Ubohou malou Elišku zabil pervitin, který pustil vrahovy sexuální pudy ze řetězu, tvrdí psycholožka. A vypráví...

Foto: archiv

Popisek: Na brutální smrti malé Elišky mohly mít podíl účinky pervitinu, na němž je údajně obviněný Roman K. závislý

Důvěřivost, potřeba odskočit si, amfetaminová psychóza pachatele… Eliščinu smrt zřejmě způsobila shoda nešťastných náhod. Jak mění užívání pervitinu chování narkomana a jeho vnímání reality? Čtěte!

Pervitin, na němž je údajně závislý Roman K., obviněný z vraždy teprve devítileté Elišky z Klášterce nad Ohří, je zřejmě nejznámější drogou v České republice Většina lidí však má o jeho účincích zkreslené představy. „Pokud se uživatel této drogy nachází ve fázi tzv. amfetaminové psychózy právě v okamžiku, kdy do jeho mozku doputuje nějaký sexuální podnět, může spustit naprosto nekontrolovatelnou reakci. Násilný útok obviněného tudíž mohl skutečně odstartovat pohled na obnaženou část dívčina těla,“ potvrzuje psycholožka Martina Kovářová spekulace, že na brutální smrti holčičky mohla mít podíl pachatelova drogová závislost. „Vlivem drogy se může právě v klíčový okamžik rozvinout produkce paranoidních bludů. Doposud vášnivý partner se náhle promění ve funící upocené zvířátko, které se snaží ukojit svoje choutky a je mu úplně jedno s kým,“ dodává.

Podpora pro kamikaze

Vynalezli ho Japonci, poprvé ho připravili již v roce 1887 jako účinný prostředek při léčbě chronické spavosti a astmatu. Za 2. světové války měl dodávat odvahu sebevražedným pilotům, tzv. kamikaze, kteří se střemhlav vrhali na nepřátelské lodě s letouny, napěchovanými výbušninami, při jejichž explozi pak umírali. Po počátečních úspěších začaly být používány i jiné formy sebevražedných útoků – motorové čluny, pilotované bomby, pilotovaná torpéda a další sebevražedné zbraně a techniky. Až na pár výjimek byli do jednotek přijímáni pouze mladí svobodní muži, protože obětování mladého, „čistého“ života působilo na lidské emoce mnohem víc než smrt zkušených vojáků. Navíc obětovat starší zkušené piloty by znamenalo pro slábnoucí japonskou armádu mnohem větší ztrátu než smrt mladých nezkušených mužů, kteří před svou misí obvykle prošli pouze základním výcvikem.

Ve velkém užívala pervitin i německá armáda, která byla zásobována přímo z farmaceutické firmy v Berlíně. V roce 1938 ho totiž začaly vyrábět Temmlerovy závody, farmaceutická společnost existující dodnes. Přezdívalo se mu čokoláda pro tankisty, tablety pilotů nebo také Göringovy pilulky. Na jeho obalu stálo „pro potlačení ospalosti“. Ještě po válce byl v Německu k dostání na lékařský předpis nebo poměrně snadno na černém trhu.

Hitlerova armáda cpala své vojáky pervitinem ve velkém jako prostředkem „proti ospalosti“,
berlínská továrna chrlila tubičky s „Göringovou pilulkou“ po milionech

Fáma, že jde o vynález českých chemiků, vznikla v období, kdy jisté příslušník československého drogového podsvětí, přezdívaný Freud, vynalezl snadný způsob, jak drogu vyrobit izololováním efedrinu z běžně dostupného léku proti kašli. Od tohoto období se stalo „piko“ typickým exportním zbožím české mafie, která ho vyvážela do celé Evropy jako levnější a účinnější variantu mnohem hůře dostupného kokainu.

Iluze extrémní výkonnosti

Hlavním účinkem pervitinu je extrémní stimulace organismu, prostě svého uživatele neuvěřitelně „nakopne“. Má tolik energie, jako nikdy v životě. Má nutkání někde ji vybít, takže ho baví věci, které by jinak třeba nikdy nedělal. Nemusí spát ani jíst. Je mimořádně hovorný, činorodý a družný. Prohlubuje se jeho schopnost empatie a soustředění, zrychluje se tok myšlenek, zostřuje vnímání barev, tónů a pachů. S užitím vyšších dávek je spojena euforie, nebo naopak úzkost, labilita a hádavost.

Pervitin sice nevyvolává fyzickou závislost, způsobuje však extrémní fyzické vyčerpání organismu a silnou závislost psychickou. Uživatele začnou trápit deprese a záchvaty stihomamu, a pokud se sám nerozhodne, nemá prakticky šanci této závislosti se zbavit. V lepším případě se jde dobrovolně léčit, nebo přechází na heroin, předávkuje se, nebo dokonce spáchá sebevraždu. Často také skončí ve vězení kvůli obchodování s drogami nebo shánění peněz za každou cenu, tedy páchání trestných činů. Návyk bývá často provázen depresemi, citovou labilitou, největším rizikem je pak toxická psychóza, připomínající paranoidní schizofrenii. U některých těžce závislých odborníci rovněž upozorňují mimo jiné i na trvalé poškození mozku.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská