Problémy s hazardem je třeba řešit komplexně, říká zákládající členka iniciativy Loterie bez hazardu, Yveta Caniniová z Děčína
25.06.2014
Foto: Archiv
Popisek: Yveta Caniniová
ROZHOVOR S Yvetou Caniniovou z Děčína, zákládající členkou iniciativy Loterie bez hazardu, což je nedávno vzniklá iniciativa, která sdružila na 60 tisíc lidí, pracujících v loterním průmyslu, jsme hovořili o hazardu - bez emocí a vystupňované hysterie, se záměrem ukázat celý problém komplexněji a z více stran, ne jen té jediné, mediálně protežované, která hlasitě křičí pouze o zákazech. Ostatně, jak nedávno sdělila kolegyně paní Caniniové, Jarmila Novotná, k cílům zmíněné iniciativy pro ParlamentníListy: „Už nám došla trpělivost a nemohli jsme dále přihlížet tomu, jak na nás malá skupina aktivistů hází hnůj!“
Zaměstnanci heren se v poslední době bouří proti zavíráním heren. Proč by podle vás měl stát nadále tolerovat rozmach hazardu v ČR?
Zaměstnanci nad současnou situací zpočátku jen nechápavě kroutili hlavou, pak se začali opravdu bát o práci a nyní jsou naštvaní a připraveni vyjít do ulic. Rozmach kamenných provozoven, hazardu - jak tento segment loterií nazýváte, byl přirozenou cestou ukončen již dávno, trh se naplnil a nové adresy téměř nevznikaly. Regulaci samu stát zavedl jednoduchou transparentní formou v podobě 20% loterní daně a paušálního poplatku 55,- Kč za den a hrací místo. Tento vývoj by jistě přirozenou cestou pokračoval dál, nebýt hysterického honu na čarodějnice vyvolaného fanatickými aktivisty za vydatné podpory médií. Stát by měl naopak narovnat situaci v oblasti nelegálních provozů, plodů aktivistického snažení - nově vznikajících kamenných černých heren a nelegálních internetových kasin.
Co vás vyprovokovalo k tomu, že jste se zapojila do iniciativy Loterie bez hazardu?
Pracuji v loteriích 18 let, z toho 10 let kurzové sázky, posledních 8 let herny. Mám na starost sportbary s hernami, středně velké firmy ve 1 republiky, pod sebou zhruba 100 lidí a cítím za ně zodpovědnost. Máme minimální fluktuaci, mnozí z nich u firmy pracují od samého počátku, déle než 11 let. Mám za nimi nyní přijít a říct „Děkujeme, že jste pro nás dobře pracovali a teď můžete jít kam chcete“? Jsou to ve valné většině ženy, mnohdy samoživitelky a koneckonců i já sama mám také své závazky a velice těžko bych hledala ve svém věku uplatnění na trhu práce.
Tvrdíte, že o práci může přijít až 60 tisíc lidí. Opravdu v hazardu pracuje tolik lidí?
Ano, pracuje. Nejsou to jen provozní a servírky, obsluha barů a heren samotná. Také technici, účetní, provozní pracovníci, spousta lidí, zajišťující chod firem. V konečném důsledku nezapomínejme na další profese na naši branži navázané – kupříkladu dodavatelé z velkoobchodů, i jejich obchodní zástupci se strachují o práci. Je to dominový efekt.
Když se zavře herna, na jejím místě přece vznikne nějaký jiný podnik, který bude nabírat nové zaměstnance. Takže počet lidí bez práce by v konečném důsledku neměl nijak vzrůst. Nestrašíte argumentem, který neplatí?
Mluvíme nyní o lukrativní lokalitě Prahy 2 Vinohrad, nebo o reálném stavu nebytových prostor v ČR? Stačí se podívat do menších měst, či okrajových částí těch velkých. Již nyní je spousta NP prázdných a vybydlených. Špinavé, rozbité výlohy, neudržované objekty. Majitel je mnohdy rád, že zaplatí daň z nemovitosti. Je-li už obchod nově otevřen, jak dlouho tam vydrží? Znám i restaurace s kuchyní v menších městech, které jsou naoko v provozu stabilně po řadu let, ovšem když se podíváte blíže, zjistíte, že se nájemci střídají po půl roce. Každý to zkusí a uteče. Jaký jiný podnik byste kupříkladu mým provozním v městech kolem 20 tisíc obyvatel doporučili? Do čeho investovat, za čím lidé půjdou a budou se tam chtít bavit? Vymyslete takový řetězec.
Znáte konkrétní příběhy lidí, kterým opravdu hrozí, že si nenajdou jinou práci a dostanou své rodiny do vážných problémů?
Samozřejmě, že ano. Mohu jmenovat desítky konkrétních lidských příběhů. Umíte si představit, že se ve stejném okamžiku uzavřou v jednom městě všechny provozy s hernami? Jejich personál nemá kam jít, krom úřadu práce. Do loterií se nyní vkradl skutečný hazard, a to aktivistický hazard s lidskými osudy. Hazard s lidmi, kteří se poctivě živí prodejem zábavy pro dospělé, hry oblíbené po celém světě. Tito lidé nejsou vinni tím, že se u nás jediné odvětví trhu zábavy stalo v očích zmanipulované veřejnosti démonem zodpovědným za všechny celospolečenské negativní jevy. Také nejsou vinni tím, že se část politiků chce nyní před komunálními volbami pohodlně svézt na vlně líbivých referend.
Loterní firmy často mluví o nebezpečí nelegálního hazardu. Opravdu si myslíte, že hráči z heren začnou hrát automaty třeba na internetu?
Nevím, zda tuto otázku myslíte skutečně vážně. O tom snad není třeba polemizovat. Pro ilustraci - v jednom deníku nedávno vyšla celostránková reklama bet-at-home.com, s mottem „Drž se své vášně“, přiloženou poukázkou na 100,- Kč sázky zdarma, s pěkným návodem, jak jednoduše se zaregistrovat. Paradoxně několik málo dní poté, co MF udělí astronomickou pokutu občanovi ČR, sázkaři, jež vsadil v nelegálním internetovém kasinu. Původní odhady u kurzových sázek byly po povolení internetového sázení 30% odlivu sázkařů na internet. Dnes? Více než 70% a nárůst tržeb. Ony virtuální peníze se utrácejí bezbolestněji, než ty „opravdové“, které musíte vyndat z peněženky. Navíc hráčská populace kamenných provozů stárne, to vidím dnes a denně. Mladá generace plynule přechází z počítačových her na internetová kasina. Bránit se tomuto fenoménu ale nelze a je třeba se smířit s tím, že kamenné provozy přirozeně postupem času vymizí a ustoupí internetu.
Poslanci chtějí novelou zákona omezit množství peněz, které se mohou prohrát na videoloterních terminálech. Podle vás však žádné limity počet gamblerů nesníží. Proč si to myslíte?
Ohrazuji se proti vašemu názvosloví, jako člověk z praxe, který zná naše hráče řadu let, se mi nelíbí a uráží mě, když naši zákazníci jsou hanlivě nazýváni gamblery. Ale k vaší otázce - snažit se „ochránit“ hráče limity sázek je holý nesmysl, zejména v době, kdy na internetu můžete klidně hrát za 500 euro na otočku. Na VLT máme běžně hry za jednu korunu na otočku, každý může hrát dle svých možností, dle výše částky, kterou má na svou oblíbenou zábavu vyčleněnu. Pokud chcete pomoci skutečným gamblerům, pak je jasné, že problém gamblerství se limity sázek v jednom jediném segmentu loterií těžko vyřeší. Limity navržené v novele jsou faktickou likvidací celé branže a předání trhu na stříbrném tácu nelegálním internetovým kasinům. Chybí zde logická návaznost časové posloupnosti, chtějí-li poslanci řešit loterie, pak nejprve musí povolit internetová kasina, jinak to nemá smysl.
Co by tedy podle vás mohlo pomoci vyřešit problémy s hazardem?
Záleží, zda máte na mysli skutečně reálné problémy, či ty aktivisticky zveličované a nafouknuté do obřích rozměrů. Máme-li opravdové problémy s hazardem řešit, pak věcně a zejména komplexně. Velký důraz bych kladla zejména na prevenci, osvětu veřejnosti, snadný přístup k informacím o kontaktních linkách pomoci, klidně přímo na provozech. Zde by měla být minimálně veřejnoprávní média nápomocna, ale skutečně objektivně. Aktivisté nás často obviňují, že podporujeme gamblerství záměrně formou alkoholu zdarma ke hře. Ze své praxe v naší firmě vím, že něco takového je absolutně nepřípustné, naopak v herním plánu máme zcela standardně uvedeno, že hra je zakázána osobám podnapilým, což je také jedním ze základů školení personálu. Hra patří k lidstvu odnepaměti, asi velice těžko docílíme toho, aby již nikdy nikdo nepodlehl hráčské vášni, či jakékoli jiné lidské slabosti přes míru.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová