Věci veřejné: Starala se o jejich otce, za to jí hrozí exekucí

Za dobrotu… Žije spořádaným životem, je vdaná, má dvě děti: dceru 11 let a syna 7 let. Je nezaměstnaná. Zdálo by se, že má šťastný život, ale není to tak. Narušili jí ho nevlastní sourozenci. Exekucí. Přestože nikde nedlužila ani nedluží.

Hodná nevlastní dcera

Po smrti maminky se paní Věra starala o svého nevlastního otce Antonína v jejich společném domě sama.  Prala, žehlila, uklízela, nakupovala a vařila. S domácími pracemi měla zkušenost od dětství, neboť jí k nim maminka vždy vedla. Jenže v březnu 2004, kdy nevlastní otec zemřel, přišel životní zlom. Stojí za ním peníze a závist a nenávist příbuzných.

Napadená závěť

Objevily se děti pana Antonína z prvního manželství: Jan a Martina. „Prvně jsem je viděla až u notářky při vyřizování o pozůstalosti,“ vzpomíná paní Věra. Za celou dobu se o zdraví svého tatínka nezajímali. Aby si finančně polepšili, čekali Jan s Martinou jen na jeho smrt. To zřejmě pan Antonín tušil, a tak to v závěti ošetřil. Nemovitosti, dům i s pozemkem, kde paní Věra bydlí, odkázal právě jí. Jednak proto, že to byl majetek její maminky, jednak proto, že se paní Věra o svého nevlastního otce starala do posledních dnů. „Součástí závěti bylo vydědění syna Jana a dcery Martiny,“ říká paní Věra. Syn Jan proto žádost napadl, chtěl získat alespoň něco. A tak soudním rozhodnutím měl syn Jan a dcera Martina dostat polovinu majetku. „Přestože to byli vlastně cizí lidi, majetek byl mé matky, přijala jsem rozhodnutí soudu a na částku, kterou nařídil vyplatit, jsem si vzala hypotéku. Chtěla jsem to mít z krku a hlavně žít v klidu,“ říká paní Věra.

Peníze na cestě

Podle soudu měla vyplatit každému 183.761,- Kč. „Peníze byly připraveny, úvěr schválen. Potřebovala jsem jen čísla účtu, kam peníze poslat, a termín, do kdy je chtějí mít na účtu,“ vypráví paní Věra. Bankovní poradkyně paní Věry požádala pana Jana a paní Martinu, aby stanovili termín do konce srpna 2011. „Každý ví, že banky s financemi pracují, a tak je téměř nemožné chtít po nich větší částku převést okamžitě. Prostě to dobu trvá a je potřeba počítat s tím,“ potvrzuje nezávislý bankovní poradce Ota Dračka. I nevlastní bratr Jan to nejspíš věděl. Aby své nevlastní sestře paní Věře opepřili život, bance uvedli oba nevlastní sourozenci termín převodu do 30. července 2011. „Jestliže byl úvěr schválen 4. července 2011 a připraven od 2. srpna 2011 k proplacení na účty sourozenců, nedalo se to uspíšit,“ potvrzuje Dračka a dodává: „Běžně tyto operace trvají tři až čtyři týdny. Je to o vzájemné dohodě stran, musejí to akceptovat.“ Na případu je vidět, že o dohodu s paní Věrou nevlastní bratr Jan a sestra Martina nestojí… 

(Zdroj: VV Ústecký kraj)