Ústecký kraj si na seznam připsal patnáctou národní kulturní památku, baziliku Panny Marie Bolestné v Bohosudově
11.08.2018
Foto: Národní památkový ústav
Popisek: Bazilika Panny Marie Bolestné v Bohosudově
Vláda schválila celkem 19 nových nemovitých národních kulturních památek. Je mezi nimi také poutní areál v Bohosudově. Bazilika Panny Marie Bolestné v Bohosudově je tak od července patnáctou národní kulturní památkou v Ústeckém kraji.
Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější a nejhodnotnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda ČR nařízením za národní kulturní památky (NKP) a stanoví podmínky jejich ochrany. Téma letošního seznamu národních kulturních památek zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu.
Interiér baziliky Panny Marie Bolestné
Poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově stojí na místě takzvaného mariánského zázraku, který se udál v 15. století. Toto významné poutní místo severních Čech má již předbělohorskou poutní tradici, barokní úpravy započaly v 70. letech 17. století. Dnešní podobu areál získal při přestavbě v 1. polovině 18. století, vedené Oktaviánem Broggiem. Okolo se nachází oválný ambit s kaplemi. Pohledově dominantní poloha na úpatí Krušných hor je sice narušena novodobou zástavbou, význam areálu je přesto zachován.
Na památky v Ústeckém kraji přišlo opět více návštěvníků
Od zahájení návštěvnické sezony – od března do června 2018 – přišlo do státních památek v Ústeckém kraji spravovaných Národním památkovým ústavem bezmála 96 tisíc návštěvníků. V meziročním srovnání jde o 14% nárůst. Hrad Házmburk potvrdil pozici nejvyhledávanější památky, na druhém místě skončil zámek Ploskovice, třetím nejnavštěvovanějším je skanzen lidové architektury v Zubrnicích. Skokanem sezony je zámek Stekník.
Zámek Stekník
Tradičně nejoblíbenější cíl výletů v Ústeckém kraji – hrad Házmburk – již nyní překonal loňskou návštěvnost stejného období o více než 21 procent. „Počasí nám od letošního března přeje a těm, kteří vystoupají až na vrchol Bílé věže, se otevře nádherný výhled do krajiny. Lidé se na náš hrad, který je nepřehlédnutelnou dominantou dolního Poohří, vrací opakovaně. Vycházíme návštěvníkům vstříc také prodlouženou otevírací dobou až do půl sedmé,“ vysvětluje trvalý zájem návštěvníků o hrad Házmburk kastelánka Miriam Němcová.
Zámek Ploskovice i skanzen Zubrnice
Velký zájem návštěvníků o zámek Ploskovice souvisí s bohatou historií jedinečné stavby vrcholného baroka s uměleckou sbírkou obrazů českého malíře Josefa Navrátila, která je zde trvale vystavena. Mnoho návštěvníků poznává zámek i díky českým pohádkám, které se zde natáčely – Princ a Večernice, Jezerní královna, Čertova nevěsta a jiné. Velkým lákadlem je probíhající restaurování nástropních maleb piana mobile zámku, jejichž autorem je rovněž již zmíněný Josef Navrátil. Nástropní malby se dočkaly obnovy po více než 60 letech. Restaurátorské práce se chýlí ke konci a od 1. srpna nabídne zámek všech deset obnovených stropů v plné kráse. „S letošní sezonou, zejména s 22% nárůstem návštěvnosti, jsem velice spokojena. Přiznám i trochu překvapena, že ani současné vysoké venkovní teploty turisty od návštěvy ploskovického zámku neodradily. Odměnou jim v areálu může být prohlídka umělých vodních jeskyní – grott, které byly vybudovány mimo jiné i k ochlazování panstva v parných létech. Bohužel v letošním roce nejsou kašny z důvodu velkého sucha a nedostatku vody v provozu, ale i tak poskytují grotty příjemný chlad“, dodává kastelánka zámku Jana Zimandlová. Novinkou letošní sezony jsou prohlídky zámeckého parku s odborným výkladem botanika Pavla Zdvořáka, které se setkávají s velkým zájmem.
Skanzen lidové architektury v Zubrnicích
Bezmála 12 tisíc návštěvníků zavítalo od března do června do skanzenu Zubrnice. Tento nejmladší skanzen v Čechách, jehož základem je stará historická vesnice v klínu kopců Českého středohoří, zpřístupňuje veřejnosti soubor lidové architektury zahrnující roubené zemědělské usedlosti, expozici vesnické školy a starého obchodu a vesnický kostel. Ve středu návsi stojí přenesená barokní studna a nedaleko pod vsí je malé železniční nádraží s muzejní expozicí. Opodál proti proudu potoka stojí malý roubený vodní mlýn. Za rostoucím zájmem návštěvníků o skanzen je hned několik důvodů. Vedle bohatého doprovodného programu zaměřeného na rodiny s dětmi je to i výstava reflektující poválečnou proměnu vesnické zástavby v Zubrnicích a vybraných lokací Ústecka. „Na drobných příbězích zaniklých objektů ukazujeme atmosféru doby, která nepřála církevním památkám ani lidové architektuře. Po dobu čtyřiceti let od druhé světové války se v kraji odehrával dlouhodobý proces zániku po staletí kultivované krajiny,“ upozorňuje spoluautor výstavy a vedoucí správy skanzenu František Ledvinka.
Dosud neobjevený zámek Stekník
Mezi dosud stále neobjevené památky ve správě Národního památkového ústavu v Ústeckém kraji patří zámek Stekník. „Jedním z důvodů návštěvy zámku je jiný styl prohlídky, než na jakou je návštěvník běžně zvyklý. U nás lidé vidí na vlastní oči, jak se památka opravuje nebo jak probíhá restaurování. Z ohlasů víme, že možnost nahlédnout pod ruce restaurátorům nebo se seznámit s technikami a technologiemi obnovy památky je mimořádně poutavá,“ zmiňuje kastelánka zámku Jana Zajíčková. Od března do června zaznamenala návštěvnost téměř 40% nárůst oproti loňskému období a bez nadsázky lze označit zámek za „skokana“ sezony. „Navíc Stekník se nachází v žateckém okrese na místě obklopeném chmelnicemi. Nejen na zámek, ale i na tematickou výstavu k nám jezdí ti, kteří chtějí zavzpomínat na své chmelové brigády,“ dodává kastelánka.
Vložil: Markéta Vančová