Krutý osud mrtvé Elišky. Smutné dětství a brutální smrt. Psycholožka vysvětluje, co ji zřejmě postrčilo do spárů násilníka

Foto: archiv

Popisek: Vinou absence mateřské péče byla zavražděná Eliška zranitelnější než jiné děti. Mnohem ohroženější jsou podle psycholožky právě děti z dysfunkčních rodinnější

Během svého krátkého života si devítiletá Eliška užila víc samoty a smutku než láskyplné péče. Tím snáze podle odbornice uvěřila vlídnému jednání vraha a nedokázala vycítit hrozící nebezpečí. Psycholožka vysvětluje, co všechno ji mohlo postrčit do spárů lidské bestie.

Mateřské lásky si zavražděná Eliška zřejmě užívala, jen když se to její matce hodilo. Matka Alena, která nyní prezentuje prostřednictvím médií svůj hluboký žal, si zřejmě dřív s osudem dcerky příliš těžkou hlavu nedělala. Skutečnost, že o dítě nepečuje nepřetržitě, zdůvodňovala tím, že se přestěhovala a malou nechala u babičky, aby nemusela měnit školu. Hlavní důvody však zřejmě byly úplně jiné.

Rozchod jí zřejmě ublížil

„Psychika dítěte je velmi křehká, lze předpokládat, že matčinu nepřítomnost nesla dívenka velmi těžce,“ konstatuje psycholožka Martina Kovářová. Podle ní již samotný vývoj situace v rodině v předchozích letech mohl vážně podlomit její sebedůvěru a nezdravě vystupňovat vstřícnost ke každému, kdo s ní jednal vlídně.

O jejím otci doposud nepadla ani jediná zmínka, zato se k malé hlásí její otčím, kterému Eliščina matka porodila mladšího syna. Ovšem i ten se časem rovněž zařadil do kategorie bývalých partnerů. „Jeho velmi úzké citové pouto s dívenkou, o němž tento muž promluvil i do médií, mohlo po rozchodu způsobit Elišce další trauma a posílit psychickou labilitu,“ upozorňuje Kovářová.

Cítila se odstrčená?

Velmi krutou ránu pak podle psycholožky zasadila Elišce vlastní matka tím, že ji nechala v péči babičky a odstěhovala se za dalším partnerem. Sice se proslýchá, že byla z důvodu závislosti na omamných látkách oficiálně úřady zbavena rodičovské péče, přesto ale mohla zůstat dceři alespoň nablízku. „Svým přestěhováním připravila dceru o tradiční citovou oporu, kterou dítě od rodiče podvědomě očekává. Dívenka se musela cítit zrazená, odstrčená a opuštěná,“ upozorňuje psycholožka.

Stejného názoru je i policejní psycholožka Ludmila Čírtková, která poskytla rozhovor deníku MF Dnes. „Všechny studie nasvědčují, že děti z dysfunkčních rodin jsou více ohroženy, více zranitelné. Chybí jim emocionální pozornost, normální rodičovská podpora. Takové děti spíše podlehnou trikům pachatele, který o ně předstírá zájem,“ říká Čírtková. Nejnebezpečnějším místem může být právě nefunkční rodina. Když dítě cítí, že se děje něco nepatřičného, mělo by se co nejrychleji svěřit nejbližší osobě, které věří. „Vážný problém ale nastává, když dítě takovou osobu ve svém okolí hledá obtížně, protože ztratilo doma pocit jistoty, a tudíž následně i přirozené sebevědomí,“ dodává Martina Kovářová.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská