Nedostavěný chrám s tajemnou energií, která uzdravuje deprese i stavy po mrtvici... Český poutník
25.08.2019
.jpeg)
Foto: René Flášar
Popisek: Nedostavěný chrám v Panenském Týnci
FOTOGALERIE Na dnešní nedělní výlet se vydáme na jedno z nejpozoruhodnějších a nejmystičtějších míst v Čechách. Našim cílem je gotický chrám v Panenském Týnci na Lounsku. Přestože ho středověcí stavitelé nikdy nedostavěli, přijíždějí k němu dnes plné autobusy turistů z domova i zahraničí. Míří sem nejen za unikátní stavbou, ale především je sem táhne pozitivní energie, kterou je tohle místo doslova nabito. Pokud chvíli posedíte uprostřed rozestavěného chrámu a zavřete oči, budete prý odcházet plní optimismu a dobré nálady.
Ne nadarmo je Panenský Týnec již dlouhá desetiletí vyhledávaným místem nejen psychotroniků, léčitelů a spiritistů, ale i lidmi, kteří trpí depresemi a různými psychickými onemocněními. Řada odborníků se pokoušela energii místa, které prý tak zázračně uzdravuje, změřit. Známý psychotronik Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu nejsilnější pozitivní zónu označovanou číslem 8. Pobyt v ní dokáže údajně lidem navodit dobrou náladu, rozpustit deprese, dodat elán i sebevědomí! Mnozí lékaři doporučují dlouhodobý pobyt nebo častější návštěvy v ruinách kostela hlavně lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a úrazech hlavy.
Stavbu naplánovali podle kosmické energie
Skoro to vypadá, že Žerotínové, kteří se ve 14. století rozhodli chrám v Panenském Týnci vybudovat, si jeho místo nevybrali jen tak náhodou. Středověcí stavitelé se na rozdíl od těch dnešních zajímali o působení zemských a kosmických energií. Má se za to, že kostel stavěla slavná huť Petra Parléře, která po sobě zanechala například takové skvosty jako Karlův most nebo Chrám Svatého Víta v Praze. Stavba chrámu v Panenském Týnci začala v roce 1316, ale po ničivém požáru v roce 1382 už zůstala nedostavěna.
Jsou ostatky Anežky v Panenském Týnci?
Tajemnost místa podtrhují ještě i další středověké celebrity: svatá Anežka a rytíř Plichta! Ten druhý jmenovaný byl synem Habarta ze Žerotína, jenž v roce 1280 postavil pro svatou Anežku v Panenském Týnci ženský klášter. Chtěl tím poděkovat české patronce za to, že údajně zbavila jeho manželku neplodnosti. V Anežském klášteře v Praze totiž jeho žena přitiskla svůj bok k boku svaté Anežky a tenhle dotyk ji prý uzdravil! Vzhledem k tomu, že Anežka zemřela v roce 1282, je možné, že klášter osobně navštívila. Místní také věří, že tu leží její ostatky, po kterých dosud marně pátrali archeologové v Praze.
Duch bojovníka Plichty
Podle mínění mnohých psychotroniků se v místě kláštera dodnes projevuje také duch Plichty ze Žerotína. Tomuto slavnému bojovníku ve službách českého krále Jana Lucemburského je přisuzováno vybudování zdejšího chrámu. Plichta padl v roce 1322 v bitvě u Mühldorfu a po něm už ve stavbě nikdo nepokračoval, dílo zkázy pak dokonal zmiňovaný požár.
Torzo chrámu stojí na magickém místě se silnou léčivou zónou, která má tvar kříže. V místě, kde se zóny kříží je pak údajně léčivý účinek nejsilnější. Chrám vyhledávají starší lidé i mladí milenci, kteří zde hledají zdraví, životní sílu a štěstí. Praví se, že novomanželé oddaní ve zdejších prostorách spolu prožijí opravdu šťastný život…
Oblíbené místo filmařů
Chrám přitahuje také filmaře, zahrál si už v nejednom českém filmu, například zde bylo pořízeno mnoho záběrů do filmu Kytice, objevuje se také v několika seriálech s tajemným podtextem.
Se stavbou přímo sousedí areál bývalého ženského kláštera. Po zrušení řádu se majitelem sídla v roce 1787 stal Jan Tuscany, jehož potomci nechali klášter v 1. polovině 19. století upravit do podoby zámku. Objekt dnes využívá úřad městyse a v části prostor je možné prohlédnout si výstavu o zdejší dávné i nedávné historii chrámu i celého Panenského Týnce. Spatříte patrovou trojkřídlou budovu s dochovaným renesančním portálem z roku 1548 a pavlačí podepřenou pilíři.
Kostel svatého Jiřího
Pokud se vydáte do Panenského Týnce načerpat energii, zastavte se také na návsi u kostela svatého Jiří. V minulosti byl přestavěn z menšího kostela, dnešního podobu získal v roce 1722 a postupně byl ještě upravován. Zajímavostí je, že na kostelní věži jsou stále v provozu hodiny s ručním denním natahováním. Momentálně prochází kostel rekonstrukcí a dostává nový fasádní kabát…
Vložil: René Flášar