Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Vzpomínáte na hrozné mrazy v lednu a únoru 1985? Tehdy jsme zažili totální výpadek elektřiny, blackout. Může se to stát i dnes?

16.02.2015
Vzpomínáte na hrozné mrazy v lednu a únoru 1985? Tehdy jsme zažili totální výpadek elektřiny, blackout. Může se to stát i dnes?

Autor: ČEZ

Popisek: Blackout může nastat prakticky kdykoli, příčinou nemusí být pouze tuhé mrazy, při nichž námraza dokáže lámat i elektrické stožáry

Chaos v dopravě, nefunkční komunikační sítě, vodovod, kanalizace i rozvody tepla. Takový je scénář totálního výpadku elektřiny, tzv. blackoutu, který přetížením sítě v kombinaci s dalšími okolnostmi může nastat prakticky kdykoli, a příčinou zdaleka nemusí být jen tuhé mrazy. Víte, jak být na něj správně připraveni?

Naposledy zažila naše republika totální kolaps energetické přenosové soustavy před třiceti lety. Ani dnes není hrozba blackoutu zcela zažehnána, problém však spočívá jinde. „Česká republika sama o sobě má silnou a stabilní energetiku, v současné době musí ale často čelit příliš silnému zatížení přenosové soustavy vlivem přetoků energie z německých obnovitelných zdrojů. To by v kombinaci s dalšími okolnostmi, například havárií v přenosové síti mohlo kolaps energetické soustavy přivodit. Taková situace by pak mohla mít vážné a rozsáhlé dopady do všech oblastí našeho života,“ upozorňuje Pavel Filipi, ředitel úseku Řízení sítí ČEZ Distribuce.

Blackout může mít různé příčiny, od živelní pohromy přes zhroucení počítačové sítě až po teroristický útok. Řada institucí by sice po určitou dobu dokázala fungovat díky záložním zdrojům, jimiž disponují například nemocnice. Takové zásobování energií by však bylo v případě havárie striktně omezeno na úseky, kde je energie nezbytná například kvůli bezprostřednímu ohrožení lidských životů. Ve všech ostatních sekcích by i v těchto objektech zavládla tma.

Krizový plán by měla mít každá domácnost

Varovný systém tlampačů vydrží v provozu zhruba dvacet hodin, mobilní operátoři jsou schopni zajistit rozesílání varovných sms zpráv po dobu zhruba osmi hodin, systém by však byl omezen do režimu tísňového volání. Nejely by výtahy ani veřejná doprava, protože stojany pohonných hmot jsou poháněny elektřinou. Nemohli bychom nakoupit, protože v supermarketu se bez elektřiny ani neotevřou dveře a nefungují pokladny. Stejně bychom na to neměli, protože by nefungovaly bankomaty.

Každá domácnost by proto měla mít krizový plán, jímž se bude rodina v případě blackoutu řídit. Doma bychom měli stále mít železnou zásobu potravin a pitné vody na jeden týden, základní léky a alespoň kanystr pohonných hmot pro případ, že budeme muset jet do nemocnice. Chybět by neměly ani svítilny a rádio na baterie nebo na kliku. Počítat bychom měli i s tím, že při blackoutu nebudou fungovat bezpečnostní systémy.

Námraza na elektrických vodičích dosahovala až desítek kilogramů, odstraňovat ji energetici museli ručně

Námraza na elektrických vodičích dosahovala v roce 1985 až desítek kilogramů, odstraňovat
ji energetici museli ručně

K blackoutu před 30 lety přispěly tuhé mrazy

V lednu i únoru roku 1985 došlo zatím naposledy ke kritickému stavu energetické sítě, kdy musely být řízeně omezovány dodávky elektřiny části zákazníků včetně domácností, aby nedošlo k rozsáhlému výpadku energetického systému. Energetickou soustavu tehdy ohrozily prudké mrazy, překračující hranici 25 stupňů pod nulou, které způsobily problémy v distribuční síti i v samotných elektrárnách. Silné mrazy vedly také k extrémně vysokým požadavkům na odběr elektrické energie domácností i podniků díky elektrickému vytápění.

Kritický stav nastal v druhém lednovém týdnu a následně ještě v druhém únorovém týdnu. Byty a kancelářské prostory měly tehdy dimenzované vytápění, s uvažovanou maximální venkovní teplotou do -12 °C. V elektrických topných spotřebičích pak bylo instalováno zhruba 7000 MW, z toho 4000 MW v domácnostech. Tyto spotřebiče představovaly málo předvídatelnou a kontrolovatelnou zátěž. Mrazy byly navíc tak silné, že se topilo i v prostorách, které to za normálních podmínek nevyžadovaly, například ve skladech potravin a v některých zemědělských objektech.

Tehdejší Československo dokázalo pokrýt zatížení maximálně 12 000 MW. Nebezpečí blackoutu se ještě zvýšilo poruchami na uhelných elektrárnách a problémy se zásobováním uhlím. Přechod mrazivé vlny způsobil v některých hodinách výpadek až 2000 MW výkonu elektráren. V dokončené elektrárně Dukovany se teprve připravoval první blok ke spuštění a stavba elektrárny Temelín byla ve fázi příprav, výroba elektřiny v Česku tak závisela z naprosté většiny právě na uhelných elektrárnách.

Nestandardní kontroly v Elektrárně Tušimice I

Vesměs všechny uhelné elektrárny na severu Čech, spadající dnes do Skupiny ČEZ, v kritické zimě 1985 ‘jely‘. Pokud musely být některé výrobní bloky odstaveny, tak se všude snažili udržet provoz těch krajních, které ‘zahřívaly‘ bloky mezi nimi. Například v elektrárně Tušimice I, která dnes již neexistuje, to byly výrobní bloky 1 a 6. Dodávky uhlí přitom vázly, neboť u dopravních pásů z nedaleké šachty zamrzaly válečky. Dalším problémem byla voda.

„Na různých místech v kotelně jsme měli koksové nádoby a zahřívali armatury, aby nezamrzaly. U napájecí nádrže pak seděl člověk a pravidelně hlásil vysílačkou na velín, kolik je v ní vody a jak vypadá, aby se nezadřel blok. Obdobně byla velmi nestandardně kontrolována hladina v přímém stavoznaku kotlového bubnu na kótě 35 m. Seděl u něj pochůzkář či zámečník kotelny s baterkou a hlásil vysílačkou na velín skutečnou hladinu operátorovi kotle. Potrubí přenosu měření ke stavoznaku, který byl umístěn za sklem před velínem, bylo samozřejmě také zamrzlé. A jak se nakonec ukázalo, i prasklé,“ vzpomíná Jiří Novotný, který tenkrát pracoval jako operátor výrobního bloku na tušimické ‘jedničce‘.

Co se dalo spálit, shořelo v koksácích

Martin Novák, který pracoval v údržbě strojovny a hlídal hladinu vody v bubnu kotle a hlídal jeho hladinu vody, dodává: „Plováky a potrubí zamrzaly, takže jsem strávil s vysílačkou v ruce dvě noční směny u stavoznaku. Všude také hořely koksáky. Kromě koksu jsme v nich pálili vše, co hořelo, jen abychom udrželi v kotelně alespoň nějakou teplotu. Prakticky všechno dřevo, co jsme našli, vzalo za své, ať to byla jednotlivá prkna či lešenářské podlážky. Samozřejmě že tyto, jednoduše řečeno, svařené koše musel zase někdo hlídat, takže u každého stál chlap. Prostě kdo mohl, byl v práci, i když to zrovna nebyla jeho směna.“

V některých místech dokonce padaly pod tíhou ledu i stožáry vysokého napětí

V některých místech dokonce padaly pod tíhou ledu i stožáry vysokého napětí

V Krušných horách padaly stožáry

Především v  oblasti Krušných hor měli energetici plné ruce práce s námrazou. „V lokalitě Krásný Les směrem na Adolfov nám pod tíhou námrazy popadalo vedení. Námraza vážila zhruba 18 až 20 kilogramů na metr vedení, podobné problémy jsme řešili i na Měděnci. Podle vypínacích plánů jsme museli vypínat jednotlivé úseky vedení a rozvodny ve městech. Na dvě hodiny se bez elektřiny ocitla jedna část města, na další dvě hodiny jiná část. Omezení se netýkalo nemocnic a národních výborů,“ vzpomíná Milan Fink, tehdejší zaměstnanec Severočeské energetiky.

Energetikům nezbývalo než použít vypínací havarijní plán, aby hrozícímu blackoutu zabránili. V republice tak byly některé regiony operativně odpojovány od přísunu elektrické energie. Tento stav trval devatenáct hodin, následně se dosáhlo snížení spotřeby v domácnostech i podnicích prostřednictvím pokynů z vysílání Českého rozhlasu. Tehdy se ukázalo, že československá energetika není schopná čelit prudkému nárůstu spotřeby a potížím v elektrárnách při extrémních mrazech, proto po kritických měsících roku 1985 následovala rozsáhlá řada opatření a nákladných investic, aby se podobná situace neopakovala.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace