Oni se na vás vykašlou! Nevěřte miliardářům, kteří vládě vyhrožují vaším propuštěním, nedostanou-li, co chtějí. Odpůrci těžby píší horníkům. Primátor Mostu, ten píše rovnou všem

Foto: Lucie Bartoš

Popisek: Těžba uhlí na dole ČSA na Mostecku, jehož se týkají limity uhlí.

Dnes v podvečerních hodinách se na dvaceti místech republiky koná akce „Limity jsme my“, která má podpořit zachování limitů těžby uhlí v severočeském regionu. Její iniciátoři upozorňují, že nejsou proti horníkům. Ba naopak, chtějí, aby jim vláda zaručila solidární fond. Veškerou veřejnost pozval dnes k diskuzi také primátor města Mostu Jan Paparega, a to kvůli změně Horního zákona, která jde proti zájmům kraje. Chystá se slyšení v Senátu.

Odpůrci těžby uhlí píší horníkům: nejsme vaši nepřátelé

„Obracím se na Vás s pokorou a porozuměním jako mluvčí kampaně Limity jsme my. Ve čtvrtek 11. června budeme spolu s dalšími lidmi po celé zemi vyjadřovat podporu zachování limitů těžby uhlí v Ústeckém kraji. Ráda bych již nyní oslovila Vás, zaměstnance lomu ČSA s upřímným ujištěním, že nikomu z nás nejde o to připravit Vás o práci,“ začíná dopis, která do redakce poslala mluvčí akce „Limity jsme my“ Petra Němcová.

Iniciátoři akce jsou přesvědčeni, že bude-li těžba pokračovat, bude to na úkor obyvatel Ústeckého kraje i horníků samotných, tak jako tomu bylo i v minulosti. „Vaši zaměstnavatelé tlačí na vládu, aby prolomila limity a uvrhla Ústecký kraj na další desetiletí do celkové zanedbanosti a nižší životní úrovně než ve zbytku republiky. Vaši zaměstnavatelé tvrdí, že těžba vytvoří tolik potřebná pracovní místa, bez kterých se kraj neobejde. Řada z vás za prolomení limitů demonstrovala letos v zimě,“ pokračuje Němcová, která ale připomíná další okolnosti, které už „uhlobaroni“ neradi vytahují na slunce.

Vyhazovali vás, ale Dienstl s Tykačem si vypláceli miliardy

„Dovolte mi prosím připomenout, co jako člověk z hornické rodiny z Ostravska znám velmi dobře, a sice fakt, že těžařům nikdy o zaměstnanost nešlo a nepůjde. Zatímco tisíce Vašich kolegů z vytunelované Mostecké uhelné byly vyhazovány z práce, pánové Dienstl s Tykačem si vypláceli miliardové zisky. Zatímco skupina Tykačových firem platí státu mizivé poplatky z vydobytého nerostu, stát tak nechává okrádat sebe i vás,“ pokračuje aktivistka a její argumenty stále neberou konce.

„Zatímco vaši zaměstnavatelé lobbují za to, aby poplatky z těžby nebyly zvýšeny, zároveň vyhrožují, že vás budou muset propouštět, kdyby státu museli odvádět více a museli proto snížit své miliardové zisky,“ upozorňuje na morální rozpor, který vidí v chování těžařů.

Iniciativy Limity jsme my chce prosadit, aby stát zvýšil poplatky z těžby a ze získaných peněz vytvořil solidární fond, který zaměstnancům, která o práci přijdou, pomůže najít novou práci nebo zabezpečí předčasný důchod.  

Rozčilený primátor. Co ta vláda zase zpackala?

V podvečer se v Mostě od 16 hodin na magistrátu koná ještě jedna narychlo naplánovaná akce, a to z popudu města Most a Sdružení obcí Krušných hor. Svolávají každého, kdo chce „řešit budoucnost regionu, kterému vláda právě sebrala další peníze“.

Řeč je o tom, že Vláda ČR minulý týden přijala nový Horní zákon v podobě, který dále odebere obcím a celému regionu peníze z těžby. „Jen slibem zůstal také navrhovaný fond pro propouštěné horníky,“ podotýká primátor Mostu Jan Paparega.

„Nezaměstnanost u nás trhá celostátní rekordy a stále častěji řešíme problémy se sociálně vyloučenými komunitami. Všechny plány na restrukturalizaci jsou zatím neúčinné a řešení je v nedohlednu,“ připomíná hlava statutárního města.

Montovny nás nezachrání

Takovému vývoji prý musí jako volení zástupci obyvatel Mostecka povinni zabránit. „Víme, že když se neozveme dnes, zítra může být na záchranu regionu pozdě. Žádné z tolik slibovaných miliard korun ani z desítek nových investorů na Mostecko nedorazily. Všichni víme, že nás jedna nebo dvě montovny hledající co nejlevnější pracovní sílu nezachrání,“ doplňuje je Petr Červenka, předseda spolku Sdružení obcí Krušných hor.

Iniciativa vyzvala všechny zodpovědné politiky, zástupce úřadů a relevantních sdružení ke schůzce, na které chce stanovit strategii, jak pro svůj domovský region získat co nejvíce prostředků, které všem umožní důstojný a perspektivní život.

Jsou za tím Zelení

Již zmíněné happeningy se uskuteční v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni i dalších městech. K obdobné akci, reagující na plán ministra průmyslu zbourat desítky domovů kvůli uhlí, se Strana zelených připojila už v únoru.

V Ostravě například budou symbolicky bourat kašnu a maketu Horního Jiřetína, v Litoměřicích rozvěsí fotografie krajiny zničené těžbou hnědého uhlí. To samé zelení veřejnosti představují i na sociálních sítích vizualizací těžby poblíž dominant jednotlivých měst.

„Spalování uhlí v elektrárnách nebo teplárnách je neefektivní a překonanou technologií. Budoucnost je v moderních technologiích, podpoře obnovitelných zdrojů a zateplování budov. Je jednodušší s energií šetřit, než likvidovat dlouhodobé následky těžby. I nedávno schválená Státní energetická koncepce již počítá s do budoucna s určitým útlumem využívání hnědého uhlí, reálně bude jeho potřeba ještě mnohem nižší. Fosilní zdroje ztrácejí konkurenceschopnost. Vláda by měla rozhodnout o zachování limitů a poskytnout obyvatelům severočeských obcí záruku budoucího rozvoje,” uvádí Jana Drápalová, předsedkyně Strany zelených.

„Jakýkoliv zásah do Horního Jiřetína by v podstatě znamenal likvidaci města. To nedopustím. Budeme hájit celý Jiřetín bez výjimky,” uvádí jiřetínský starosta Vladimír Buřt (SZ), jehož obec by pokračováním těžby musela přesídlit.

Nejde to ospravedlnit, míní bývalý rektor

„Prolomení těžebních limitů spojené s rozšířením povrchových dolů by bylo jen těžko ospravedlnitelným zásahem do života obyvatel nejen daných lokalit, ale i širokého okolí. Zároveň by zásadním způsobem byla zdevastována tamější příroda a nenávratně zničeny významné kulturní památky,“ říká Václav Hampl, bývalý rektor Karlovy univerzity a senátor za SZ.

Částečné prolomení limitů, které vláda už několik měsíců diskutuje, by znamenalo zbourání na 180 domů v Horním Jiřetíně a ohrožení osady Černice. Těžba by se přiblížila na pouhých 500 metrů od obydlených částí pětadvacetitisícového Litvínova. Úplné prolomení by ohrozilo existenci až 30 dalších obcí, které doteď byly limity chráněny.

Při prolomení by zaniklo přes 800 pracovních míst spolu s Horním Jiřetínem a kvůli těžbě na velkodolu ČSA by byla ohrožena i průmyslová zóna v Litvínově-Záluží s dalšími asi 4 150 místy. Stávající podmínky navíc počítají s těžbou do roku 2022, kdy bude již více než polovina současných horníků v důchodovém věku, takže není nutné jejich masové propouštění.

Podporu mohou lidé Hornímu Jiřetínu a dalším severočeským obcím vyjádřit rovněž podepsáním petice Zachovejme limity, nebourejme domovy. Petiční archy budou k dispozici i na jednotlivých akcích. Senátoři za SZ v čele s Jitkou Seitlovou také iniciovali v Senátu veřejné slyšení na téma limitů, které se uskuteční v pondělí 15. června od 9:00 hodin.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš