Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Být vojákem byl prý jeho osud. Noviny přinášejí dojemný příběh jednoho z padlých

11.07.2014
Být vojákem byl prý jeho osud. Noviny přinášejí dojemný příběh jednoho z padlých

Foto: nato.int

Popisek: Vojáci NATO , ilustrační foto

Na žatecké vojenské základně v úterý vyvěsili černé vlajky za čtyři české vojáky, kteří zahynuli při sebevražedném útoku v Afghánistánu. Jeden z vojáků pocházel právě ze základny v Žatci, další tři z Chrudimi. MF Dnes popsala příběh nejmladšího z vojáků, osmadvacetiletého rotmistra D. B.

V Afghánistánu byl D. B. již podruhé. Jako třiadvacetiletý působil v týmu v Lógaru a jeho práce jej nadchla. „Určitě chci ještě ven, nevadí mi to. Je jedno, jestli to bude Afghánistán nebo Kosovo nebo kdekoliv jinde. Ta práce mě baví a pojedu rád," uvedl krátce před svým návratem před pěti lety pro Deník.

Do armády vstoupil hned po střední škole, kde odmaturoval v oboru požární techniky. I když patřil k nejlepším, práce hasiče ho prý příliš nelákala. „Chtěl mít hlavně maturitu, od začátku toužil být vojákem nebo policistou. Měl to zkrátka v sobě a šel si za tím," vzpomíná jeden z jeho spolužáků.

Rotmistr sloužil na základně v Žatci u 41. mechanizovaného praporu, který je určen k plnění bojových a speciálních úkolů. Ve stejném městě bydlel se svou přítelkyní, píše MF Dnes.

„Byl jsem s ním na misi v roce 2009. On byl jednička, špičkový voják. Víc už se k tomu nechci vyjadřovat," řekl o D. B. pro MF Dnes veterán z Afghánistánu Jaroslav Machač. Armáda zachovávala během včerejšího dne mlčenlivost. Z pietních důvodů nezveřejnila ani celou identitu zesnulých.

Pomoc potřebují jak rodiny padlých, tak i vojáci na misi

Další tři vojáci, kteří při útoku zahynuli, sloužili na základně v Chrudimi. Armáda během včerejška poslala za rodinami padlých velitele jednotky, psychologa a lékaře. Pokud o to rodina stála, doprovodil je i duchovní. Jak píší noviny, kromě rodin potřebují nyní pomoc i vojáci, kteří na základně v Afghánistánu zůstávají do konce mise. Brzy se musejí vrátit do běžného režimu a hlídat základnu, kterou mají v rámci NATO svěřenou.

Pro těla padlých vojáků poslala česká armáda letecký speciál. Prezident Miloš Zeman byl u toho, když ve čtvrtek v 13:00 letoun dosedl na letiště v Kbelích. Následoval smuteční ceremoniál a pohřeb. Náčelník generálního štábu Petr Pavel hodlá mrtvé a zraněného vyznamenat.

Voják, který byl při útoku zraněn, zůstává na základně Bagrám, vzhledem k plánovaným operacím není jeho transport do vlasti prozatím možný. Muž je však již mimo ohrožení života.

Pocity byly velmi silné. Zraněný voják na ČT promluvil k tragické situaci

Útvar speciálních operací vojenské policie SOG dnes již neexistuje. Bývalý člen útvaru Miroslav Lidinský však v den tragického úmrtí čtyř českých vojáků promluvil v úterním Interview ČT24. Útvar SOG se totiž také účastnil zahraničních misí v Afghánistánu. Jak těžké je vypořádat se s takovou situací?

„Pocity byly velmi silné a je to bez pochyby tragická událost," poznamenal hned v úvodu vysílání Lidinský. Sám byl v roce 2007 terčem útoku Talibanu, přišel při něm o nohu. Ztráta přátel padlých v bojové operaci je podle Lidinského velmi silný podnět, který může vést k jednání přesahující určité meze. Takovou situaci je třeba řešit velmi citlivě. „Součástí každého uskupení je armádní psycholog, který má za úkol podpořit celý ten tým tak, aby fungoval dál,“ pokračoval host.  

Nečinnost je vůbec to nejhorší

„Strach, to je věc, která je všudypřítomná, a z hlediska psychologie, ten kdo nemá strach, je nebezpečný i sám sobě,“ uvedl Lidinský. Vojáci jsou ale vedeni k tomu, aby strach snižovali na minimum, a to především skrze intenzivní výcvik. Proti tomuto způsobu boje teroristů se ale brání velmi těžko. Skutečná obrana prý prakticky neexistuje. Pokud budou posíleny místní vojenské a policejní jednotky, které převezmou iniciativu, bude možné Taliban velmi oslabit.

Podle Lidinského je třeba upozorňovat na to, že riziko terorismu je všudypřítomné a týká se i Česka. Své k tomu poznamenali prezident Miloš Zeman i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), kteří poukázali na to, že vojáci hájí v zahraničních misích i Česko a kdyby se Česko rozhodlo stáhnout z těchto misí, bylo by to znevážení dosavadních obětí. „Nečinnost je to nejhorší, co můžete v souvislosti s terorismem dělat,“ varoval Lidinský.

Když byl sám zraněn, v první chvíli ho prý nenapadlo, že může přijít o nohu. Hned na místě mu zachránili život medici a během dalších pětatřiceti minut byl na operačním sále. A šel by do podobné mise znovu, kdyby věděl, že o nohu přijde? „Určitě ano,“ zdůrazňuje muž, který byl původně policistou. „Nikdy nebudu litovat chvíle, kdy jsem požádal o zařazení k SOGu,“ pokračoval. Příprava na zahraniční misi prý trvala pět měsíců. Tuto práci vnímal jako poslání, kterým mohl přispět k bezpečnostní situaci.

„Je to o srdci, jestli člověk chce sloužit společnosti a státu, nebo to chce dělat z jiných zištných důvodů," poznamenal v závěru pořadu Lidinský. Dodal také, že se o něj česká armáda velmi slušně postarala.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová