V úterý v 14:35 byl prezident a s ním dalších 250 lidí ve smrtelném nebezpečí. Na besedu v Lovosicích pronikl muž s krabicí, kterou nikdo nezkontroloval

Foto: Pražský hrad

Popisek: Miloš Zeman přijíždí do Lovosic, kde ho vítá starosta.

Prezident Miloš Zeman je opět na jedné ze svých častých „spanilých jízd“, tentokráte v Ústeckém kraji. Prezident se setkává s místními politiky, navštěvuje i podniky a rozhodně nevynechává setkání s občany, každý den absolvuje minimálně jedno, někdy dvě. Sál KS Lovoš v Lovosicích byl včera po poledni narvaný po střechu, lidé stáli i na balkonech a čekali na prezidenta…

Prezident Miloš Zeman předstoupil před veřejnost v sále. Na podium vstoupil spolu se starostou Lovosic Milanem Dianem a hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem. Lidé vstali a tleskali. Starosta prezidenta přivítal v Lovosicích: „Jste první prezident v historii české státnosti, který Lovosice navštívil. Vážíme si toho," řekl v úvodním proslovu Milan Dian. Hejtman Bubeníček zmínil, že jsou Lovosice významné různorodou výrobou a také házenou. „Čas je krátký, takže pane prezidente, máš slovo," podal Bubeníček mikrofon Zemanovi. 

Svůj proslov prezident zahájil tématem dálnice D8. „Když jsem jako ministerský předseda otevíral úsek dálnice D8 z Roudnice nad Labem do Lovosic, nikdy by mě nenapadlo, že ani po 15 letech nebude dálnice hotová," řekl s tím, že věří, že rozkvět města určuje právě funkční dálnice. Příčinou zpoždění stavby je podle něj časté střídání ministrů dopravy, zdlouhavá příprava stavby i „zelení teroristé". Pokud dálnice bude do konce roku 2016, slíbil, že nad ní zahřmí prezidentská helikoptéra a on sám slavnostně přestřihne pásku. A pak to přišlo… 

Muž z publika zkritizoval ochranku: Do sálu pronesl krabici, kterou nikdo nezkontroloval. Poté se Zemana zeptal, jaký má názor na presumpci neviny, například v případu Ransdorfa či Konvičky. Zeman zkritizoval české novináře, kteří jsou policistou, státním zástupcem, soudcem a nejraději by byli i katem v jednom. „Proto jsou čeští novináři nejhloupější tvorové. Pro mě je člověk nevinný, dokud není odsouzen." Ke krabici jen řekl, že pokud je v ní víno, ať ji předá jeho ochrance. Tak alespoň popsal incident on-line Deníku.cz. Pan prezident tedy zachoval chladnou hlavu, přesto, pokud  by do sálu pronikl terorista, rozpoutal by se masakr…

Nechtěný průnik na setkání prezidenta s občany s krabicí

Tak nazval svůj pohled na tuto událost Ing. Viktor Vereš, muž, který měl v krabici stativ a byl překvapen, že krabici nikdo nezkontroloval. Proto, před položením otázky prezidentovi, zkritizoval zabezpečení ochrany prezidenta a diváků. Zjistili jsme, že pan Vereš byl IT vedoucím ve velké firmě, který se nyní začal více zabývat novinařinou a politikou… A neúmyslně načapal prezidentovu ochranku s kalhotami u kolen. Jak si dále přečtete, vůbec se to pánům nelíbilo. 

„Na setkání prezidenta s občany v Lovosicích v úterý 8. 12. 2015 jsem přijel kvůli zácpě (dopravní) pozdě. Chvíli jsem mezi skupinami policistů a ochranky hledal vchod. Do předsálí jsem vešel náhodou společně se skupinou asi policistů, kteří se radostně zdravili se skupinou policistů uvnitř. Prošel jsem nepovšimnut po schodech nahoru a poprosil jsem policistu, který stál u dveří do sálu, aby mne jako novináře (nesl jsem kameru se stativem a krabici) pustil. Ten se zeptal, zda mám průkazku, řekl jsem, že ano, ale že spěchám, byl nervózní a v dobré vůli se zeptal civilisty uvnitř, zda mne může jako novináře pustit. Civilista ve světlém saku kývl (doufám, že z toho nebudou mít moc velký průšvih), a tak jsem se dostal bez jakékoliv kontroly i s velkou krabicí dovnitř,“ popisuje ing. Vereš, co se odehrálo na začátku. 

A pokračuje: „Když mi bylo dáno slovo k otázce na prezidenta, krabici jsem všem ukázal - zkritizoval ochranku za nezkontrolování a položil otázku na presumpci neviny Konvičky a Ransdorfa - podle Cimrmana jsou maximálně sprostí podezřelí…“ Co na to prezident řekl, stojí výše. 

Nervozita ochranky 

„Ochranka mne potom nesmyslně nechtěla pustit do prostoru, odkud ostatní novináři fotili prezidenta, ačkoliv jsem jim ukazoval průkazku PRESS. Po skončení besedy mne oslovil člověk z ochranky s tím, že mne zezadu sledoval, co to vyndavám z krabice, řekl jsem, že vzadu nemám oči, tudíž to nemohu potvrdit ani vyvrátit.  Muž v civilu menšího a širšího vzrůstu mne začal přesvědčovat, že mi krabice byla zkontrolována a i já jsem prošel kontrolou detektorem kovu. Jako novinář takovou kontrolou procházím často a tudíž jsem se nenechal přemluvit, že jsem prohlédnut byl. Dále jsem řekl: Myslím si, že jste měli zkontrolovat alespoň krabici už před vstupem do sálu. A že si z toho, doufám, vezmou poučení. Tajný nebo pořadatel mi důrazně a temně řekl, abych si z toho poučení vzal já. Ten tón i věta byly stejné, jako když jsem se v metru zastal a tím zachránil turistu před okradením od skupiny asi pěti kapsářů - ti mne potom obstoupili a požadovali, abych to již nikdy nedělal a vzal si z toho poučení... Těm jsem rád slíbil, že si z toho poučení vezmu. Tajného nebo pořadatele jsem se naopak naštvaně zeptal, co je vlastně zač - sdělil, že místní náhodný divák.  Nenatočil jsem si jej ani nevyfotil, abych mu nekazil případnou další kariéru tajného,“ napsal Viktor Vereš. 

„Na další besedě s občany v Lounech mne kontrolovali pečlivě, za což jsem je hned pochválil a usmíval se jim do kamery, nahoru do sálu mne však nepustili, že nestačí novinářská průkazka, ale musel bych mít akreditaci. Potom mne oslovili z ochranky a tvrdili, že jsem prý nemohl v Lovosicích vejít hlavním vchodem, protože jinak bych byl zkontrolován a měl bych lísteček.  Trval jsem na tom, že jsem vešel hlavním vchodem a ať se podívají na záznamy kamer. Člen ochranky však stále trval na tom, že to není teoreticky možné. Druhý člen ochranky nás natáčel ze vzdálenosti jednoho metru na videokameru. Tak jsem odpověděl, že to možná teoreticky možné není, ale prakticky po začátku programu to možné bylo.  Člen ochranky pořád trval na tom, že jsem hlavními dveřmi nepřišel, trochu netrpělivě jsem se jej tedy zeptal, jak jsem se tam tedy dostal - zda oknem do 1. patra nebo jak? (To by mi přišlo jako ještě větší chyba ochranky.) Sdělil, že neví. Později přišel asi šéf ochranky, tak jsem mu řekl: „Tentokrát jste mne prohlédli dobře, ale nemohu vás pochválit při dotazu na prezidenta, protože jsem nebyl vpuštěn do sálu," zakončil Viktor Vereš, ale přidal ještě P. S. 

„Jak to chodí jinde, což mi přijde naprosto přehnané na druhou stranu: Poblíž Bílého domu v USA řidička s malým dítětem v autě zazmatkovala a ujížděla policistům - ti ji na místě zastřelili. Poslanci zásah policistů odměnili ovacemi vestoje,“ upozornil pan Vereš.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová