Úřady dají víc na stíhaného romského aktivistu, než na lidi z praxe. Jeho jméno říct nesmím, žaloval by mě... Vyslyší vláda senátora z Ústecka?

Foto: Vláda ČR

Popisek: Vláda vyrazila na výjezdní zasedání do Ústeckého kraje, jednat začala již ve vlaku. Jedná se již o druhé výjezdní zasedání vládní koalice, první se odehrálo 22. července 2015 v Moravskoslezském kraji.

Vláda Bohuslava Sobotky v pondělí ráno vyrazila vlakem na výjezdní zasedání do Ústeckého kraje. Netradiční bylo především místo jednání vlády. Členové vlády totiž zahájili jednání již ve vlaku, v konferenčním voze Českých drah. Pokračovali poté již v Ústí nad Labem na společném jednání s Radou Ústeckého kraje, jehož největším problémem je chudoba a sociální vyloučení. K tomu má co říci i Zbyněk Linhart, senátor a 2. místostarosta města Krásná Lípa…

Třetina lidí, kteří v Česku žijí v ghettech, je v Ústeckém kraji, napsala ČTK. V tamních chudinských domech, ulicích a čtvrtích bydlí 36 tisíc až 38 500 lidí. V regionu je celkem 89 takzvaných vyloučených lokalit. To je 15 procent všech těchto míst v ČR. Uvádí to zpráva ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, kterou právě v pondělí na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji projednávala vláda.

Alarmující skutečností je, že přes všemožné snahy vládních i nevládních organizací i značnou sumu vynaložených prostředků ghett v Česku i jejich obyvatel postupně přibývá. Zatímco v roce 2006 byly takových míst tři stovky a žilo v nich na 80 tisíc lidí, nyní jich je přes šest stovek a mají až 115 tisíc obyvatel.

Co s tím? Počet lidí v ghettech se zvýšil

„Ústecký kraj se vymyká zbytku republiky. Problém je zde nejvýraznější," uvádí zpráva. Zatímco podle ní sociální vyloučení v Česku přestává mít městský charakter, v Ústeckém kraji to tak úplně neplatí. Ghett sice nepřibylo tolik jako jinde, ale výrazně se zvýšil počet jejich obyvatel. V roce 2006 výzkumníci napočítali v kraji 63 vyloučených lokalit, loni o 26 víc. Ghetta jsou větší, bývají to celá městská sídliště.

Mezi šesti městy s největšími problematickými místy jsou čtyři z Ústeckého kraje. Autoři jmenovali sídliště či čtvrti Chanov, Janov, Předlice a Mojžíř. Zatímco v Česku ve vyloučené lokalitě žije v průměru 188 lidí, v Ústeckém kraji je to průměrně 471 osob.

Podle Dienstbierovy zprávy by proto bylo nutné do oblasti zacílit nejen víc peněz na různá opatření, ale kroky by se měly také lépe koordinovat. Vládní agentura pro sociální začleňování spolupracuje nyní s osmi obcemi z kraje.

Navrhují bezúročnou půjčku na tříměsíční kauci

Zpráva poukazuje také na to, že problematické bývá sousedství ghett s ostatní zástavbou. Napětí tam roste. Lokality se pak často stávají terčem extremistů, uvedli autoři. Dodali, že vlna protiromských akcí teď skončila a místo Romů se tématem stali migranti.

Zpráva shrnuje návrhy opatření a podněty měst a obcí. Podle dokumentu by bylo potřeba vybudovat síť levnějších bytů pro lidi s nízkými výdělky a pro ty, kteří jsou odkázáni na dávky.

Většina z nich totiž na běžný byt kvůli tříměsíční kauci nedosáhne. Města navrhují, aby na kauci úřad práce potřebným poskytl mimořádnou dávku jako dlouhodobou bezúročnou půjčku. Do budoucna by měl problém řešit systém sociálního bydlení. Radnice chtějí také podporu na vykoupení a bourání vybydlených objektů. Ministerstvo pro místní rozvoj chystá dotace.

Města a obce si stěžují také na to, že sociální pracovníci do některých ubytoven nemohou, protože je tam majitelé nepustí. Žádají proto změnu zákona. Radnice požadují i větší dotace na kamerové systémy a svou místní policii.

Chtěly by také posílit možnosti kontroly využití dávek. Veřejně prospěšné práce podle zprávy bývají někdy jedinou možností uplatnění lidí z ghett, měla by se proto prodloužit doba poskytování příspěvku na ně a mělo by být možné je využít i opakovaně. Zvýhodnit by se mělo také sociální podnikání. Nutné je upravit možnosti oddlužení.

Senátor Linhart: Prvním úkolem musí být zajistit lidem práci

V neděli vyšel na ParlamentníchListech.cz příspěvek senátora Linharta, který zná problematiku z praxe a ne jen od psacího stolu. Senátor píše: „Město Krásná Lípa je snad více než 30 let městem, kde se nacházejí tzv. vyloučené lokality, jak se dnes moderně říká. Bohužel dlouholetou rádoby „sociální" politikou státu se problém spíše prohlubuje, než že by se řešil, jak předstírají nejrůznější státní instituce, komise, ministerstva atp. a utrácejí za to v celé republice ohromné peníze,“ stěžuje si Zbyněk Linhart.

A na rozdíl od ministra Dienstbiera má jiné priority při řešení této ožehavé otázky: „Prvním úkolem musí být zajistit lidem práci. Cesty mohou být různé. Město Krásná Lípa se o to snaží již od roku 1991. V té době jsem začínal pracovat u města jako parťák prvních pracovníků zaměstnaných přes Úřad práce v rámci veřejně prospěšných prací. A od té doby nabízíme maximálnímu počtu jinak špatně zaměstnatelných lidí práci. Pokud nám stát pomáhá, pracuje jich u nás až 60 ročně. Bylo by dobré, aby podobným způsobem zaměstnávaly nezaměstnané i státní, polostátní i krajské firmy. Povodí Ohře, Správy a údržby silnic, Lesy ČR – všude tam se najde spousta manuální a jednoduché práce. Je to otázka i jisté společenské odpovědnosti,“ uvádí.

Jak jsme přišli k nálepce „segregace Romů“

„Druhým důležitým úkolem je dostat děti do školy, poskytnout jim vzdělání, pomoci jim po škole s úkoly, doučováním a výchovou, pokud to rodiče nezvládají. Děláme to ve městě dlouhá léta tak, jak nám to alespoň do nějaké míry systém umožňuje. Soustředí se na to dlouhodobě naše základní škola i příspěvková organizace Kostka, která organizuje doprovodné činnosti. Od začátku tohoto školního roku jsme však v centru pozornosti, protože problém (který nevím ani jak pojmenovat, jelikož se to v Čechách nějak nenosí) řešíme tak, aby alespoň do nějaké míry fungovala základní škola,“ píše Linhart a vysvětluje:  „V prvním ročníku ZŠ máme tři první třídy. Jedna je s alternativními metodami výuky a dvě „normální“. Na základě výsledků ze zápisu je však v jedné třídě větší procento Romů, ovšem pedagogicky posílená asistenty a speciálním pedagogem. Tak snaha alespoň trochu řešit problém školní úspěšnosti všech žáků vyvolala u některých rodičů, podporovaných místními „aktivisty“, neúměrnou reakci směřující nejen do školy, ale i na média a nejrůznější státní úřady. Výsledek? Prý segregujeme Romy!“

Aktivista má problémy se zákonem

A senátor pokračuje: „Kdyby nám tak někdo poradil, co s tím, když romských dětí přibývá a naopak ostatních dětí je spíše méně? Stále častěji se také stává, že rodiče těch „ostatních“ se rozhodnou dát své děti do jiné školy, v jiném městě. Teoretici státních i nestátních institucí zatím reálný recept nenašli. Smutný je fakt, že státní úřady a nejrůznější instituce - samozřejmě nezávislé,  dají zdaleka nejen v tomto případě spíše na romského aktivistu, než na lidi zvolené ve volbách a lidi z praxe. Organizace, kterou „aktivista“ vede, sbírá miliony na dotacích a na varovná upozornění města nikdo nehledí. A navíc právě ten aktivista má problémy se zákonem a to hned několik. Jednak byl opakovaně chycen, jak řídí auto pod vlivem návykových látek, bez řidičáku, který mu byl odebrán. Jednak čeká na soud v případu distribuce a prodeje drog. A také používá univerzitní diplom a titul, ačkoliv univerzitu nevystudoval. Tací jsou partnerem „státu“. Opakovaně jsme na vše upozorňovali nejrůznější instituce.“

A senátor Linhart zakončuje v neveselém duchu: „Vše musím psát v tajenkách a ne jak by se slušelo. Vždyť by mě mohl dát ten stíhaný k soudu. A jiní mě napadat z rasismu.“ Toto by si měl ministr Dienstbier i premiér Sobotka přečíst…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová