Pomoc pro Šluknovský výběžek, ve kterém chcípl pes. Komentář Štěpána Chába
komentář
13.11.2018
Foto: Pixabay
Popisek: Ilustrační obrázek
Je neziskovka a neziskovka. Ve Šluknovském výběžku se skromností vznikl zapsaný spolek Osudety. Jeho cílem je jednoduchá myšlenka. Založit v prostorách k tomu určených zkušebnu a malé nahrávací studio, které by sloužily místním puberťákům a jejich snům si zahrát na muzikanty. Zkušebna na zkoušení, nahrávací studio pro nahrávání nazkoušeného. K tomu skromné vybavení pro natáčení klipů. Průběžně pak pořádání příležitostných koncertů.
Důvod je jednoduchý. Ve Šluknovském výběžku není kam jít, není co dělat. Puberťáci se skrývají po svých pokojích a sjíždějí na internetu ty šťastnější, kterým byla dána příležitost zazářit. Jejich budoucnost je čistě profesní – do školy a vypracovat si kariéru buďto v místní kolbence. Nebo pak emigrovat do větších měst, jiných krajů republiky. Případně do zahraničí. Spolek Osudety chce trochu zamíchat onou beznadějí a dát puberťákům to, na co by mohli celý život vzpomínat (ve čtyřiceti v kolbence zasněně myslet na kapelu, kterou spolu založili v pubertě, protože prostě mohli, měli možnost). Nebo tím dokonce celý život žít (protože právě z takového spolku může vzejít nová tvář české hudební scény). Naděje tu vždycky je.
Pomoc pro Osudety
Vznikla myšlenka, vznikly vhodné prostory (stále v rekonstrukci, ale co) a teď je potřeba sehnat vybavení zkušebny i studia. A tady se spolek obrací na veřejnost s velkou prosbou. Máte-li doma, ve vlastní zkušebně, ve firmě, v obchodě, kdekoliv vás napadne, jakýkoliv hudební nástroj nebo aparaturu nebo něco, co by se dalo při činnosti spolku využít, zašlete jej na adresu Osudet. Aby se mohl spolek rozjet a začít plnit zapuzené sny a aby se ve Šluknovském výběžku začalo ozývat i něco jiného, než jen vzdychání a přepočítávání posledních peněz na účtu.
Smysl celé té věci
A smysl to má. Má to smysl. Rozproudit v puberťácích trochu života, který je nasměruje i jinam, než kam jim cestu plánuje společenská úmluva, tedy mlč – uč se – pracuj – umři. Všichni, když máme pěknou chvilku, si pouštíme muziku. Nikdy si pro potěšení nepouštíme projevy politiků, instrukce bezpečnostního technika nebo video ze školení pro vysokozdvižný vozík. Všichni, i přes snahu umlčet člověka, máme rádi onu nespoutanost hudby. Všichni tíhneme ke svobodě. A právě hudba je svého druhu svobodou.
A vlastně právě nedostatek takové té životní svobody, která tu byla chvilku v devadesátých letech, lidem bere radost ze života. Teď se všichni zavírají ve svých pokojích a obývácích, a společnost jako takovou začíná ovládat odcizenost, bezradnost a jakási nelidskost. Což je u puberťáků svodka pro drogy a zahazování skutečné budoucnosti na konto budoucnosti pracovní, profesní. Jako kdyby v lidech chcípl pes. Jako kdyby v nich chcípla všechna životní síla, humor a ten pocit, který jsme někdy dřív zažili všichni a který našeptával, že to má smysl, že jsme na světě, kde jde zažívat a tvořit věci, že jsou tu možnosti. Nevím, přijde mi společnost v posledních letech čím dál víc svázaná a málo odvážná, příliš zpolitizovaná.
Informace nutné a bezodkladné
Spolek Osudety vznikl ve Šluknovském výběžku, tedy v Sudetech. Naráží tak trochu svým názvem na osud v Sudetech, ale zároveň hledá i jiný význam ve smyslu – o Sudety – tedy jakýsi boj o Sudety, o zachování smyslu lidské společnosti v Sudetech. Tady je odkaz na web spolku. Je to web amatérský, dělali ho muzikanti, nikoliv programátoři, jde u něj spíše o sdělení, ne o úroveň. Časem, až bude dost schopností, zkušeností a naděje, se celý web změní a stane se základnou pro publikování vzniklých činností, skladeb, živáků, klipů a podobného. Na webu najdete všechny potřebné kontaktní údaje. Pro úplnost dodávám, že na projektu Osudety blízce spolupracuji i já osobně.
Vložil: Štěpán Cháb