Říkali jí anděl smrti z Rumburka. Nakonec je vše jinak, soudní drama se znaleckými posudky komentuje právník, který hodně zažil: Tak třeba slavný vrah Mrázek…

Foto: Youtube, repro

Popisek: Sestru Věru z rumburské nemocnice všichni už odsoudili, lidé i média. O to větší šok nastal po nedávném výroku soudu...

JUDr. Ivana Jordáka, doktora práv na penzi z Letohradu na Orlicku, zaujaly dvě soudní kauzy, které jsou hojně mediálně propírané. Nedávno soud propustil na základě znaleckého posudku zdravotní sestru, která byla obviněna z vražd šesti pacientů v Lužické nemocnici v Rumburku. Věra Marešová podle obžaloby zabila od roku 2010 do loňského června celkem šest pacientů draslíkem. Nejmladší oběti bylo 35 let, nejstarší 85 let. Motivem měla být prý lenost, nechtěla se o ně starat. Marešová u soudu vinu odmítla. Zpochybnila i znalecké posudky. Právě ty byly pro obžalobu klíčovým důkazem, a jak se ukázalo, oponentní posudek naopak sestru viny zprostil. Znalecké posudky hrály zásadní roli i v kauze Kramný… Co prozradil ze svých zkušeností s touto oblastí práva JUDr. Jordák?

„V krátké době po sobě soud již po druhé rozhodl na základě přezkumného znaleckého posudku. Oba procesy byly kvůli závažnosti skoro nepřetržitě sledovány veřejností, a to jak médii, tak občany.  V prvním případě došlo k odsouzení obžalovaného, v druhém osvobození obžalované. Žádný z těchto rozsudků není zatím pravomocný, vždy došlo k odvolání strany, které přezkumný posudek a na základě toho i rozsudek nedal za pravdu. Bohužel o vlastním procesu a provedených důkazech, vyjma účastníků řízení, víme my ostatní příliš málo, abychom mohli vynášet oprávněné soudy, mimo těch spoluobčanů, kteří až září svou jasnozřivostí,“ předeslal doktor Jordák. 

A pokračoval: „Z toho mála, co bylo sděleno veřejnosti, známe část závěru přezkumného posudku, část výpovědi další sestry a ošetřujícího lékaře, část vyjádření psycholožky. Navíc není úplně zřejmé, co bylo řečeno při výslechu soudem, a co při interview s novináři. Zarážející je, že revizní posudek, aspoň se tak jeví ze zprávy v novinách, se nevypořádal s výpovědí ošetřujícího lékaře ohledně obsahu draslíku v krvi pacientky. Ovšem jako laik nevím, zda je to vůbec možné, a zda je to až tak důležité. Mám za to, zase jen z uveřejněného v tisku, že nebyly dostatečně objasněny události po zjištění zástavy srdce pacientky, ani nejsou uvedeny skutečnosti kolem dalších pěti pacientů. Poněkud nezvyklé mi připadá, že někteří znalci a svědci hodnotí i právní stránku věci, co jim nepřísluší, obdobně jako právníkům nepřísluší hodnotit věc po odborné stránce.“ 

Nové zákony? Na co? Stačí ty, co máme    

Doktor Jordák se také pozastavil nad populismem politiků: „Rovněž nechápu reakci ministerstva spravedlnosti, které v televizi slibuje zpřísnění dohledu a vyvozování odpovědnosti do budoucnosti v případě, že dojde k obdobnému pochybení znalců. Pokud je mi známo, stále platí ustanovení § 105 až 107 trestního řádu a další, která stanoví podmínky pro znalce a znalecké posudky a rovněž ustanovení § 346 trestního zákona, které určuje uložení opatření nebo trestu v případě křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Tedy je právní předpis, podle kterého lze postupovat.“ 

„Považuji za nezbytné se většiny znalců, ať už pro kterýkoliv obor, se zastat. Nemají zrovna snadnou práci a skutečnost vůbec neodpovídá tomu, co vidíme v některých kriminálních seriálech. Totiž že se vezme zkoumaná věc, strčí do přístroje, a po několika vteřinách se nám na displeji objeví vyhodnocení. Není tomu tak ani v USA, a to, co nám ukazují na obrazovce, bude snad někdy v budoucnosti. Tím nechci ale omlouvat pochybení, ke kterému dochází z příčin omylů, neznalosti a už vůbec ne ta, která jsou výsledkem korupce, popřípadě jiného trestného činu,“ dodává Ivan Jordák. 

Už ve Švejkovi se píše… 

K vlastním zkušenostem se obrací doktor práv v penzi: „Také bych připomenul, že často jsme v zajetí představ o tom, co lze dosáhnout. Vycházíme jen z nějakého průměru, co může běžný člověk dokázat. Dokud jsem to neviděl na vlastní oči, tak jsem nevěřil, že dospělý chlap se během necelé minuty protáhne okénkem 40 x 40 cm ve výši skoro dvou metrů; nebo dokáže přejít po hraně panelu z okna jednoho bytu do okna druhého bytu. Také jsem viděl člověka bez nohou se po konstrukci pro psí víno dostat velmi rychle jen pomocí rukou do bytu v druhém patře i s berlemi, bez kterých nemohl chodit, přivázanými kolem krku. Jak by se v těchto případech vyjádřili znalci?“  

„V této souvislosti si dovolím připomenout případ sériového vraha Mrázka, vraždícího v padesátých letech na Chomutovsku a Kladensku, který byl chycen v souvislosti s krádeží, a pokud by u něj nebyly při domovní prohlídce nalezeny věci pocházející od zavražděných, patrně bychom ho neznali dodnes. Tam bylo divné i to, že se k činu přiznali i jiní lidé, kteří se dokonce sami přihlásili veřejné bezpečnosti jako pachatelé. Naštěstí se kriminalisté nespokojili s jejich přiznáním, a hledali dál. Objasnění zločinu závisí tedy vždy na řadě důkazů, nikoli na jednom, jakkoli důležitém, a ani vlastní přiznání nestačí,“ upozorňuje doktor Jordák.  

„Závěrem bych citoval ze Švejka, kde Hašek ukazuje vztah obžalovaný – policie – soudní lékaři. ´Také tam byl jeden pán, u něhož na zahradě vykopali kostru. Ten naříkal, soudní lékaři určili, že ta kostra tam leží 40 let, mě je 38 a přesto mě zavřeli. Já to těm soudním lékařům neprominu.´ Proto bych závěrem uvedl, je dobře, že soudy jednají pod dohledem veřejnosti, za podmínky, že se ten dohled nestane tlakem na jejich rozhodnutí,“ končí svou úvahu Ivan Jordák. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová