Jeden kilometr železnice postavili za dvacet let. Dopravní situace ve Šluknovském výběžku je na hlavu. Komentář Štěpána Chába
18.09.2018
Foto: Facebook
Popisek: Nádraží v Rumburku
Před čtyřmi lety slavnostně přestřihli krajští i místní politici pásku u znovuobnovené trati mezi Dolní Poustevnou a německým městečkem Sebnitz. Dohodnout železniční spojení trvalo politikům 24 let od revoluce a 11 let od vstupu do Evropské unie. Přitom se jednalo o jeden kilometr tratě.
Dopravní obslužnost pro Šluknovský výběžek se tím rapidně zlepšila. Obyvatelé dostali možnost cestovat přímým spojem do okresního města Děčín. Cesta se tak zkrátila o hodinu. Zároveň s tím vzrostl počet německých turistů putujících do Šluknovského výběžku (který je nádherný, co se alespoň přírody týká).
Další čtyři kilometry
Mezi městy Rumburk a Varnsdorf ve Šluknovském výběžku není železniční spojení vůbec. Přitom se jedná o kratinké čtyři kilometry trati, které by zařídily doslova revoluci v místní dopravní obslužnosti. Věc se má tak, že rumburské nádraží obsluhuje převážně tratě směrem na Děčín a Českou Lípu. Varnsdorfské nádraží zase směr Liberec. Pokud z Rumburku chcete do Liberce, musíte přejet autobusem do Varnsdorfu. Nebo nasednout v Rumburku na vlak a s přestupem se do něj kodrcat téměř dvě hodiny. Pokud chcete z Rumburku do Varnsdorfu vlakem, vyčleňte si 45 minut času. Pozor, na kole si při běžné rychlosti musíte vyšetřit jen 15 minut.
Díky čtyřem kilometrům trati, které teď chybí, by mohly dráhy nabízet přímý spoj mezi Děčínem a Libercem přes Šluknovský výběžek a dát tak místním obyvatelům možnosti, o kterých si teď můžou nechat jen zdát. Ale opět narážíme na neschopnost politiků něco takového vůbec zařídit. Jednat s německou stranou o tom, že něco takového potřebujeme. Protože zmíněné čtyři kilometry vedou přes Německo. Přičemž mezi Varnsdorfem a Rumburkem je německá vesnice Seifhennersdorf, která svou trať má a ta je spojená přímo s Varnsdorfem. Stačilo by se tedy ze směru Rumburka prostavět s kolejemi jen k této trati a připojit ji. Ale to ne.
A ještě jednou čtyři kilometry
Mezi nejsevernější obcí republiky Lobendavou a německým městem Neustadt je silnice v tragickém stavu. Pro běžný automobil neprůjezdná silnice plná výmolů, rigolů a bezedných jam. A zase. Už od revoluce se vášnivě řeční o tom, že by se silnice měla opravit a zprovoznit tak hraniční přechod. Co by to doneslo? Rozkvět samotné Lobendavy i dalších obcí okolo. V Lobendavě by vznikly podnikatelské příležitosti na odchyt Němců (benzínová stanice, restaurace a další lákadla na peníze). Lobendava by vykvetla. Zároveň by to dalo možnost lidem z Lobendavy a okolí dojíždět pohodlně do Neustadtu za prací. Počet obyvatel Neustadtu přesahuje 12 000. To je počet srovnatelný s Rumburkem. A práce tam je. Nyní je dopravní spojení z Lobendavy na Neustadt krkolomné – vede přes Dolní Poustevnu a Sebnitz a délka cesty se prakticky zdvojnásobí (k tomu nutno dodat, že o víkendech veřejná doprava mezi Lobendavou a Dolní Poustevnou nejede vůbec, ve všední dny zřídkavě a jen do čtvrté hodiny odpolední).
V okamžiku, kdy by se opravila cesta z Lobendavy do Neustadtu, dalo by se zároveň uvažovat i nad zřízením pravidelné autobusové linky, která by obkružovala cestu Dolní Poustevna, Sebnitz, Neustadt, Lobendava a zpět do Dolní Poustevny. Ta by se využívala jak pro cesty za prací, tak i za nákupy. V Lobendavě je nyní miniaturní obchůdek přidružený k hospodě, kde musíte zaskočit za hospodským, aby vám šel prodat pár základních potravin. Silnice mezi Lobendavou a Neustadtem je, jen ji opravit. Donese to do oblasti peníze, příležitosti, práci i rozvoj. Politici Ústeckého kraje ovšem čekají na to, až uhodí. 29 let od revoluce a 15 let od vstupu do Evropské unie se jim podařilo dohodnout jeden kilometr tratě. To není mnoho.
Vložil: Štěpán Cháb