, nebo u notorických zločinců jakéhokoliv druhu.
Páchání dobra se zažere pod kůži, po odpykání alternativního trestu by to byl nový člověk. Pokud si svůj trest odpykává v kriminále, jen se utvrzuje ve své úloze kriminálníka, případně nevinné oběti. A to je kontraproduktivní a pro společnost to má jedině nevýhody. Musí vyživovat celý vězeňský systém, vězeňský personál, musí živit i vězně. A výsledek? Z kriminálu vyleze stigmatizovaný člověk, který právě ztratil lelkováním tolik času, kolik si odseděl. Místo toho mohl dělat něco mnohem užitečnějšího. Neobhajuji Davida Ratha. Ale očividně má manažerské schopnosti, podle všeho i lékařské schopnosti. Proč mu prostřednictvím jeho schopností nedat možnost pracovat pro dobro věci?
Vložil: Štěpán Cháb