Pražská kavárna hledá prezidenta: Za ´levandulovou´ stranu by přicházel v úvahu Michal Horáček. „Zemana volili neúspěšní hlupáci a Schwarzenberga úspěšní inteligenti? Arogance," zlobí se textař na „polibek smrti“

Foto: Archiv

Popisek: Michal Horáček bydlí v Roudnici nad Labem.

Týdeník Respekt ve svém nejnovějším čísle hledá prezidenta pro pražské intelektuály. Debaty o budoucím prezidentovi zesílily po Zemanově čínském extempore. Volby sice budou až v roce 2018, ale o možných kandidátech se bouřlivě diskutuje už teď. Bude to Marek Eben, režisér Tomáš Sedláček nebo Michal Horáček? Ten poslední dobou často vystupuje v politických diskuzích. A podle Respektu by jako „kavárenský“ prezident přicházel v úvahu. Proč vlastně ne?

„Bydlím v malém, chudém severočeském městečku Roudnice, kde jsou mnohem nižší příjmy než v Praze. Strávil jsem dvacet let mezi lidmi, kteří byli nevzdělaní, na pokraji společnosti. Strávil jsem deset let jako dělník v družstvu invalidů, umím zohlednit i jiné druhy inteligence, třeba emoční, že zkrátka matka ví, že má přivinout plačící dítě,“ rozohňuje se milionář Horáček v článku Respektu. Říkat ale může, co chce, typ pro „lidového“ voliče tenhle textař, zakladatel sázkové kanceláře Fortuna a milionář asi nebude.

Zatím říkám ´možná‘

„Nesmí se to stavět tak, že je třeba porazit Zemana, ale přistupovat k tomu pozitivně, nabízet sebe a své schopnosti a vlastnosti. A ten člověk by za sebou měl mít životní příběh,“ říká celkem rozumně. Navíc to chce také peníze na kampaň, které Horáček rozhodně má, ale celou kampaň – podle zákona na ni lze utratit 50 milionů – by si prý sám neplatil, jen část a zbytek by sháněl obamovským způsobem, oslovováním svých voličů. „Líbím se vám jako pár krabiček cigaret?“ řekl by jim prý. „Jestli ano, tak mi tu pětistovku, prosím, pošlete. Ale ono není jednoduché si o tu funkci říct, na to musíte mít velké ego a opravdu to chtít dělat, já zatím říkám definitivní ´možná‘.“ A pokud ono možná klapne, prý chce jít do voleb sám, nechce se spojovat s žádnou politickou stranou.

Pražská kavárna neexistuje, říká Horáček

A co na svou kandidaturu podle Respektu říká sám Horáček? „Mávl bych nad tím zřejmě rukou, kdyby se na obálce Respektu nevyskytl "portrét" nějakého chlápka ve fialovém saku s kytkou v klopě, doprovozený přípiskem "kandidát na prezidenta ČR za stranu levandulových", což bych tedy asi měl být já. Nejsem nijak spojený s "pražskou kavárnou", a to z toho prostého důvodu, že neexistuje. "Strana levandulových" je zřejmě pokus o nějaký sarkasmus, tomu ani nerozumím. A hlavně nejsem vůbec žádný kandidát,“ čílí se Horáček.

Neúspěšní hlupáci versus úspěšní inteligenti?

Textař se prostě zlobí. Na svém facebookovém profilu pokračuje v litanii. „Jestli i k Miloši Zemanovi vytrvale kritický časopis akceptuje zemanovskou pohádku o pražské kavárně, efektivně přispívá k tomu, aby jakákoli protikandidatura byla podle slov Václava Klause "zbytečná". Celá ta dichotomie mezi "lidem" a "pražskými kavárníky" je přitom jen zručně podsunuté politikum, které se skutečným stavem věci nemá společného nic. V minulé volbě někteří lidé volit nešli, a jiní šli. Ti, co přišli, zhusta dali Miloši Zemanovi přednost před Karlem Schwarzenbergem. Mnozí volili MZ prostě proto, že KS jim z různých důvodů nevyhovoval. Nic jiného na tom není, určitě ne to, že MZ volili neúspěšní hlupáci a KS úspěšní inteligenti - jak si to arogantně vysvětlili a zjevně dosud vysvětlují někteří z těch, jejichž kandidát prohrál.“

Ovčáček by to líp nenapsal

„Jeví se mi, že Respektu se možnost jakékoli smysluplné kandidatury vůči ing. Zemanovi příčí. Je potřeba jí dát vražednou nálepku a zesměšnit ještě dřív, než k ní vůbec došlo. Vždyť je to tak snadné - vysmívat se Zemanovi a lomit rukama nad jeho kroky. Předplatitelé si zvykli a zpravidla to kvitují, proč to měnit. Ať to trvá nejen ty dva roky, ale ještě dalších pět. Pan Ovčáček by to efektivněji nepojednal,“ končí Horáček. A jeho věrní fanoušci? „Já doufám, pane Horáčku, že vy kandidovat budete a toho burana vytlačíte z Hradu a důkladně tam po něm vyvětráte,“ zaznívá z fóra jednotný hlas. A Respektu, zdá se, ubylo pár čtenářů.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.  

Vložil: Lucie Kolouchová