‚Sprejery‘ pověsit za pracky do průvanu. Graffiťáci przní děčínskou památku. A přitom mají k ruce legální plochy
31.01.2022
Foto: Se svolením Zámek Děčín (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: Combayn! Opravdu důmyslné zvolání, hyzdící významnou historickou památku
Jsou graffiti a graffiti. Jedny svým uměleckým přesahem vyrazí dech, jiné jsou jen vandalismem, kde není na místě žádné smilování. Když přijde hejsek se sprejem k chráněné památce a načmárá tam svůj podpis jako nějaký pes na patník, zaslouží si prohnat. Právě to se často děje na děčínské kapli svatého Jana Nepomuckého v Chrástu, kterou spravuje děčínský Zámek.
A na Zámku už jsou z toho zoufalí. Proč se to děje, copak těm lidem nedojde, že prostě jen ničí a přidělávají ostatním práci i starosti? Thunovská kaple v Chrástu se stává terčem útoku vandalů čím dál častěji. Svým konáním poškozují kulturní památku, podle zákona o památkové péči je možné za přestupek uložit pokutu dva miliony korun a pachateli hrozí stíhání se sazbou odnětí svobody až na dva roky. Možná je to adrenalin, co pachatele nutí se vracet. Možná pocit rebelie proti systému. Ale myšlenka v jejich konání není.
Policie ve střehu
Po dohodě s městskou policií se bude v místě častěji konat namátková kontrola. Z děčínského Zámku, který má kapli na starost, zazněla i prosba vůči veřejnosti. „Prosíme i občany o spolupráci při upozornění na podezřelé chování partiček sprejerů.“ Prosba logická, protože čištění počmáraných zdí je dlouhé a nákladné a použití protisprejerských nátěrů je pro památky nevhodné.
Ošklivě pomalovaná zeď kaple
„Barva ze sprejů se neodstraňuje moc snadno, musí se to provádět hlavně nedestruktivním způsobem. Protisprejové nátěry, jako jsou například ve stanicích metra, často není možné na památky použít, protože vytvářejí paronepropustný film. A to v delším časovém odstupu vede k degradaci omítky,“ vysvětlil pro iDnes památkář Josef Štulc, někdejší šéf Státního ústavu památkové péče.
Místo mají
A pozor, město Děčín vyšlo sprejerům vstříc a vyčlenilo jim dvě zdi, kde mohou legálně své dovednosti zkoušet, a vystavovat tak svou tvorbu veřejnosti i bez hrozby postihu. Jedna je v Benešovské ulici, druhá v ulici Práce. Zeď v ulici Práce mohou sprejeři využívat již od roku 2009, kdy mládež požádala město o místo, kde by mohla legálně tvořit graffiti. Majitelem zdi je Sportovní klub Děčín.
Legální plocha pro graffiti v Děčíně, foto se svolením město Děčín
Z řad sprejerů je vybrána odpovědná osoba, která zodpovídá za pořádek a dodržování pravidel, stanovených v smlouvě o výpůjčce. V blízkosti plochy je umístěna informační tabule s podmínkami pro užívání – například se tu nesmí odhazovat odpadky, využívat plochu k reklamním účelům či znázornění pornografie nebo rasismu. Od roku 2010 využívají sprejeři také zeď v Benešovské ulici.
Pokuty se zvyšovat nebudou
Senát před týdnem projednával na návrh senátorky Renaty Chmelové, zda pětinásobně zvýšit pokuty za poškození památek. Nejednalo se pouze o sprejery, ale třeba i o developerské společnosti, které nedbají památkářů. Podle předkladatelky Chmelové pokuty nedostatečně odrazovaly od porušování ochrany památek. Ale navýšení pokut neprošlo. Podle senátorů z ODS, TOP 09, ANO a ČSSD zvyšování postihu není nutné, protože ani teď se maximální výše pokuty neukládá.
Thurnovská kaple svatého Jana Nepomuckého v Chrástu
Součástí správy zámku je také přehlížená a přitom mimořádně cenná památka na protějším břehu Labe – kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu.
Původní drobná barokní kaple vznikla na tomto místě již roku 1723 z prostředků a iniciativy rozběleských farníků a jejich faráře France Johanna Zinckeho. Nejvýznamnější součástí její výzdoby se stala galerie soch Čtrnácti pomocníků a šesti Ctností litoměřického sochaře Josefa Fischera. Po prvotním nadšení ovšem kaple většinou jen živořila a ožívala jen na svátky svého patrona.
Roku 1822 přešel objekt pod patronát rodu Thun-Hohensteinů, který zde nechal zřídit svou rodinnou kryptu. V letech 1870-1872 byla původní kaple rozebrána a na jejím místě vznikla podle plánů vídeňského architekta Friedricha Schmidta současná novogotická stavba. Vedením stavby byl pověřen tehdy začínající Josef Mocker. Členové rodiny Thun-Hohensteinů zde byli pohřbíváni až do roku 1935.
Po válce zůstal objekt stranou zájmu a trpěl častými útoky vandalů. Ty si nakonec vynutily exhumaci ostatků a jejich přenesení do krypty kostela Povýšení sv. Kříže. Také barokní sochy musely být z ohradní zdi přemístěny do interiéru. V roce 1998 byla v kapli instalována expozice k dějinám objektu.
V letech 2001 až 2008 mělo kapli pod svým partonátem občanské sdružení Iniciativa pro děčínský zámek. Objekt otevřelo veřejnosti, zavedlo v něm pravidelnou průvodcovskou službu a vydalo propagační materiály ve snaze tuto významnou, ale stále poněkud opomíjenou památku výrazněji prezentovat a přiblížit ji jak návštěvníkům města, tak jeho obyvatelům.
Od června 2008 kapli spravuje příspěvková organizace Zámek Děčín.
|
Vložil: Kamil Fára