Tak takovou krásu jste ještě neviděli. Proběhla tradiční výstava těch nejpropracovanějších kraslic

26.03.2018

Foto: kraj Ústecký

Popisek: Výstava kraslic v Libotenicích

FOTOGALERIE Každý druhý rok pořádá Asociace malířek a malířů kraslic ČR v kulturním domě v Libotenicích na Litoměřicku výstavu překrásně zdobených velikonočních vajíček. V sobotu 24. března zahájil desátý ročník výstavy tradičně dětský pěvecký sbor z Roudnice nad Labem. Výstavu, která je ukázkou lidových tradic a výtvarné zručnosti, si nenechal ujít ani hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, kterého přivítala starostka obce Ladislava Rejšková.

Hejtman ocenil, že obec Libotenice podporuje zachování tradic a lidového výtvarného umění, které zdobení kraslic představuje. Na výstavě představili své rukodělné umění dospělí i děti z kroužku malování kraslic, k vidění zde byly ukázky paličkování a součástí výstavy byly i ukázky včelařství.

Jedinečné kraslice

Stovky návštěvníků výstavy mohly celý víkend obdivovat na 1580 kraslic zdobených různými technikami, například voskovým reliéfem, škrábáním barvy, batikováním a polepováním dužinou jezerní sítiny. Tato technika je typická pro podřipské kraslice, které představují zcela ojedinělé regionální rukodělné řemeslné výrobky.

Libotenice jsou českým centrem zdobení kraslic. Sídlo zde má nejen Asociace malířů a malířek kraslic České republiky, ale je zde umístěna i Galerie kraslic.

Od kdy se barví vajíčka

Už od pradávných dob bylo vejce symbolem zrození a života. Zdobení skořápek vajec lze vysledovat až do pravěku. Ve starověkém Egyptě či Persii se také na svátky jara barvila červeně vajíčka. V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru. Obyčej malování vajec znali antičtí Římané v době císařské, zmiňuje se o něm Ovidius, Plinius mladší i Juvenalis. A nalezly se i v polských archeologických výzkumech z 10. století. Křesťanství přijalo symboliku červené jako krve Krista.

A co takhle pár zajímavostí a pověr?

Kraslice slouží ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za tzv. pomlazení, čili vyšlehání pomlázkou. Původně byly takové dárky vykoupením, dárkem, součástí velikonoční koledy a pomlázka či oblévačka byly zábavným trestem pro málo štědré dívky.

Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době a jsou nyní také výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se předem až průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila.