Zadrželi jsme autobus plný Somálců, hlásí policie. Všichni si po Ústeckém kraji vesele cestovali nelegálně

Foto: svet.charita.cz

Popisek: Syrští uprchlíci

S přibývajícími nelegálními imigranty ze zemí Středního východu a Afriky roste také počet záchytů padělaných dokladů. To odhalují svými kontrolami příslušníci cizinecké policie. Odbor cizinecké policie Ústeckého kraje zajistil za poslední tři týdny 31 padělaných nebo pozměněných dokladů.

Na trase z Říma do Berlína

Jeden z největších „úlovků“ se policistům povedl 25. dubna, kdy byla při kontrole autobusu na dálnici D8 odhalena skupinka uprchlíků. „Třináct Somálců, deset mužů a tři ženy, cestovalo přes naše území v mezinárodním linkovém autobuse na trase z Říma do Berlína,“ píše se ve zprávě cizinecké policie.

Ti se prokázali třinácti italskými cestovními pasy pro cizince a pěti povoleními k pobytu v Itálii. „Zkušení policisté ale ihned poznali, že jde o padělky,“ sdělila tisková mluvčí KŘP Ústeckého kraje Alena Bartošová a dodala, že migranti byli policisty zajištěni a eskortováni na služebnu cizinecké policie, kde byly provedeny další úkony. „Následně byli předáni do Rakouska, ze kterého do Česka přicestovali,“ píše v tiskovém prohlášení Bartošová.

Somálci, Alžířané, Íránci a Gambijec…

To ale nebylo zdaleka všechno. Jen o dva dny později totiž byli opět při další kontrole na D8 v mezinárodním linkovém autobuse identifikováni další dva Somálci, kteří byli v rámci readmisní dohody opět předáni rakouským orgánům. Poslední dubnový týden pak policie zadržela další dva Alžířany, kteří cestovali autem s padělanými doklady. Na státní svátek 8. května „slavili“ policisté další „úspěch“ při kontrole dvou občanů Íránu.

Ti si doklady údajně sehnali v Turecku, odkud potom odcestovali do Maďarska, ze kterého se chtěli dostat do SRN. „Dvojice byla umístěna do záchytného zařízení a momentálně s nimi probíhá správní řízení o vyhoštění,“ sdělila Bartošová, která připomenula i poslední případ ze dvanáctého května, kdy policie zadržela další tři Somálce a dokonce i jednoho Gambijce.

Ti budou pravděpodobně opět předáni rakouským orgánům, řekla na závěr Bartošová, podle které policisté své kontroly ještě zintenzivní.

Velké aktuální téma opět rozděluje politiky

Téma uprchlíků je v těchto dnech obecně aktuální, zejména se vedou diskuze o přerozdělování uprchlíků do jednotlivých zemí Evropské unie. Čeští politici mají rozličné názory. Například podle prezidenta Zemana je uprchlíkům třeba pomáhat v jejich zemích, ne jinde. „Podporuji imigrační politiku české vlády,“ řekl v polovině května Zeman. Česká vláda odmítá povinné kvóty pro přijímání migrantů a chce pomáhat uprchlíkům na základě svého suverénního rozhodnutí, nikoli podle mechanismů definovaných Evropskou unií. „Nehledě na to, že se mezi nimi mohou vyskytovat i džihádisté, kteří nám vyhodí do povětří Pražský hrad,“ uvedl Zeman.

Prezident podotkl, že výjimku učinil pouze v případě ukrajinských Čechů, za které se přimluvil. „Tam jde řádově o tisícovku lidí, kteří jsou ochotni a schopni pracovat a nežádají sociální dávky. Myslím si, že taková imigrace je užitečná," řekl.

Evropská komise oznámila, že do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Do konce měsíce také evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do Unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20 000 lidí, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Návrh EK dnes Zeman nekomentoval.

Česko by mělo přijmout více než 520 imigrantů

Český podíl na programu přesídlení 20 000 lidí ze třetích zemí do EU by podle podkladových materiálů Evropské komise měl být 2,63 procenta, tedy přes 520 lidí. Premiér Bohuslav Sobotka zdůraznil, že Česko chce pomáhat na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit. Jednotlivé vlády zemí EU podle Sobotky vědí nejlépe, jaká je u nich situace. S takovým postojem půjde Česko i do jednání Evropské rady. Chce v něm hájit zájmy země a „principy zdravého rozumu“.

Ministerský předseda také poznamenal, že ČR není cílovou zemí migrantů, kterým podle něj nikdo v rámci schengenského prostoru stejně nemůže zabránit, aby odešli jinam. Systém kvót se tak podle něj vůbec nedá realizovat, aby byl dlouhodobě udržitelný.

Loni jsme poskytli azyl 765 uprchlíkům

Česká republika loni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, Sýrie a Kuby. Na Slovensku získalo azyl 175 lidí. Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo, a to 47 600 lidem. Následovaly Švédsko, Francie a Itálie.

Odmítavý postoj některých zejména východoevropských zemí včetně Česka ke kvótám už kritizovala část západních politiků i médií.

Kupříkladu Rakousko bude nově příchozí imigranty ubytovávat ve stanech. S odvoláním na tamní ministerstvo vnitra o tom informovala agentura APA. Ve spolkových zemích Salcbursko a Horní Rakousy by měly vzniknout tři stanové tábory pro celkem až 300 běženců. Jeden stan pojme až osm lidí, což odpovídá maximu, které stanovil Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky Organizace spojených národů (UNHCR). Do Rakouska v posledních měsících míří stále více běženců především ze Sýrie a z Afghánistánu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš