Nudí s intenzitou čtyři a půl Fialy, přesvědčivý asi jako plachý vrchní účetní na penzi… a až příliš dokonalý, což mu nevěříme. Sotva Horáček oznámil kandidaturu, už se do něj trefují; z míst, kde to asi nečekal

Foto: SonyBonton

Popisek: Michal Horáček vždy zdůrazňuje, že není z Prahy, ale z Roudnice nad Labem

„Horáček na Hrad? Až pokvetou hrábě“, anebo: „Dělá si z nás pan Horáček svou kandidaturou na post prezidenta srandu nebo to ten mafián myslí vážně. Bude hlavou státu sázkař“… Když vynecháme odsudky „venkovské hospody“, která tradičně, na rozdíl od „pražské kavárny“, fandí prezidentu Zemanovi, do chudáka Michala Horáčka se pustil zatím především časopis Reflex.

Michal Horáček se prezentuje jako Pan Dokonalý. To je více než podezřelé, nazval svoji glosu komentátor Viliam Buchert. Co mu vadí nejvíce? „Když Michal Horáček minulý čtvrtek oznámil svoji kandidaturu na prezidenta, nikoho to nepřekvapilo. Při poslechu jeho slov a pohledu na něj mě ale zaskočila jedna věc – zdánlivá dokonalost ve všem, co říká a dělá. To je vždy podezřelé a tak jsem se (vlastně po jeho výzvách) několikrát vydal na jeho stránku a pečlivě vše prostudoval. Výsledek? Velké rozpaky. Horáček se totiž rovnou pasoval na žijícího světce,“ píše Buchert a vyjmenovává jednotlivé světcovy atributy.

Žijící světec?

„Mít tak „dokonalého“ člověka na Pražském hradě to by si snad Češi ani nezasloužili. Nikdo takový se tam v historii ještě nevyskytl. Být ženou, ihned se do Horáčka zamiluji. Úspěšný, bohatý, zdravý, chytrý, hodný, pěkně ustrojený a oblečený, všemu rozumí, na všechno zná odpověď. Pan Dokonalý. Být voličem, zbystřím. Je zjevné, že za skvěle vybudovanou fasádou, musí existovat i obyčejné lidské slabiny. A ty se nakonec vždy objeví a projeví,“ stojí v článku. A na závěr přikládá do kotle: Přidat pár slov o milosrdenství a usebrání a mohl by kandidovat společně s knězem Tomášem Halíkem. Nevím, možná bude Michal Horáček v lednu 2018 zvolen českým prezidentem. Možná se ta jeho strojená dokonalost někomu líbí. Možná někdo chce hlavu státu, která funguje jako robot. Jenže koho to pak bude zajímat? O čem si budeme povídat a psát?“

Mno, takže Zeman, všechno špatně, je prý hulvát, lhář, starý mstivec. Horáček zas až moc dokonalý. Klademe si otázku, kdo by tedy byl médiím recht? Vzor Václav Havel? Dokonalý, to jo, ale trošku ráčkoval a byl na ženský. Kdy už si pánové uvědomí, že VH z hrobu nevykopeme…

Nepřesvědčivější, nudnější, rozumbradovštější a nejistější projev...

To JXD má závažnější námitky:  „Druhý důvod - který mne vedl k napsání tohoto textu - se pak projevil naplno v jeho vystoupení v Událostech, komentářích ve čtvrtek večer. Nikdy jsem neviděl slabší, nepřesvědčivější, nudnější, rozumbradovštější a nejistější veřejný projev začínajícího politika, než předvedl pan Horáček. Ten nesporně vysoce inteligentní muž jako rétor totálně selhal. Nejprve začal vysvětlovat, že nemá vizi a naslouchá lidem. Když si Daniel Takáč dloubl, jestli nejde o populismus, pan Horáček mu to omluvně odkýval a řekl, že prezident má mít vizi. On má své názory. Ty však televiznímu divákovi nesdělil, ani nebyl svoje postoje schopen pár větami představit. Zato zcela dojemně podtrhl, že zveřejnil majetkové přiznání do poslední garáže a zdravotní dokumentaci,“ napsal.

A s vtipem dodal: „Co se týče charismatu, magnetismu projevu, osobního kouzla a schopnosti strhnout posluchače, ne-li dokonce národ, tak byl pan Horáček přesvědčivý asi jako plachý vrchní účetní na penzi. Dosud byl jednotkou nudnosti v politice pan předseda ODS Fiala, ale musím připustit, že Horáček nudí s intenzitou čtyři a půl Fialy. Bylo úplně očividné, že tak nepřesvědčivý rétor prostě nemůže být nejen prezidentem, ale v podstatě žádným voleným zástupcem či politikem. Protože pro politika je přesvědčivost, ideje a osobní kouzlo základním kapitálem - a tímto typem kapitálu je na rozdíl od peněz pan Horáček skutečně chudý.“

Nafrněná elitářka a spol

„Jestli chce Horáček prohrát hned v prvním kole, ať nechá tuhle paní mluvit co nejčastěji, coby symbol politického neúspěchu, nafrněného elitářství a odtržení od reality. Chtěl být nestranickým, nadstranickým kandidátem. To už neplatí. Včera si stoupl do fronty za Karla,“ rýpl si do Horáčka politik Jan Zahradil v souvislosti se slovenskou herečkou Magdou Vášáryovou, jež vyjádřila Horáčkovi podporu.

„Bulvární spratek“ Pavel Novotný v té souvislosti uvedl, že měl potřebu Zahradilovi přikývnout, že prezidentský tým Horáčka je legrační. A jak dodal, měl potřebu přidat i poznámku, že zpěvák Petr Kolář je největší prvok, co zná a snad bude jen zpívat. „Vzápětí to odešlu, polknu, jaký jsem kokot a v tu chvíli se mi vybije mobil. Přeběh do obýváku, cestou vymýšlím, co tam napíšu, esli mě tam nějaký dobrák začne stírat (dělal jsem si prdel, blbečku, to je snad jasný) a teď už 15 minut hledám, kam jsem to napsal. Takže rozhodnutí srát na banalitu, ale hlodá to,“ napsal Novotný s tím, že co když to někdo uvidí. „Abych nebyl vysmíván. Nesnáším, když nejsem brán ve vší vážnosti a někdo mi dává najevo, že ke mně nechová úctu. Ale co, hlavní je, že o Petr Kolář zatím nikdo neví a celé to krytí s velvyslancem zatím super maká, snad jsem alespoň do celé konspirace účelně přispěl,“ poznamenal závěrem s odkazem na redaktora Týdne Petra Koláře.

Viditelný Macek: Prachy z hazardu nesmrdí?

Známý glosátor Miroslav Macek si také přisadil: „ Babiš chce spravovat republiku jako firmu. Nehrozí, že by Horáček vedl prezidentský úřad jako sázkovou kancelář? Ale bez ironie: Michal Horáček by tím, že jako první z vážných kandidátů na prezidentský úřad oznámil svoji kandidaturu, mohl velmi získat za předpokladu, že Zeman z nějakého důvodu kandidovat nebude. Pak by tento „primární impakt“ spolu s delší volební kampaní a větším otrkáním se v politice byl jeho zřejmou výhodou. Zveřejnění výše majetku je samozřejmě jen gestem, nicméně pro část lidí dozajista sympatickým. Na druhé straně většina lidí ví (a pokud ne, tak jim to bude drsně připomenuto), že ty stovky milionů nezískal za „Levandulovou“ a další hity, ale z hazardu, což už tak sympatické zdaleka není, zvláště pro rodiny gamblerů ne,“ stojí v jeho glose, kde zároveň upozorňuje na Horáčkův elegantní zjev, s nímž by mohl bodovat u žen.

Macek se též pozastavil nad výběrem spolupracovníků Michala Horáčka: „Jeho další dílčí nevýhodou pak bude to, že bude obklopen lidmi obdobného ražení jako je on sám, se stejnými názory a postoji a nebude mít tedy solidní zpětnou vazbu. Jména poradců, které by rád měl kolem sebe (Janiš, Vašáryová, Urban, Kolář) mi to okamžitě potvrdila. Možná by měl zkusit následující radu Jardy Polanského, se kterou přišel na Facebooku (a kterou by mohla jako neuvěřitelnou show mohla odvysílat Česká televize): Pánové ze Staromáku, jak by to dopadlo, kdybyste svá moudra pronášeli na náměstí v Orlové, Mostě, v Karviné...?“

Hledáme prezidenta – Kroměřížská výzva. Hledá

Projeli jsme jejich Facebook a zjistili, že stále hledají. Žádné jméno nepadlo. Leda by si iniciátor Michal Kocáb myslel tajně sám na sebe. Ke kandidatuře Horáčka se nijak nevyjádřili.

Dejme teď slovo samotnému kandidátovi: „Dovolte, abych se představil: jsem Michal Horáček. Předstupuji před vás, abych oznámil svou kandidaturu na funkci prezidenta České republiky,“ píše na svých stránkách. A pokračuje: „Mému rozhodnutí předcházely mnohé cesty za lidmi nejrůznějších profesí po celé zemi. Naslouchal jsem jim stejně pozorně jako těm, kteří si vysloužili respekt ostatních jako přední čeští odborníci ve svých oborech; učím se celý život a intenzivně se učil i tentokrát. Lépe jsem pochopil, jak různorodé zájmy a názory máme, a potěšilo mě to, protože jako lidé jsme prostě různí, máme vlastní představy o své cestě za štěstím a ve svobodné společnosti musíme mít šanci své právo na jejich sledování uplatňovat. Současně jsem poznal, že řadu zájmů máme společných. A že tím nejdůležitějším je život v míru a duchovní i hmotná prosperita nás samotných i našich dětí a dalších potomků. Tu pak nechceme ohrozit ničím. Tedy ani takovými spory, které by přerostly únosnou míru, zapříčinily by vylučování zastánců jiných názorů z naší pospolitosti, a vedly tak k válce Čechů proti Čechům, tedy skutečnému ohrožení všeho, na čem nám nejvíce záleží.“

Místo země úsměšků země úsměvů

„Prezident, případně prezidentka našeho státu je prvním z těch, kdo může a má přispět k tomu, aby naše spory nepřesáhly meze plodného vzájemného vyjednávání. Mnohokrát jsem slyšel, že jeho povinností je nejen potlačovat to, co je v každém z nás nevrlé a malověrné, ale zároveň podporovat to ušlechtilé, vstřícné a sebevědomé. Oproti zemi úsměšků kultivovat zemi úsměvů. Přejeme si, aby hlava státu stála nad stranami, nikoho neprotežovala a nikomu se nemstila. Chceme, aby prezident přispíval k dobré pověsti naší země jako spolehlivého partnera svých spojenců a toto spojenectví neoslaboval v zájmu těch, kteří našimi spojenci nejsou. V souvislosti s tím pak i to, aby energicky plnil ústavou svěřenou roli vrchního velitele našich ozbrojených sil. A rovněž aby dostál dalšímu ústavnímu úkolu, tedy elegantně a vynalézavě „zastupoval stát navenek“. Ano, ten stát a jeho občany, nikoli sám sebe a své ego. Jsou to nesmírné úkoly. Pro jakéhokoli člověka, z povahy věci omylného a nedokonalého, patrně v úplnosti nesplnitelné. Klíčové však je, že se je musí pokoušet splnit, což především znamená vědět, že mu byly uloženy. V tom případě jsme mu my, rovněž lidé omylní a nedokonalí, schopni odpustit. V opačném případě ne. Přinejmenším já k tomu nejsem ochoten, a to je i jedním z důvodů mé kandidatury. Chci tu tedy dnes říct nikoli to, že jsem takovým úkolům schopen dostát, ale to, že je chápu, že je respektuji a že v případě pověření vynaložím všechny své síly, abych je s pomocí občanů České republiky plnil. Čas úvah a příprav se právě završil. Mé rozhodnutí je jednoznačné. Od této chvíle nezvratné. Volbu prezidenta republiky nepovažuji za pěveckou soutěž, v níž je pěkné vyhrát, ale důležitější je zúčastnit se. Prohlašuji, že kandiduji s úmyslem od svých spoluobčanů svobodně udělený mandát obdržet.“ 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Anička Vančová