Armáda se rozloučila s legendárním Josefem Masopustem, rodákem ze severočeského Mostecka, kde po něm pojmenovali stadion

Foto: army.cz

Popisek: Čestná stráž při vojenských poctách rozloučení s Josefem Masopustem

Armádní stadion Juliska se tento týden oblékl do černého, aby se zde mohla rodina, nejbližší známí, bývalí spoluhráči z Dukly Praha a reprezentace, ministr obrany Martin Stropnický, náčelník Generálního štábu generálporučík Josef Bečvář, zástupci Českého fotbalového svazu a FIFA, ASC Dukla, olympionici i fanoušci naposledy rozloučit s legendou českého fotbalu Josefem Masopustem.

Podmračená obloha, na krásném zeleném trávníku na vyvýšeném pódiu katafalk s rakví, tmavé sukno a za ním tmavá zástěna. Okolo výzdoba z květin a věnců. Kulisy pro poslední loučení s Josefem Masopustem. Fotbalistou, který nejvíc po světě proslavil Duklu Praha, stal se vicemistrem světa z roku 1962 a držitelem Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Zemřel 29. června po dlouhé a vážné nemoci ve věku 84 let.

Věnec z Chile

Smuteční obřad s vojenskými poctami začal na jeho milované Julisce, kde kopal za Duklu šestnáct let. Brány stadionu, kde Masopust nejčastěji bavil fanoušky a svým fotbalovým umem trápil protivníky, se otevřely už o dvě hodiny dříve. Přicházeli fandové, přinášeli květiny a klaněli se památce fotbalisty století. Vzpomínkové věnce poslaly nejen fotbalové kluby, ale i velvyslanectví Chile, které nezapomnělo, že právě v této jihoamerické zemi prožil Masopust největší úspěch kariéry.

Jako čestná stráž se u rakve střídali vojáci a fotbalisté, například bývalí spoluhráči z Dukly Jan Brumovský, Josef Vacenovský, Josef Jelínek, Ivan Novák, Václav Samek či v druhé části obřadu bývalý reprezentanti včetně Masopustových spoluhráčů z Chile nebo Vladimír  Šmicer. V lavicích před katafalkem pak seděli Jiří Čadek, Josef Kadraba, Ivo Urban, Ladislav Vízek i někdejší šéf českého fotbalu František Chvalovský, ale i současný Miroslav Pelta.

Zdravici poslali i z FIFA

„Velikost člověka se měří nejen tím, jaké hodnoty vytvořil, ale i tím, jak se dokázal vyrovnat se slávou, která mu po zásluze náleží. Josef Masopust ve všem obstál maximálně. Děkujeme vám, Josefe, také za váš vrozený smysl pro čest, pro velkorysé a ohleduplné počínání na hřišti i mimo ně. Za noblesní lidskou skromnost, která vyplývala z vaší ušlechtilé, skutečně rytířské povahy. Lidé jako vy zůstanou mezi živými stále,“ řekl ve své smuteční řeči plukovník Jaroslav Priščák, ředitel Armádního sportovního centra Dukla.

Smuteční pozdravení za Mezinárodní fotbalovou federaci FIFA a jménem prezidenta Seppa Blattera pronesla Eva Pasquier, manažerka rozvoje fotbalu v Evropě a Oceánii: „Odešel člověk a v srdci zůstal smutek a žal. Ale legenda neodešla. Jménem fotbalové rodiny mu přeji šťastnou cestu do fotbalového nebe.“

Nechyběla olympionička Čáslavská

Za české olympioniky se přišla rozloučit sedminásobná olympijská vítězka gymnastka Věra Čáslavská: „Pepík Masopust byl nádherným, báječným a úžasně skromným člověkem, který se stal mým velkým vzorem a jenž mi dodával sílu i v mých nejtěžších životních chvílích. Ani ten Zlatý míč si nepřisvojoval, ale vždy a všude připomínal: Ten balón je pro vás.“

Následovaly árie operního pěvce Josefa Moravce, čestná vojenská salva, a poté čestná stráž odnesla rakev s Josefem Masopustem. Po pár desítkách vteřin ticha, když pohřební vůz s ostatky odjížděl, všichni, co na Julisce byli, ho na poslední cestě do fotbalového nebe vyprovodili dlouhotrvajícím potleskem vestoje. Obřad trval přibližně 45 minut, přesně tolik, kolik trvá poločas fotbalového utkání.

Rozloučit se přišlo i vedení rezortu obrany

„Odešel pan fotbalista. Málokdo rozdával tolik fotbalové radosti. Byl a navždy zůstane legendou. Světovou, národní i Dukly, se kterou spojil celý svůj život," podotkl ministr obrany Martin Stropnický.

„Josef Masopust byl nejen fotbalovou legendou, byl to především velký bojovník, gentleman a skromný muž na hřišti i mimo něj,“ uvedl náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Josef Bečvář.

Stadion Josefa Masopusta v Mostě

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš