Zelení řeší, že ze severočeské kotliny plyne do Německa pravidelný zápach. Také mají nové argumenty pro ukončení těžby uhlí, s kampaní jim pomohou právě Němci
14.05.2015
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Těžba uhlí na dole ČSA na Mostecku, jehož se týkají limity uhlí.
Němečtí zelení pomohou české Straně zelených v kampani za zachování limitů těžby. Oznámila to jejich ústecká buňka. Přestože ve prospěch pokračování těžby hovoří řada faktů jako například potřeba zaměstnanosti, obavy ze sociálního napětí a podobně, objevují se stále nové argumenty, například od sociologů.
Němci už řeší, jak český zápach ovlivňuje jejich zdraví
V německém Rübenau u česko-německých hranic se v květnu konalo setkání zástupců německé strany Společenství 90/Zelení a české Strany zelených v rámci kooperace Ústeckého kraje a oblasti Erzgebirge. Potvrdili svůj zájem o spolupráci týkající se tématu těžby uhlí i zápachu šířícího se z české strany hranice.
„Němečtí kolegové nás seznámili s problémy, které je dlouhodobě trápí. Jedním z nich je pravidelný zápach, který přichází z české kotliny. Tamní úřady dokonce nechaly zpracovat studie, které prokazují jasný zdravotní dopad na obyvatele hřebenu hor,“ řekl člen krajské rady Strany zelených a místopředseda SZ Most Jan Hrubeš a dodal, že němečtí obyvatelé těmto otázkám věnují vyšší míru pozornosti než lidé v Čechách.
Sousedé pomohou v kampani proti těžbě
Setkání, které začalo exkurzí na německé straně hor, se npodle Hrubeše ovšem neslo ve velmi přátelském duchu. Dojednána byla také podpora a spolupráce při akcích, které se týkají otázky prolomení limitů těžby. Němečtí kolegové přislíbili zapojení do akce "Limity jsme my", která se uskuteční 11. června v mnoha obcích po celé republice, a účast na přednáškách a konferencích k tomuto tématu.
„Rovněž nás seznámili s aktuální situací kolem hnědouhelného portoflia společnosti Vattenfall, které chce koupit česká EPH Daniela Křetínského. Upozornili nás mimo jiné na to, že část uhlí se zvýšeným obsahem rtuti je z východoněmeckých dolů vyvážena do České republiky, kde se spaluje v elektrárnách, jež nejsou na tento specifický typ paliva vybaveny dostatečnou filtrací,“ dodal Jan Hrubeš.
Ještě v květnu se podle facebookových stránek severočeských zelených uskuteční beseda na téma "Je uhlí řešení?". Uskuteční se 28. května v 18 hodin v mostecké knihovně. Podrobnější program a komentáře lze nalézt zde.
Trochu jiné argumenty
Spor o prolomení limitů těžby v severních Čechách se vede dlouho. Argumenty různé ráže jsou vystřelovány z nejrůznějších pozic. Přesto se na některé zapomíná, vyjádřil se v květnu mimo jiné sociolog Libor Prudký. Ten mimo jiné vychází z toho, že pro Ústecký a Karlovarský kraj – tedy kraje s těžbou v severních Čechách – je příznačné, že jde o kraje s nejnižší vzdělanostní úrovní, s nejvyšší nezaměstnaností, s nejvýraznějšími podíly pro komunistické strany ve volbách, s nejvyššími podíly sociálních dávek na hlavu a s mnoha dalšími indikacemi sociálního vyloučení. Proč? „Detailnější pohled ukáže, že jde o důsledek mnoha skutečností, mezi nimiž na jednom z nejpřednějších míst je fakt, že jde o území zasažená nejvýrazněji odsunem po 2. světové válce a následně novým osidlováním založeným právě z velké míry na těžbě. Tedy velmi často na osidlování lidmi s nízkou kvalifikací, s vysokým zapojením do fyzicky namáhavé, nebezpečné ale dobře placené práce a s navazujícím životním stylem – jednoduchým, s orientací na přežití, bez ambicí na růst kvality života a přebírání odpovědnosti za svůj život a prostředí, v němž žijí. A s přitažlivostí pro další skupiny obyvatel s vysokou dispozicí k sociálnímu vyloučení," říká Prudký.
Zaměření na tento druh populace trvá v některých z částí obou krajů více než 60 let. Tomu by se měla prý udělat přítrž. „Další posilování právě této populace v oblasti – a to je nezbytná součást rozšiřování těžby - bude mít logicky za následek další prohlubování jeho vyloučenosti. S následkem konzervování toho, co dosud tomuto regionu zabraňuje výrazněji se rozvíjet," uvádí argument, který se neobjevuje. Dále je podle něj podstatné, že osvícená vláda by neměla vládnout s cílem rozvoje státu jako ekonomické jednotky produkující zisk, ale jako nástroje pro růst kvality a udržitelnosti života. „Státu jako nástroje pro lidštější život," uzavírá svůj názor.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lucie Bartoš