Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

O budku na komíně prunéřovské elektrárny se rozhořel boj, na rarožici nestačila ani podpora dvou samců. Sokolí konkurentka musela vyklidit bitevní pole, a tak zahnízdila se zpožděním

15.07.2016
O budku na komíně prunéřovské elektrárny se rozhořel boj, na rarožici nestačila ani podpora dvou samců. Sokolí konkurentka musela vyklidit bitevní pole, a tak zahnízdila se zpožděním

Autor: ČEZ

Popisek: Sokolí mláďata v hnízdní budce na komínu tušimické elektrárny

Letošní zahnízdění sokola stěhovavého na výškových stavbách v elektrárnách Skupiny ČEZ na severu Čech považuje ornitolog Václav Beran za poměrně úspěšné. Sokolím párům se zatím podařilo vyvést z budek na komínech či chladicích věžích celkem čtrnáct mláďat. Zajímavá situace nastala v Elektrárnách Prunéřov, kde nyní probíhá velmi opožděné zahnízdění a samice ještě stále sedí na vejcích či malých mláďatech. Sokoly oblíbenou prunéřovskou budku totiž obsadila samice raroha velkého.

„Budku na komíně prunéřovské dvojky obsadila samice raroha velkého koncem března. Vystrnadila tak místní samici sokola, které nepomohli v zahnání vetřelkyně ani dva sokolí samci, s nimiž na rarožici podnikala společné nálety. Musím přiznat, že objevem tohoto dravce jsem byl velmi nadšen. Raroh je totiž ještě mnohem vzácnější než sokol. Pokud by samice zahnízdila, bylo by to nejzápadnější známé hnízdění rarohů vůbec, a ještě k tomu na výškové průmyslové stavbě. U nás v posledních letech hnízdí maximálně deset párů, všechny na jižní Moravě. Je to celosvětově ohrožený druh, přičemž zrovna pro něj připravujeme záchranný program. Jinak se rarozi vyskytují hlavně v Asii, v Evropě je těžiště jejich populace v Maďarsku, kde pro ně kolegové instalují budky na sloupech elektrického vedení,“ říká ornitolog Václav Beran, zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem.

Samice raroha velkého v Prunéřově

Samice raroha velkého v Prunéřově

I když stálým příznivcům elektrárenských sokolů z řad energetiků bylo vyhnaného páru líto, Václav Beran byl tehdy opačného názoru: „Je sice škoda, že sokoli letos asi své mladé nevyvedou, ale je to příroda. Takový přírodní faktor mi nijak nevadí, ovšem když na skalách vyruší hnízdící sokoly horolezci, tak mě to obvykle, slušně řečeno, mrzí. Navíc lze zkusit naistalovat novou budku na komíně prunéřovské jedničky. Oba komíny jsou od sebe asi kilometr, takže by se mohly oba druhy tolerovat.“

Samice raroha nakonec vybojované území opustila

Samice raroha nakonec uhájené území opustila

Vedení Elektráren Tušimice a Prunéřov proto operativně zajistilo vyzdvižení nové sokolí budky. Stalo se tak 13. dubna a Václav Beran mohl být více než spokojený. V ten samý den se totiž nad Prunéřovem objevil i samec raroha velkého. Bez zajímavosti nebylo ani to, že sokolí pár netrpělivě poletoval během instalace budky kolem komína, případně poposedával na ocelové konstrukci sousední stavby. Jenže pak přišel další zlom, vlastně dva. „Rarožice najednou přeletěla do nové budky a byli jsme zase tam, kde předtím. Od 20. dubna jsme ovšem již rarohy nad elektrárnou nespatřili. Odletěli neznámo kam.“

Ornitolog Václav Beran radí, kam umístit novou budku

Ornitolog Václav Beran radí, kam umístit novou budku

Přestože rarozi narušili hnízdění sokolů, tak ti opětovně po jejich odletu zahnízdili. Jejich hnízdění je ovšem velmi opožděné, a tak Václav Beran nedokáže ještě říci, kolik mladých, a zda vůbec, se jim podaří vyvést. Ví zatím jen to, že samice sedí na vejcích či již malých mláďatech. Snad bude ale nové zahnízdění úspěšnější, než sokolího páru v Teplárně Trmice. „Tam to zpočátku vypadalo velice slibně. Sokoli se k sobě měli, a samice pak seděla na vejcích. Nyní je už ale budka opuštěná a vejce v ní buď neoplozená, nebo zastuzená,“ poznamenal ornitolog.

Václav Beran při pozorování v reálu elektrárny Ledvice

Václav Beran při pozorování v areálu elektrárny Ledvice

V dalších elektrárenských lokalitách pak vypozoroval tři mláďata v Elektrárně Ledvice a stejný počet v Elektrárně Tušimice, na komíně v Elektrárně Počerady se z vajec vylíhli dva sokolíci. „Když uzavřeme celou elektrárenskou linii, tak na západě v Elektrárně Tisová jsme napočítali další tři mláďata, stejně tak ve středočeské Elektrárně Mělník. Letos nově instalovanou budku v Elektrárně Poříčí ovšem obsadily poštolky. Pokud se na východě v příštím roce sokoli objeví, dokáží pochopitelně lokalitu opanovat,“ uzavřel Václav Beran letošní sondu do sokolího hnízdění na výškových stavbách v elektrárenských lokalitách Skupiny ČEZ.

Letošní sokolí mláďata z Prunéřova

Letošní sokolí mláďata z Prunéřova

Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první kovová sokolí budka v České republice, se již na výškových elektrárenských stavbách (komínech či chladicích věžích) Skupiny ČEZ podařilo odchovat 33 sokolích mláďat. Letos k nim přibude minimálně čtrnáct dalších.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace