Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Matky ze severu poslaly otevřený dopis vládě, fotbalisté zvedají prapor pro uhlí

07.02.2015
Matky ze severu poslaly otevřený dopis vládě, fotbalisté zvedají prapor pro uhlí

Autor: Lucie Bartoš

Popisek: Rypadlo na lomu ČSA, kterého se limity těžby týkají

Tucet žen z Mostecka se podepsalo pod výzvu, která dorazila na úřad vlády. Obrací se na premiéra s žádostí o zachování těžebních limitů. Emotivní dopis od severočeských signatářek poutá neotřelým srovnáním, co uhlí lidem dává a bere. Bez zajímavosti nejsou příspěvky na sociální síti či webu fotbalistů. Téma pokračování těžby i v osídlené oblasti Horního Jiřetína, kvůli čemuž v Praze před pár dny demonstrovaly hornické odbory, tak nezůstává bez nových, zcela opačných reakcí.

V dopisu, jehož odesilatelkou je středoškolská pedagožka z litvínovské Scholy Humanitas Ilona Doležalová, se skupina dam označuje za ženy a matky z kraje, který má bohatou minulost, rozmanitou současnost a také přírodní bohatství, jehož součástí jsou zásoby kvalitního hnědého uhlí.

Uhlí nám přineslo zplundrovanou krajinu

V první části dopisu vyjmenovávají, co hnědé uhlí – které prý umíme díky svým schopnostem a technologiím využít pouze ze 30 procent - obyvatelům dává: Teplo domovům a práci 851 zaměstnancům soukromé firmy, jejíž vlastníci si v uplynulých čtyřech letech vyplatili na dividendách 17 000 000 000 korun a českému státu odvedli 0,4 miliardy. „Hnědé uhlí přineslo našemu regionu ztrátu 82 sídel včetně královského města Most. Přineslo nám zničenou, vyplundrovanou krajinu. Přineslo nám nejnižší počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Přineslo našemu kraji nechvalné 2. místo v kriminalitě,“ vyjmenovává zástupkyně signatářek Doležalová.

Výčet ovšem nekončí. Uhlí podle autorek stojí také za nejvyššími emisemi oxidu siřičitého (SO2) a je třeba si uvědomit, že tento region má nejnižší příjem domácností. Hnědé uhlí je podle žen sice strategická surovina, ale ony patří mezi obyvatelé České republiky, o nichž má vláda možnost a povinnost rozhodnout. „Věříme, že při svém rozhodování toto vše vezmete v potaz a že se rozhodnete zodpovědně a správně,“ uzavírají dopis, pod nímž je dvanáct podpisů, počínaje dětskou sestrou, přes obchodní zástupkyni a důchodkyni až po lékařku či živnostnici.

Je to podivné?

V podobném duchu se vyjádřili v minulém týdnu i krajští představitelé Starostů a nezávislých (STAN), jejichž členem je mimo jiné exstarosta a nyní místostarosta Litvínova Milan Šťovíček, který stojí za zrušením vyvlastňovacích paragrafů v Horním zákoně a pro nějž je zastavení těžby hlavním politickým tématem. Kromě vystěhování Horního Jiřetína v případě pokračování těžby mimo jiné poukazuje na fatální ohrožení další existence pětadvacetitisícového města Litvínov, ale také na postupnou likvidaci více než 5000 pracovních míst v Jiřetíně a chemickém areálu Unipetrolu a České rafinérské. „To v konečném důsledku povede podle metodiky, kterou využívají při své argumentaci samotní těžaři, ke ztrátě celkem 15 000 pracovních míst na Mostecku,“ tvrdí.

„Vyzýváme vládu ČR, aby ve státní energetické koncepci a dalších strategických dokumentech zakotvila ochranu lidských sídel a zabránila pokračování plošné devastace tohoto severočeského regionu,“ apeluje rovněž člen rady města Litvínova Vlastimil Doležal (STAN).

Podle STANu působí podivně, že vědci a odborná veřejnost se většinou brání prolomení limitů a k tomu předkládají jasné argumenty. Naproti tomu některé politické strany, za nimiž prý stojí uhlobaroni, stále dokola mluví o zachování pracovních míst, a přitom taktně opomíjejí jasná statistická čísla, že prolomení limitů víc míst zlikviduje než zachová. „Podle mého názoru není budoucnost Ústeckého kraje závislá na uhlí, které je jednou z příčin dnešních sociálních problémů kraje. Je závislá na vzdělanosti, transformaci ekonomiky a podobných opatřeních, na jejichž zavedení a přípravu měli jak uhlobaroni, tak politické reprezentace státu, kraje a dotčených měst od roku 1991 dost času," shrnuje téma krajský předseda hnutí Starostové a nezávislí v Ústeckém kraji a starosta Malých Žernosek Petr Liška.

„Jen víru mít…“ zpívali lidé v Horním Jiřetíně, kteří se svolávali i přes Facebook

Bez reakcí na demonstraci odborářů a obecně téma limitů těžby, o němž se nyní často vyjadřuje i prezident Miloš Zeman, není ani sociální síť Facebook. Právě zde mimo jiné narychlo došlo z iniciativy komunity „Jsem proti prolomení limitů těžby a zbourání Horního Jiřetína“ a spolku Kořeny k protiakci proti demonstraci hornických odborářů. Před hornojiřetínským kulturním domem uspořádaly shromáždění za zachování limitů těžby a vzpomínku na obce, zničené těžbou. Sešlo se zde několik stovek lidí, kteří dali najevo svůj nesouhlas se záměry těžařů na dobývání uhlí za současné limity těžby, platné od roku 1991.

