Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

429 dnů ve vazbě, tři soudy a stovky titulek bulváru. Kdo to zavinil a jakou cenu má lidská čest a zničený život, ptá se právník. A najde bývalá ´sestra Smrt´ vůbec práci?

04.08.2016
429 dnů ve vazbě, tři soudy a stovky titulek bulváru. Kdo to zavinil a jakou cenu má lidská čest a zničený život, ptá se právník. A najde bývalá ´sestra Smrt´ vůbec práci?

Autor: TV Nova repro

Popisek: Věra Marešová odchází vítězně od soudu. Je to ale happyend?

Pražský vrchní soud na konci července potvrdil lednový osvobozující rozsudek nad Věrou Marešovou, sestrou z rumburské nemocnice viněnou z vraždy šesti pacientů. Nevyhověl tak státní zástupkyni, která lpěla na tom, že je Marešová mohla usmrtit podáním vysokých dávek draslíku. Rozhodnutí odvolacího soudu je pravomocné. Jaký má ale kauza dopad přímo na zdravotní sestru? Domůže se opravdu spravedlnosti?

Věra Marešová byla s verdiktem spokojená. „Velmi silný dojem, musím ho teprve vstřebat,“ řekla o rozsudku. Už dříve avizovala, že bude požadovat odškodnění za své stíhání a vazbu. Nyní uvedla, že to ještě zváží. „Nikoho jsem neusmrtila, nikomu jsem nepomohla zemřít. Nikomu jsem neublížila a ani nechtěla ublížit. Byla jsem v nesprávný čas s nesprávnými lidmi na nesprávném místě. Jinak si to nedovedu vysvětlit,“ uvedla podle MF Dnes v závěrečné řeči Marešová.

429 dnů ve vazbě

Vyšetřování jejího případu začalo v červnu 2014 poté, kdy na jednotce intenzivní péče interny rumburské nemocnice zemřela 72letá pacientka na zástavu srdce přesto, že do té doby netrpěla srdečními potížemi. Testy v její krvi odhalily smrtelnou dávku draslíku. Policisté pak prošli starší případy a v listopadu 2014 rozšířili obvinění Marešové na šest vražd. Vyšetřování trvalo 299 dnů, soudní proces dalších 214 dnů. Marešová byla dvakrát ve vazbě, strávila v ní celkem 429 dnů.

Draslík má v krvi každý zemřelý

Krajský soud v Ústí nad Labem zprostil Věru Marešovou obžaloby v lednu. Rozhodl revizní posudek, o který se soudce Roman Felzmann opřel, ačkoliv když neměl žádné přímé důkazy. Podle něj úmrtí šesti pacientů v Lužické nemocnici v Rumburku nelze interpretovat jako otravu draslíkem  - ten se totiž podle oborníků, kteří provedli revizi posudku, objevuje ve zvýšené míře ve všech mrtvých tělech a nelze ho jednoznačně přičíst tomu, že by ho snad někdo podal uměle. Přesto na této, každému lékaři známé zkušenosti, obžaloba stavěla.

Je rozsudek důvod k novému začátku?

„Postihlo to mou dceru, postihlo to veškeré mé příbuzenstvo, postihlo to mé přátele. Dnes to beru tak, že tento rozsudek je důvod k novému začátku, i když člověk je ještě pořád svázán určitým napětím a stresem,“ uvedla mimo jiné Marešová v rozhovoru po vynesení rozsudku. Zdálo by se, že příběh končí happyendem. Spravedlnost vyšla najevo a dotyčná je očištěna.

Náhrada škody a újmy na cti

Aleš Rozehnal se na serveru Hlídacípes.org se ale zamýšlí také nad tím, jaký vliv má kauza na osvobozenou paní Marešovou. „Zřejmě bude žádat náhradu újmy za neoprávněné trestní stíhání. Po několik letech tahanic získá náhradu nákladů za zastoupení advokátem podle advokátního tarifu. Bude to však nejspíš méně než skutečně za svoji obhajobu zaplatila. Zaplacena jí bude i náhrada mzdy a nepatrná částka za dobu, kdy trestní stíhání probíhalo vazebně. Bude zřejmě požadovat i náhradu újmy na své cti a důstojnosti zejména s ohledem na to, že celá kauza měla tak masivní mediální ohlas,“ spekuluje server.

Jakou hodnotu má lidská čest?

Zde však podle serveru s největší pravděpodobností soud rozhodne, že stát není za medializaci kauzy odpovědný, a zasadí druhou ránu do cti a důstojnosti zdravotní sestry tím, že konstatuje, že její čest má hodnotu několika jednotek tisíc korun. „Možná soud rozhodne i o tom, že se stát musí zdravotní sestře za nezákonné trestní stíhání omluvit. Ministerstvo spravedlnosti pak zveřejní jednovětou omluvu malým písmem v řádkové inzerci celostátního deníku někde mezi inzerátem „Daruji mourované kotě“ a „Koupím hurdisky na Ladu, značka levně“.

Kdo zaměstná „sestru Smrt“?

A co dál? Vzhledem k tomu, že dotyčná není zdaleka v důchodovém věku, bude muset nastoupit do zaměstnání. Protože je zdravotní sestrou, bude zřejmě hledat zaměstnání v tom samém nebo příbuzném oboru. Zde však možná nastane problém. „Najde se zdravotnické nebo sociální zařízení, které svým pacientům nebo klientům oznámí a obhájí to, že se o ně stará „sestra Smrt“? Budou k ní přistupovat její spoluobčané z malého města Rumburk, jako k nevinné, důvěryhodné a obětavé služebnici pacientům,“ ptá se Hlídací pes.

Kdo pochybil?

Soudům v daném případě není možné vytknout nic. Rozhodly konzistentně a rychle. Postupovaly ale policie a státní zastupitelství podle zákona a šetřily práva a důstojnost obviněné? Nabízí se otázka, zdali je toto výkon spravedlnosti, který je hodný naší podpory a úcty. Musela skutečně média o kauze referovat způsobem, jakým referovala, a označovat obviněnou jako „sestru Smrt“?

Jak přežít mediální kampaň a brutální útok státní moci?

Už samotná existence podezření ze spáchání trestného činu má závažné sociálně-psychologické následky. Stigmatizuje podezřelého a ohrožuje jeho postavení mezi dalšími důvěře se těšícími občany. Pokud k tomu přistoupí ještě masivní mediální kampaň a brutální útok státní moci, je takovou kombinaci podle serveru obtížné přežít bez ztráty duševní rovnováhy, sebevědomí a sebeúcty.

Pořád platí presumpce neviny

„Trest, a to ani ten mediální, není možno uložit na základě obecné zkušenosti, že velká část obžalovaných jsou skutečně vinni a že se v minulosti vyskytly obdobné případy, jako byl případ údajných vražd v této kauze. Presumpce neviny by měla být naší společnou presumpcí. Musíme žít ve víře, že naši spoluobčané jsou nevinní. Není možné dopředu předpokládat, že druzí lidé jsou našimi nepřáteli, kteří nás mohou napadnout. Žít s takovým předpokladem by v demokratické společnosti bylo takřka vyloučené,“ končí své varování Aleš Rozehnal.

Pokud si svoji destruktivní potenciální sílu neuvědomují orgány činné v trestním řízení, měla by podle něj alespoň média stát na straně občanů a svoji sílu užívat odpovědně tak, aby se neocitla v pozici toho, kdo trestá slabé a ponížené a ničí osud nevinných občanů.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Lucie Kolouchová

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace