Vít Konečný: O pirátských válkách, novém předsedovi, který by měl zahladit vnitrostranickou rozpolcenost, i o tom, přes co v partaji vlak nejede

Foto: Piráti

Popisek: Vít Konečný pochází ze severu Čech a žije v Lounech a v Kadani.

ROZHOVOR Pirátská strana se v červnu letošního roku ocitla bez svého předsedy. Ivan Bartoš po evropských volbách oznámil rezignaci, ve stejné době opustila funkce řada dalších představitelů strany. Jak se s tím Piráti, kterým poslední průzkumy přisuzují volební podporu blížící se pěti procentům, dokáží vyrovnat? Na to i další otázky odpovídal vedoucí mediální odboru Vít Konečný.

Pokud se návštěvník podívá na pět tiskových zpráv rotujících na úvodní straně, všechny začínají slovem Piráti: Piráti mají dost hlasů na mandát, Piráti vítají rozhodnutí soudu o spornosti volební klauzule a tak dále. Nepodceňujete ve své propagaci význam konkrétních osobností? Neriskujete, že se z Pirátů stane anonymní značka, k níž se sice všichni hlásí, ale nikdo ji vlastně nereprezentuje?

V průběhu roku celkově pracujeme jako tým, jako jedna parta lidí se společnými cíli a ideály.  Naše osobnosti se dokáží projevit jako vůdčí typy při všemožných akcích – ať už to jsou volební kampaně, tak boj proti kolektivním správcům, šikaně pěstitelů a živnostníků či protesty proti různým šmírovacím smlouvám a dohodám, ale nakonec i soudní spory. Každá z těchto aktivit má v naší straně oporu v rámci individualit i celého kolektivu.

S předchozí otázkou souvisí i dotaz na to, do jaké míry byl ztrátou odchod Ivana Bartoše z funkce předsedy. Řada lidí znala z Pirátů jen jeho, resp. jeho mediální obraz. A jak vůbec hodnotíte obecně pozici předsedy strany? Zdůrazňujete otevřenou diskusi a volnost rozhodování, např. v televizních debatách je ale přece role leadera klíčová. Také je nyní otázkou, zda je strana bez pevnější hierarchie schopná vyrovnat se s názorovými spory.

Ivan Bartoš byl výrazná postava, kterou si většina občanů naší země představí pod pojmem Pirátská strana, mnohé vykonal a stál za vzestupem voličské základny a vůbec rozšíření podvědomí o naší existenci a práci. V tuto chvíli ukáže až čas, jak dobré či špatné rozhodnutí bylo Ivanovo odstoupení z funkce. Osobně však věřím, že Česká pirátská strana má víc osobností, které se projeví jako další přirozené vůdčí typy a Ivana časem nahradí i jako mediální předobraz Pirátů. Předseda strany pro nás není jen nastrčená loutka, měl by to být především typ člověka, který by dokázal urovnat vnitrostranickou rozpolcenost. První srpnový víkend se v Praze koná zasedání celostátního fóra, kde si mimo jiné zvolíme nové předsednictvo. To pro náš další vývoj bude klíčové.

Bývalý předseda Bartoš popsal současnou Pirátskou stranu jako směs politiky a aktivismu, která může straně do budoucna uškodit. Může podle Vás nastat situace, kdy bude nutné omezit rozsah aktivit spojených pod symbolem Pirátů a soustředit se čistě na politické instituce a vítězství ve volbách?

Tyto dvě skupiny ale mohou fungovat klidně vedle sebe. Aktivisté svůj boj vedou především po internetu a také přímo na ulici. Politici zase při jednáních a studováním nebo upravováním návrhů zákonů a dalších legislativních předpisů. Zatímco na počátku se Piráti zaměřovali převážně na aktivismus, v současnosti se projevují schopní političtí vyjednávači a obě skvadry se pomalu ale jistě učí fungovat vedle sebe. Aktivismus ve straně je jedním z nejlepších kontrolních mechanismů na všechny politické domluvy. Pokud se v průběhu příštích měsíců, například po případném získání mandátů v různých zastupitelstvech, podaří úplně aktivisty a politicky činné sjednotit do jedné spolupracující skupiny, mohla by se z nás stát stabilní hybná síla současné politiky, ale i veřejného života.

Ve vlastní tiskové zprávě na svých internetových stránkách uvádíte, že po rezignaci předsedy Ivana Bartoše a místopředsedů se „strana ocitla prakticky bez vedení.“ Jak současná situace ve straně ovlivňuje přípravy na nadcházející volby do senátu a obecních zastupitelstev? Můžete nějak stručně shrnout aktuální situaci těchto příprav?

Shodou náhod proběhla rezignace většiny předsednictva v době, kdy se ještě ke všemu volili vedoucí odborů – mediálního, technického, administrativního a finančního. Tito zodpovídají za příslušné činnosti pojmenované názvem odboru – předpokládám, že to si každý dokáže sám představit. Během posledního měsíce se však situace uklidnila, vedoucí byli zvoleni, začali pracovat na restech z volební kampaně a již připravují kampaně další. Také se už hlasuje o nominacích různých osobností do příštího republikového předsednictva. Nominace dávají ve svém internetovém hlasování krajská sdružení. Na začátku srpna pořádáme zasedání celostátního fóra, nejvyššího orgánu stranu reprezentovaného všemi členy, kde zvolíme předsednictvo nové, jak jsem již zmínil v jedné z předchozích odpovědí. Ale ani přípravy zasedání, ani „bezvládí“ nás nikterak neomezují v přípravě na komunální a senátní volby. Převážnou část si připravují samostatně krajská a místní sdružení s dopomocí administrativního a mediálního odboru. V současnosti jsme ve fázi doplňování kandidátek a vyjednávání podmínek koaličních smluv, někteří už dokonce pomalu rozjíždějí kampaň.

Před eurovolbami jste jako volebního manažera angažovali Zdeňka Strnada. Téma jeho odměnění bylo dle místopředsedy Pirátů Tomáše Vymazala jedním ze sporů ve straně, vedoucích k rezignaci Ivana Bartoše. Jaká je Strnadova role před nadcházejícími volbami? A jak se vůbec stavíte k angažování mediálních profesionálů pro vedení volebních kampaní?

Výběrové řízení na manažera volební kampaně proběhlo naprosto transparentně, zúčastnilo se ho asi deset zájemců. Avšak chyby nastaly při tvorbě smlouvy na základě podmínek republikového výboru, našeho zákonodárného orgánu. Ve spěchu se zapomnělo na některé hlavní body a poté se s tím část členstva nemohla spokojit. Tím vznikly celé vnitřní rozpory, jejichž dozvuky jsou cítit i v současnosti. Celá situace vyeskalovala právě odstoupením předsednictva, ale to byl vrchol rozporů a dnes je již naše moře o poznání klidnější. Zdeněk Strnad spolupracoval s Pirátskou stranou již v předchozích letech na čistě dobrovolnické bázi a po této krátké profesionální spolupráci bude nejspíše i nadále pokračovat na některých projektech. V komunálních ani senátních volbách neplánujeme jakéhokoliv plošného manažera kampaně, pokud tuto placenou pozici využijí některé kandidátky v různých městech či senátních obvodech, zatím netuším. Do budoucna je možnost další profesionály k vedení kampaně využívat, ale předpokládám silnou obezřetnost celé členské základny. Chybami se člověk učí.

Obecně je Pirátská strana spojována především s mladou generací, v hlasováních v kategorii 15-18 většinou vítězí nebo je alespoň na předních pozicích. Jaký máte názor na snížení věku pro aktivní volební právo např. právě na patnáct let?

Výsledky ve studentských volbách, kde se pravidelně umisťujeme na prvním či druhém místě, nás vždy potěší. Snížení věkové hranice volebního práva ale není téma, ke kterému máme jasné stanovisko. Především je si třeba uvědomit, že mladší voliči jsou náchylnější k radikálním a populistickým uskupením, čímž by se mohl i převážit pomyslný jazýček vah volebního výsledku právě na podobné subjekty. Zároveň ale nechci tvrdit, že přesné stanovení věkové hranice „18 a můžeš“ je nějak určující. Někteří i patnáctiletí jsou mnohdy vyspělejší než jejich jen o několik let starší „dospělí“ přátelé. Za sebe si ale přesto nedokáži snížení hranice představit.

V souvislosti s předchozím dotazem bych se chtěl zeptat, čím chce Pirátská strana oslovit starší věkové skupiny. Jaká témata nabízí lidem ve středním věku či důchodcům?

Již delší dobu máme komplexní program, ve kterém si to své mohou najít opravdu všechny skupiny obyvatelstva. Starší věkové skupiny můžeme například oslovit programovými body směřovanými ke svobodě podnikání, transparentní organizaci, sociálnímu systému, rovnoprávnosti, ale, a to se asi hodně lidí podiví, i legalizaci konopí. Z vlastní zkušenosti vím, že konzumenty konopí a z něho vyráběných mastí nejsou jen lidé mladí, ale především na bolesti jej využívají převážně starší věkové skupiny. Myslím si prostě, že náš program není cílený na mladé, je opravdu pro všechny.

Konečně poslední otázka, jak se do budoucna stavíte ke spolupráci s ostatními politickými subjekty v rámci voleb, např. se stranou Zelených, která je asi největším konkurentem Pirátů v oblasti mladých vzdělaných voličů.

V současné situaci nemáme v plánu se pro jakékoliv celostátní volby spojovat s jinými, ač podobnými politickými silami. Přeci jen je v našem programu dost specifických témat, které se zdají případným spolupracovníkům dost kontroverzní a zase naopak našemu členstvu se nelíbí některé části programů nejbližších konkurentů napříč celým politickým spektrem. Mezi taková témata, přes které vlak v Pirátské straně nejede, patří například reforma kopírovacího monopolu (autorského zákona), legalizace drog k rekreačnímu užití, svoboda projevu a soukromí. Nemyslím si, že by se v České republice vyskytovala strana prosazující tato témata stejně jednotně jako my. Oproti celorepublikové spolupráci se ale různé koalice se Stranou zelených, Svobodnými a dalšími podobnými subjekty zakládají na komunální úrovni, kde ale přeci jen navázání spolupráce za účelem změny vedení města je mnohem méně namáhavé a názorově odlišné.

Petr Svorník

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová