Romský pogrom, řešení, anebo útěk před řešením? Komentář Štěpána Chába
komentář
05.09.2018
Autor: Facebook / Mostečané Mostu
Popisek: Mostečané Mostu dlouhodobě bojují za vyhlášení ´bezdoplatkové´ zóny, to je oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kde nelze zažádat o doplatky na bydlení
VIDEO V severočeském Mostu se to zase sesypalo. V jedné z vyloučených oblastí romská rodina soustavně tyranizovala samoživitelku ve stejném panelovém domě. Zapalovala jí rohožku před dveřmi, slovně napadala její děti, samoživitelka se bála z bytu i jen vyjít. V pátek jí někdo zaklepal na dveře, po otevření dostala ránu do čela a ztratila vědomí. Probrala se až v nemocnici. Co celé tyranii předcházelo? Jeden povedený člen romské rodiny sebral její dceři skateboard. Když se samoživitelka bránila, se zlou se potázala.
Za celou dobu tyranie samoživitelka apelovala na policii i radnici, aby s tím něco udělali. Město se podle všeho pokoušelo jí sehnat náhradní bydlení, ale kvůli privatizaci je městský bytový fond dost prořídlý. K dispozici nic. Incident tyranizování policie hodnotila jako přestupek, do věci tedy příliš nezasahovala (tradiční – už to nedělejte, sepsání protokolu, a tím to hasne). Poté, co matku od dětí napadli Romové mezi dveřmi jejího bytu, už policie přehodnotila. Do lokality prý přidá bezpečnostní kamery. Případ je v šetření. Policie a soud jistě viníka adekvátně potrestá.
Sdružení Mostečané Mostu
Za měsíc nás čekají komunální volby. V Mostě svou kandidátku před obyvatele předhodilo i sdružení Mostečané Mostu, které přišlo s kontroverzním, ale vcelku logickým návrhem. S takzvanými Vesnicemi pro lůzu. Princip Vesnic pro lůzu nastíní sekretář sdružení František Ryba – „Kdo se neumí chovat, nemůže žít s ostatními ve městě. Plán je vytěsnit takové lidi z města. Ale nečekejte rodinné domečky.“ Dále vysvětlil, že by v určené lokalitě daleko od města vznikly obytné holodomy bez vybavení, jen se zapojenou vodou a elektřinou. Vše ostatní by si museli zařídit vystěhovaní lidé. Nejlépe, aby si své holodomy vystavěli sami, poznamenal Ryba. Ale to už, předpokládám, zašel do říše fantazie.
Na internetu v diskusích se mihl občas názor, že za vyvoláním kauzy samoživitelky stojí samotné sdružení Mostečané Mostu. Prý se jim něco takového náramně hodí. A uváděné informace byly tuze zajímavé. Minulé vedení města 2010 až 2014 mělo pod rukama právě sdružení Mostečané Mostu. V té době se do Mostu sestěhovávali problematičtí lidé a začala vznikat ghetta. Ale podobné názory jdou mimo mísu. Protože už nynější bezradnost současného vedení města, které není schopné najít ve svém velmi prořídlém bytovém fondu i jediný byt pro samoživitelku s dvěma dětmi, je všeříkající. Privatizace sebrala z rukou města možnost jakkoliv ovlivnit to, kdo se do města stěhuje. Ale spekulanti a obchodníci s chudobou? Ti mají v rukou nechutnou moc právě o tom rozhodovat. Mají z toho prachy, tak klidně zničí město tím, že v něm, nebo dokonce z něj, udělají ghetto.
Stavební bytové družstvo Krušnohor
Stavební bytové družstvo Krušnohor, které je úzce spojené právě se sdružením Mostečané Mostu, je dlouhodobě známé svými postoji vůči problematickým skupinám lidí. V roce 2012 proběhla mezi Krušnohorem a ombudsmankou Šabatovou nepříjemná korespondence se soudní dohrou, kde bylo družstvo Krušnohor plísněné za své rasistické postoje a názory. Sdružení je ve svém programu očividně konstantní.
Znovu myšlenka Vesnic pro lůzu
Dá se taková myšlenka obhájit? Ve prospěch hraje to, že k této metodě přistoupil holandský Amsterdam, který si svou vesnici pro lůzu vystavěl a vesele tam cpe nepřizpůsobivé. A jakmile vznikne precedent na Západě, místním ombudsmankám dojdou argumenty. Zlobíš? Jsi delikvent? Okrádáš? Ohrožuješ? No tak táhni, mezi slušnými lidmi nemáš co dělat. Funguje to tam, bude to fungovat i u Mostu. Jen jedno mi na tom nesedí. Problém se vlastně nevyřeší, jen se přesune, aby nebyl tolik na očích. Ale vlastně bude mít potenciál vybublat ještě víc. To znamená, že ve Vesnici pro lůzu vznikne chudoba, zorganizují se gangy, které budou vyjíždět a terorizovat okolí. Třeba už to nebude Most, třeba to budou jen okolní vesnice, ale teror to i tak bude. A vlastně se půjde slovenskou cestou, kde neřeší problémy ghett, ale problémy právě s osadami… alias s Vesnicemi pro lůzu.
Jde integrovat?
V roce 2013 dostala Drahomíra Miklošová, starostka Obrnic nedaleko Mostu, cenu Rady Evropy za úspěšnou integraci. Projekt začleňování tam vypadal nadějně. Starostka vykupovala domy i byty (řešila hříchy Klausovy privatizace), zavedla veřejně prospěšné práce, technické služby, domy měly domovníky. Všechno to vypadalo na dobré cestě. Romové se jakž takž integrovali, přestaly problémy. Vydrželo to necelé tři roky, pak Obrnice spadly do chaosu. Proces ničení domů i bytů začal s příchodem nových Romů. Těch, kteří se začali vracet z Velké Británie. Pak těch, kteří začali proudit do Obrnic ze Slovenska. Nově příchozí měli všechny dosavadní úspěchy obce na háku. Byly jim prostě ukradené. Nyní je v Obrnicích 70% nezaměstnanost. Exekuce snad na všechno. A pohled do budoucnosti? Beznaděj. Zoufalství. Takže nějaké integrační snahy? Jen tunel na peníze. Drahomíra Miklošová to myslela zcela očividně upřímně a čestně. Jen se to prostě vymklo... jak vždy, když jde o integraci celé společnosti.
Jiná „integrace“
Při hledání bližších informací na mě vyskočil článek o Idě Kelarové a jejím sboru Čhavorenge. Moc hezký projekt, kdy Ida Kelarová popadne pár dětí z ghett a osad a za prázdniny s nimi secvičí echtovní krásné cikánské písničky. A pak objíždějí republiku a vyjíždějí sem tam i do světa. Ta děcka vypadají motivovaně, šťastně. A samotná Ida Kelarová je dost rázná a nedá dětem rozjet divokost, která v nich vypučí právě v ghettech a osadách.
Jenže taková integrace, nebo lépe získání cikánské důstojnosti a hodnoty, jde dát jen několika málo dětem, u kterých není absolutně jistota, že se tam ta důstojnost a hrdost, a samozřejmě i jistá slušnost a tah na branku, udrží. Děcka vypadnou zpod vlivu Idy Kelarové a za pár let je můžeme najít na rohu se zásilkou pervitinu. Ale nemusíme. Je to nadějné, ale nadějné jen pro několik jedinců. Rozhodně to nejde aplikovat na celou skupinu lidí, na celé ghetto, na celou romskou společnost. Je to hezké, nádherné pro ty děti, které se podaří Idě Kelarové skutečně motivovat na celý život, ale ve výsledku minimální.
Vložil: Štěpán Cháb