Byl mezi nimi mimo jiné i Martin Bursík, někdejší šéf Strany zelených a zakladatel strany LES. „Náš postoj k limitům stále trvá. To znamená, že budeme bojovat o jejich zachování," řekla na místě starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO 2011). „K likvidaci města není žádný objektivní důvod. Jde jen o zájem lidí, kteří by na tom zbohatli," uvedl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. Na akci se objevily transparenty s nápisy, například „Odborů se nebojíme, naše město ubráníme!“, „Volím odpis uhlí!“, „Neberte nám naše domovy“ či „Dejte nám pokoj“. Společným pískáním Jiřetínští zdůraznili svůj postoj k možnému dalšímu dobývání na území jejich města a zapálenými svíčkami si připomněli obce, které musely těžbě uhlí v minulosti ustoupit. „Jen víru mít a my to vyhrajeme,“ zazpívali si rovněž společně. Na Youtube lze zhlédnout video z akce.

Greenpeace chce hornickou rentu z dividend uhlobaronů

Přímo s vedením města Horní Jiřetín opět spolupracovala ekologická organizace Greenpeace, která s ním vydala i společnou tiskovou zprávu. V ní mimo jiné dementuje tvrzení o snížení nezaměstnanosti, pokud by se těžba zastavila. Myslí si tedy stejně jako například zmíněný Šťovíček, že jde o pravý opak. Zachování limitů těžby uhlí na Mostecku bude podle nich mít na zaměstnanost v regionu pozitivní vliv. „Rozšíření velkolomu ČSA a zbourání Černic, Horního Jiřetína a průmyslové zóny v Záluží by připravilo o práci 4964 lidi, kteří zde pracují. V samotném velkolomu ČSA naopak v současné době pracuje méně než 600 lidí. Nadpoloviční většina z nich bude navíc v době ukončení těžby v roce 2022 v důchodovém věku, což negativní dopad uzavření dolu na zaměstnanost na Mostecku dál významně sníží,“ shodují se Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, a starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.

Všem ostatním propuštěným horníkům by podle jejich mínění měl pomoci stát velkorysým sociálním programem, financovaným zvýšením poplatků z těžby uhlí o pouhé jedno procento. „Vyplývá to z nových údajů o souvislostech těžby uhlí a zaměstnanosti na Mostecku, zjištěných městem Horním Jiřetín v oficiálních materiálech těžební společnosti Severní energetická, a. s., a dat úřadu práce,“ dodávají v prohlášení.

Nejsem škodolibý, ale rypadla se zastaví

Limity těžby jsou v současnosti shodou okolností řešeny nejen v případě lomu ČSA, ale i na velkolomu Vršany u Mostu. Na základě správní žaloby, podané občanským sdružením Kořeny, Městský soud v Praze na něm aktuálně zrušil povolení hornické činnosti.

Zde se nejedná o žádné stěhování či bourání obce, jako v případě Horního Jiřetína, ekologům ovšem vadí několikanásobné porušení zákona báňskými úřady, které povolení vydaly, včetně ignorování stanoviska ministerstva životního prostředí. Hornickou činnost nelze podle zákona vykonávat bez pravomocného povolení, které vlastník dolu, společnost Vršanská uhelná, a. s., v tuto chvíli v důsledku rozsudku nemá. „Vydání nového povolení - pokud se jej firmě podaří získat - bude trvat nejméně půl roku. Do té doby se budou muset velkostroje v dole zastavit,“ vysvětluje situaci organizace členka výboru občanského sdružení Kořeny Litvínov Tereza Otcovská, spolupracující na kauze s Greenpeace a spolkem Čtvrť Ressl Most.

Jan Rovenský z Greenpeace to na Facebooku komentoval: „To takhle přijdete večer z Mládkovy tiskovky domů a v datové schránce najdete rozsudek, kterým soud bez jednání rozhodl o vaší čtyři roky starý žalobě, na kterou jste už málem zapomněli. A ten rozsudek vám dává ve většině vašich námitek za pravdu a způsobí, že se rypadla v třetím největším českém povrchovém dolu minimálně na pár měsíců zastaví. Nejsem moc škodolibý, ale tady bych fakt hodně rád viděl, jak se Tykač tvářil, když mu přišli tuhle novinku oznámit.“

Fotbalisté jsou pro uhlí

Ministr Mládek, kterého Rovenský zmiňuje, před pár dny Mostecko navštívil. Kauza limitů těžby uhlí má u veřejnosti dva aktivní tábory odpůrců i příznivců. Jedním z nových ohlasů je i iniciativa mosteckého fotbalového klubu. Podle jeho představitelů bez hornické činnosti v Mostě fotbal skončí.

Na svém webu FK Baník Most 1909 a Fotbalová akademie Josefa Masopusta začátkem února vyzvaly k prolomení těžebních limitů. „Uvědomujeme si zásadní roli v pokračování těžby hnědého uhlí z důvodu zachování zaměstnanosti a podmínek pro výchovu, rozvoj a vzdělávání nejen sportovní mládeže. Jsme přesvědčeni, že v případě neprolomení těchto limitů by důsledky tohoto kroku byly fatální nejen pro mostecký fotbal,“ uvedl mluvčí fotbalového klubu Vladimír Hron.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace