Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vítejte v rejdišti duchů, husitů, nacistů i ubohých ztracenců, na zámku Červený Hrádek. Záhady života

03.11.2024
Vítejte v rejdišti duchů, husitů, nacistů i ubohých ztracenců, na zámku Červený Hrádek. Záhady života

Foto: Se svolením obce Jirkov

Popisek: Červený Hrádek

Zámek Červený Hrádek najdete nedaleko městečka Jirkov. Stojí na místě původního hradu Borek, postaveného v roce 1415, který byl ale již roku 1421 dobyt husitskými vojsky a vypálen. Hrad a pozdější zámek má za sebou bohatou a často velmi krvavou historii. A možná i proto se stal rejdištěm paranormálních jevů…

Pojďme se nejprve společně podívat na jeho pohnutý osud. Tak například v roce 1588 majitel zámku Jiří Popel z Lobkovic na svém panství zahájil proces rekatolizace a do Chomutova pozval jezuity. Obyvatelé města se proti náboženským změnám bouřili a roku 1591 ve městě došlo k otevřenému povstání. To ale bylo potlačeno, a ještě téhož roku proběhl na Červeném Hrádku soud s částí povstaleckých vůdců, z nichž byli dva měšťané na zámku popraveni. Zámek prý své jméno získal právě díky zmíněné popravě dvou vzbouřenců, pravda je však taková, že během husitských válek byl hrad ozdoben červenou barvou, podle níž se mu začalo říkat Červený Hrádek. 

»Boží mlýny« však zaúřadovaly a »namlely« nehezký osud i zámeckému pánovi. Jiří Popel brzy poté upadl u císaře Rudolfa II. v nemilost a byl uvržen do vězení na Lokti, kde roku 1606 také zemřel… Že bychom měli první tři kandidáty na zdejší toulavé duše? 

Místo, které odstartovalo mnichovskou dohodu 

O něco později zámek Červený Hrádek získal rod Hrzánů a Jan Adam Hrzán jej nechal v letech 1655 – 1675 přestavět do podoby, kterou má v podstatě i dnes. 

Během panování Marie Terezie tu bylo také »veselo«, zámek byl obsazen střídavě francouzskými dragouny, saskou posádkou a bavorskými jezdci. Vojáci poničili vybavení interiérů a zbourali úřednický dům, v únoru roku 1632 k Červenému hrádku přitáhlo císařské vojsko od obléhaného Žatce a zámek vypálilo. Podruhé zámek vyhořel roku 1639 během vpádu Švédů.

Za držení Maxe Egona Hohenlohe se na zámku v srpnu 1938 konala schůzka předáka sudetských Němců Konráda Henleina a anglického lorda Waltra Runcimana, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Proto byl zámek rodu Hohenlohe – Langerburg v roce 1945 zabaven. 

Následně se v jeho držení vystřídalo množství institucí. Červený Hrádek také sloužil až do listopadového převratu v roce 1989 jako léčebna pro dlouhodobě nemocné. Zdejší zdi tak pamatují mnoho bolesti a smutku. V těch dobách tu umírali i dva pacienti za den a říká se, že duše těchto starých opuštěných lidí na Hrádku zůstávají dodnes. K tomu se ale vrátíme později... 

Teprve od roku 1996 náleží zámek městu Jirkov a po rozsáhlé rekonstrukci je od roku 2006 přístupný veřejnosti. Není tedy divu, že za tak dlouhou historii, která byla často i násilná, se zámku nevyhnulo ani mnoho záhad. 

Procesí nešťastných dušiček 

Podle pověsti na Červeném Hrádku kdysi žila šlechtična, která se zamilovala do místního lesníka. Jejich nerovný vztah byl ale odhalen a mladý lesník byl popraven oběšením přímo pod okny nešťastně zamilované dámy. Ta z velkého smutku přišla o rozum a zemřela zřejmě žalem. Po smrti se, jak to tak vypadá, ale zamilovaný pár znovu setkal. Někteří svědci totiž v zámeckém parku spatřili dvě průzračné postavy, vedoucí se za ruce… 

Na zámku se také objevoval lomozící duch, poltergeist. Ten se projevuje zejména hlukem nebo samovolně pohybujícími se předměty. 

Další legenda vypráví, že v 18. století žil na zámku zlý kastelán jménem Tempis. Ten se jedné noci vracel z Chomutova domů a zřejmě kvůli alkoholu si spletl cestu. Byla již temná noc, když přijížděl k Jirkovu. V dálce spatřil světlo a myslel si, že je už pod Červeným Hrádkem. Najednou však ucítil, že se jeho kůň boří do země, a čím víc se snažil dostat ven, tím hlouběji se kůň i se svým pánem propadal do bažiny. V zoufalství se Tempis začal modlit k Bohu a slíbil mu, že pokud jej nějakým zázrakem zachrání, nechá nedaleko tohoto místa postavit kapličku. Po delší námaze se koni přece jen podařilo dosáhnout pevné země. Tempis na svůj slib nezapomněl a kapličku dal skutečně postavit. Vidět ji můžeme ještě dnes. 

Ztracenci v dnešní době 

I v novodobé historii přibylo v zámku mnoho paranormálních jevů. Jak už jsme psali – v době, kdy na zámku sídlila léčebna dlouhodobě nemocných, se tu umíralo každý den a mnoho duší, často opuštěných lidí, na zámku zůstalo. Jeden z dřívějších kastelánů vzpomínal, jak se v místě, kde se kdysi nacházel rentgen, pohybovaly stíny. Ty ostatně spatřili i umělečtí kováři, kteří na zámku v době jeho působení přespávali. 

V devadesátých letech pro změnu studenti, kteří na zámku měli brigádu, na vlastní oči spatřili černý kočár, z něhož na nádvoří vystoupila černá postava. Její vzdalující se kroky pak prý bylo slyšet na chodbě. 

Tehdy byl právě proto na zámek pozván i psychotronik a jeho kyvadlo se údajně divoce rozkmitalo v zámecké kapli. Až poté se dozvěděl, že v době, kdy tu byla umístěna LDNka, právě sem byla odkládána těla zesnulých. Negativní patogenní zónu psychotronik naměřil také v pokoji, kde spával syn bývalého kastelána. Chlapec tu trpěl zdravotními potížemi a měřením bylo zjištěno, že v místě, kde se nacházela jeho postel, byl kdysi vchod, nímž prý v dnešní době pronikají zbloudilé duše… 

Paranormálních zážitků se k zámku váže mnohem více. Někteří novodobí svědci však z pochopitelných důvodů netouží o svých zážitcích mluvit. Také v okolí lze navštívit mnoho tajemných míst. Zmínit můžeme například blízký Jirkov se zajímavým podzemím nebo zámek Jezeří. Milovníci historie a tajemna si tak v tomto kraji určitě přijdou na své. 


(Převzato z časopisu Záhady života, autor Petr Matura)

 

Vložil: Redaktor KL