Jak rychle vyhnat kamiony a ulevit Děčínsku? Řešení existuje, tvrdí Pro!Kraj

Foto: Filip Ušák/Facebook

Popisek: Filip Ušák na budované dálnici D8. Měla by být dokončena co nejdříve, aby se ulevilo dopravě ve městech, jako například v Benešově nad Ploučnicí. Kamionová doprava občany tíží. Za dokončení D8 se modlí.

KOMENTÁŘ Dopravní situace na Děčínsku je neúnosná. V souvislosti s procesem posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, levobřežního napojení Děčína na dálniční síť České republiky je možná vhodné si položit pár otázek. Pokládají si je Filip Ušák a Šárka Zimová Dostálová z opozičního krajského uskupení Pro!Kraj.

Varianta existuje, ale musí se konat

Existuje alternativa k faktu, že do Děčína musíme přivést obtížným terénem za několik miliard stavbu, které ustoupí mnoho domů, která umocní efekt údolí zdejších řek coby jedné z hlavních transitních spojek republikou? Stavba v celé své logice bude hotova za mnoho desetiletí, nikdo z nás nezná její celou trasu, přesto se hrneme do „hurá řešení,“ která přivedou dopravu do centra města a umocní celý problém. Opravdu to chceme a skutečně neexistuje jiná varianta?  Jistěže existuje, jen je však třeba rychle konat, protože problémy s dopravou v údolí Jílovského potoka, na Kamenické ulici či směrem k Benešovu nad Ploučnicí jsou už teď nesnesitelné. A za rok bude hůř. Rekonstrukce kanalizace na Kamenické či estakády v České Lípě výrazně zkomplikují dopravní situaci v regionu.

Jak rychle vyhnat kamiony?

Ústecký kraj v současné době usiluje o řešení této problematiky pomocí umístění zákazových značek umístěných v koncových bodech komunikace II/262 (tedy Děčíně, České Lípě, České Kamenici a Kravařích – pozn. red.). Tím by se těžké transitní kamiony z druhé části země či ciziny vytěsnily z této silnice. Obce v údolí Ploučnice mají výhodu v tom, že leží na silnici druhé třídy. Zde je zákonná možnost vlastníků komunikace (kraje – pozn. red.) zakázat transitní kamionovou dopravu. Toto možné z pohledu občanů, např. v Jílovém ležícím na státní silnici I. třídy není, nicméně netvařme se, že tyto problémy nejsou spojené. Cílem je transit „motivovat“ k užití páteřních transitních tras rychlostního typu (ústecká dálnice D8 a liberecká R10/R35). V úvahu je nutno brát i fakt, že letos na podzim bude zprovozněna nová rychlá silnice právě mezi Bílým Kostelem, Hrádkem a Žitavou navazující na českou dálniční síť. Dálnice D8 by měla být hotova za dva roky. To se samo o sobě pozitivně promítne i v Jílovém. Výše avizované opravy v Děčíně na Kamenické či v České Lípě na hlavním tahu přes město způsobí obrovské potíže v dopravě. Ty je však možné vnímat jako příležitost.

Zjednodušeně, pokud by se úředně zakázal průjezd transitu údolím Ploučnice po nevyhovující silnici II. třídy a nepůjde-li jet po rekonstruované silnici I. třídy, tak se zdá být problém, alespoň dočasně, vyřešen. Kamiony z Německa směrem na jihovýchod skutečně budou muset jet po dálnicích, ať už té ústecké či liberecké, bez ohledu na výši a výhodnost mýta. Stejnou logiku mají i návazná opatření Ústeckého kraje na přirozených objízdných trasách II. třídy, například přes Zubnice nebo Střekov. V tomto smyslu jsme 17. května navštívili hejtmana Libereckého kraje a další představitele místních samospráv na Liberecku a Českolipsku. Je třeba se dohodnout a čas kvapí. 29. května proběhne v České Lípě jednání obou dvou krajů společně se zástupci obcí při obou silnicích a bez jasné shody na řešení hrozí Děčínu v příštím roce dopravní kolaps, který žádný přivaděč nezachrání.

Jsou nové stavby potřebné?

Druhou rovinou je otázka, jak dál při plánování strategických staveb. Nastíněné řešení zákazu přece výrazně snižuje i potřebu velkých dopravních staveb, které se mnohdy navíc nesmyslně zdvojují. Máme zde plán folknářské spojky vedoucí nad Ludvíkovice, stejně jako rychlou silnici přes Benešov k Lípě, rádi bychom postavili přivaděč ústící u bývalé Mototechny, přičemž je už vysoutěžená vilsnická spojka, včetně budoucího napojení na chrochvickou spojku. Existuje  vysoutěžená, značně však předražená zakázka na stavbu tzv. vilsnické spojky, spojující Nový most s výpadovkou na Ústí. Vůči této silnici nemá nikdo z ekologického či majetkoprávního pohledu téměř žádné výhrady. Problémem je špatně právně vypověditelná smlouva a obrovská cena vítězné nabídky.

Možné cesty ve vztahu k hledání řešení se nabízí pomocí rozdělení stavby na tři úseky, kdy třetím je samotné napojení se na přivaděč směr Chrochvice. Pokud ho elegantně prozatím vynecháme, tak máme řešení vhodného napojení na Ústí. Nehledě na to, že se ušetří. Obdobně je možné nahlížet na problematiku Kamenické a odpovídající variantě folknářské spojky. Nač v tomto smyslu stále posuzovat ekonomicky i ekologicky naprosto šílenou variantu protnutí Benešova rychlou silnicí směrem na Lípu. Hledejme možná řešení, zvažujme reálné potřeby a dohodněme se. Nic jiného nám totiž nezbývá.

Filip Ušák a Šárka Zimová Dostálová

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ! Těšíme se na ně.