Budeme tady, dokud bude trvat doba uhelná. Na rypadle vstříc zářivé budoucnosti. Komentář Štěpána Chába
komentář
31.10.2019
Foto: Twitter
Popisek: Protest zahájen před dvěma dny. Aktivisté na rypadle budou, jak říkají, až do konce doby uhelné
VIDEO Jsem nadšeným zastáncem aktivistů, kteří vylezli na rypadlo v hnědouhelném lomu Vršany na Mostecku. Je krása, že mohou vzdout svůj mocný ryk plný touhy zachránit svět před krvežíznivým ořem kapitalismu, který cválá vstříc apokalypse. Před dvěma dny vylezla osmičlenná skupina ekologických aktivistů na uhelné rypadlo a na jeho kostru vyvěsili transparent hlásající: „Uhlí patří pod zem.“ ‘Mluvčí‘ aktivistů, jistá Alexandra, na otázku, jak dlouho míní blokovat těžbu uhlí, pravila, cituji: „Budeme tady, dokud bude trvat doba uhelná.“ Což je skvělá zpráva.
Alexandra v krátkém rozhovoru pro iDnes řekla, že je potřeba zatřást s politickým zřízením naší společnosti: „Podle nás se budou v kapitalismu věci týkající se klimatické krize řešit jen obtížně. Aby se to dalo řešit, je potřeba přistoupit i k systémovým změnám.“ Bohužel nedodala, co přesně si pod systémovými změnami představuje. Nu, jak říká Greta a jí sloužící omladina, parafrázuji: „My jen upozorňujeme na problém, řešit jej mají povolaní.“ Hrůza mě jímá z těch povolaných, abych řekl pravdu.
Na velíně se bojí
A tak stojíme před dvěma možnostmi. Vydáme se německou cestou, která je nejistá, nestabilní a sype peníze tam, kam by neměla, navíc je pro nás, jako pro chudinskou čtvrť Evropské unie, mimo realitu, protože ji prostě neuplatíme ani kdybychom začali všichni chodit do práce jako neplacení dobrovolníci. Jít touto zelenou cestou, skončíme ve škarpě s žebračenkou v ruce.
Druhá cesta je cestou jádra. Ovšem na této cestě už padla vláda Petra Nečase; a další vlády, jak Sobotkova, tak i Babišova, se bály a bojí do sršního hnízda šlápnout, aby neskončily jako Petr Nečas, odejitím. O dostavbě Temelína už se v politických kruzích mluví bratru 15 let, jen nás omezuje to, že jsme drobkem mezi dvěma mlýnskými kameny. O dostavbu by zdvořile stály Spojené státy americké i Ruská federace. Začátek stavby Temelína se datuje do dob komunismu, celé zařízení tedy vychází ze sovětského plánování a výrobních linek, kterým není americká výroba přizpůsobená. Bylo by tedy logické předat dostavbu Temelína Rusku. Ovšem z USA by hromově zadunělo nelibé pomlaskávání, což by naše vláda nerada slyšela. A tak to všechno stojí na místě a nic se neděje.
Aktivisté na rypadle
Ale ano, v jádru s nimi souhlasím. Pokud to jde jinak, je opravdu zbytečně vyrábět elektřinu spalováním uhlí, což je způsob, který na životní prostředí kašle z vysoka. Těžba – katastrofální dopady. Spalování – nic, na co bychom mohli být hrdí. Takže ano, snaha aktivistů je nádherně naivní, ale má své reálné podklady. Uhlí opravdu není nejlepší metoda. A vlády to nereflektují, akorát o tom žvaní (alespoň ty naše). Už před těmi patnácti lety měl vzniknout jasný vládní program pro dostavbu Temelína, zvelebení Dukovan a vystavění další jaderné elektrárny. A pokud to nejde, protože se velmoci hádají, nechť tedy Rusko dostaví Temelín, protože Temelín prostě stojí na výrobních principech tehdejšího Sovětského svazu, a Američané nechť tu postaví třetí jadernou elektrárnu. Hezky si to, kocourci, rozdělí, takže by nemusel brblat ani jeden. No, a my se můžeme začít připravovat na neplacené zaměstnání na bázi dobrovolnictví, protože nějak se to zaplatit musí, že jo.

Vložil: Štěpán Cháb