Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Odvolání šéfa agentury, která má pomáhat v sociálně vyloučených lokalitách, rezonuje na severu, kde je romský problém akutní. Právě na Ústecku Šimáčka nemuseli...

29.04.2015
Odvolání šéfa agentury, která má pomáhat v sociálně vyloučených lokalitách, rezonuje na severu, kde je romský problém akutní. Právě na Ústecku Šimáčka nemuseli...

Autor: Lucie Bartoš

Popisek: Radní Martin Klika (vlevo) na loňské demonstraci v Duchcově. Z vyhazovu Martina Šimáčka je překvapen.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) před pár dny bez podrobnějších zdůvodnění odvolal ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka. Po republice to vyvolalo lavinu diskuzí a spekulací: Ani v Ústeckém kraji, kde agentura před lety začala v romských ghettech pracovat poprvé, nezůstali mlčet.

Vládní agentura začala fungovat v březnu 2008. Šimáček ji pak vedl od února 2009. Do funkce ho jako vítěze výběrového řízení jmenoval tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Předtím Šimáček působil osm let v organizaci Člověk v tísni a spolupracoval také s dalšími prospěšnými společnostmi, byl i na Ministerstvu školství.

 Odvolaný Martin Šimáček

Agentura spolupracuje s městy a obcemi, v nichž problematická místa jsou. Její poradci mají přispět k navázání kontaktů mezi místní radnicí, policií, školami či neziskovými organizacemi, které by se měly společně snažit situaci zlepšit. Nyní agentura působí ve 36 místech. Šimáček už dřív řekl, že by do konce roku 2019 měla nabídnout podporu celkem více než 70 městům a obcím.

Mnozí odborníci, úředníci i samotní Romové činnost agentury hodnotí pozitivně. Podle nich se díky jejímu přispění situace v řadě problémových lokalit zlepšila a lepší je tam i soužití s okolím. Agentura má ale i své kritiky. Podle některých není třeba jasné, kolika Romům vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.

Odmítám spekulace, komentuje politik z Ústeckého kraje
V rámci Ústeckého kraje v tomto zrovna všechna města nejsou zajedno, na krajské úrovni se ale komentáře k vyhazovu nezdrželi: „Odvolání ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka bylo nečekané a velmi mě překvapilo. Spolupráci Agentury pod vedením Martina Šimáčka a Ústeckého kraje považuji za bezproblémovou," kroutí hlavou Martin Klika, radní Ústeckého kraje s gescí sociální problematika, žijící v Litvínově, kde je problematickou lokalitou Janov.

Psali jsme k Janovu:

„Máme strach o děti, všude se tu válejí injekční stříkačky, cikáni nepracují a válejí se kolem domů," píší z Janova premiérovi. Bere Sobotka vůbec jejich obavy vážně? Víme, jak (ne)odpověděl

„Cikánská rodinka nám zaplevelila barák štěnicemi a šváby, během roku se z toho stala skládka," píše občan z Janova poslanci. Ten se ve sněmovně vrhl na premiéra. Výsledek ale...

Prý je za vyhazovem někdo z Ústeckého kraje

Ústecký kraj byl také prvním, který s Agenturou uzavřel memorandum o spolupráci, což svědčí o vzájemném pochopení a schopnosti společného postupu při řešení problémů sociálně vyloučených lokalit kraje, dodává vzápětí Klika. 

Jsem přesvědčen, že práce Martina Šimáčka byla dobrá a přispěla k nastolení spolupráce mezi Agenturou a městy a obcemi v době, kdy byla Agentura na sociální scéně nováčkem. Zcela odmítám spekulace, že jedním z důvodů odvolání ředitele Martina Šimáčka mohla být i nespokojenost Ústeckého kraje s činností Agentury," reaguje politik na slova, která se začala šuškat. Ta ovšem ve svém prohlášení pro tisk o důvodech odvolání Martina Šimáčka nezmínil ani ministr Jiří Dienstbier.

Desítka organizací píše Dienstbierovi

Člověk v tísni, EDUin, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením, Meta – společnost pro příležitosti mladých migrantů, to je jen část organizací, které se otevřeným dopisem obrátily na ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera. 

„Obracíme se na Vás v návaznosti na Vaše rozhodnutí ze dne 16. dubna 2015, kdy jste odvolal z pozice ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka. Jedním z důvodů byla i aktivita Agentury při projednávání novely školského zákona týkající se vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami," stojí v úvodu dopisu.

Ten pokračuje ve velmi smířlivém tónu, když upozorňuje především na schopnosti dnes už bývalého ředitele Agentury  Martina Šimáčka. „Proto nesouhlasíme s Vaším rozhodnutím odvolat Martina Šimáčka z pozice ředitele Agentury, neboť právě on je osobností s mimořádnou odbornou erudicí, která vytrvale podporuje implementaci inkluzivního vzdělávání ve vzdělávacím systému," tvrdí jednotlivé organizace.

Smyslem jejich psaní je snaha po revokaci ministrova rozhodnutí a znovu dosazení Šimáčka na jeho pozici.

Někdo Šimáčka moc nelituje

Všichni o kvalitách Šimáčka a celkově o prospěšnosti Agentury přesvědčeni nejsou. Například zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček loni v září zveřejnil v Lidových novinách článek pod názvem „Agentura, která nepomůže“, v němž se věnoval situaci v Duchcově a tomu, že vedení města nespolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování. „Řešení neuspokojivé situace je především otázka místních lidí, to nikdo zvenku – ať už z Prahy nebo z Brna – řešit nemůže,“ uvedl následně Stanislav Křeček. Možná má pravdu.

V článku, za který byl svou šéfkou kritizován, napsal, že sociální vyloučení a jeho dopad na devastaci bytového fondu, které je realitou, nebude odstraněno tím, že se budeme tvářit, že neexistuje. „Nikdo není povinen se integrovat, ale i integrovaní mají právo žít po svém bez toho, aby byli podezíráni z diskriminace,“ konstatoval Stanislav Křeček s tím, že obce a jejich představitelé se vždy budou řídit přáním svých občanů přesto, že ti mohou mít na sociální politiku obce, s ohledem na své zkušenosti, velmi diferencovaný názor. „A vláda asi bude muset zřídit Agenturu, která se především bude starat, když už to má v názvu, o začleňování nezačleněných,“ doplnil.

Chudí nejsou jen Romové, pane Šimáčku. A moc toho z terénu nevíte

My nemáme žádný systém, který by zaručoval lidem s nízkými příjmy přiměřené bydlení. Jestliže v reakci na můj článek píše v Lidových novinách pan ředitel Šimáček, že je diskriminace, jestliže nájem vzroste o padesát procent, tak já mu musím říct, že nájemné vzrostlo o osm procent od roku 1990. A že nejsou chudí v této společnosti jenom Romové. Překotná deregulace nájemného vedla k tomu, že nájemné se stalo obtížně zaplatitelným, ale to se týká mnohem většího okruhu, než se pan Šimáček domnívá,“ upozorňoval Stanislav Křeček mimo jiné.

Souhlasila s ním ostatně mimo jiné tehdejší starostka Duchcova Jitka Bártová, ta s Agenturou spolupracovat nechtěla, protože pochopila, že úřad toho moc neudělá, byť na to má milióny. Mně přijde hrozně legrační, když chci něco zjistit a zhodnotit nějakou obec, že si na to někoho najmu, kdo vypracuje obsáhlou analýzu, která začíná tím, kdy bylo první osídlení, a končí tím, co na radnici nebo ve městě ví každý. To mi tam nemusí psát. Já jsem si naivně od spolupráce s agenturou slibovala, že nám poradí, jak řešit problematické otázky. Toho jsem se ale nedočkala a ve finále jsem naopak zjistila, že jsem rasistka, jak mi sdělila agentura,“ líčila exstarostka svou zkušenost s Agenturou pro sociální začleňování a její „Situační analýzou Duchcov“. 

Rasistka? Chtěla jsem jen lidská práva pro každého stejná

Tuto nálepku si od agentury vysloužila přesto, že sama považuje za chybu přistupovat jinak k někomu kvůli barvě pleti, politické příslušnosti nebo náboženství. „Já hodnotím lidi úplně podle něčeho jiného. Takže vůbec nechápu tu hysterii, proč někdo řeší romskou otázku. Mně je jako starostce úplně jedno, jestli má někdo tmavou pleť, nebo bílou. Pro mě je podstatné, jestli ruší noční klid, posílá děti do školy a jestli platí za popelnici, když to hodně zbagatelizuji. Nechci dělit lidi na Romy a „Neromy“, mě to hrozně zlobí. Nechci, aby byly nějaké vládní agentury a řešily jenom někoho, protože v této agentuře se z devadesáti procent hovoří o romské otázce. Vždyť je to vládní agentura proboha a existuje Listina práv a svobod,“ zlobila se na podzim Bártová.

V tomto tónu rovněž Křeček zdůrazňoval, že za situaci v Duchcově skutečně odpovídají zvolené orgány města Duchcova. „Koho si lidé zvolí, tak ti za to odpovídají. Jestliže nebyli s činností agentury spokojeni, tak s ní nespolupracovali. Nenapsal jsem nic jiného, než že agentura ve stodesetistránkové studii nazvané ´Situační analýza Duchcov´ uvedla spoustu věcí, které s věcí nesouvisely, a návrhy, které tam učinili, jsou obecné. Zastupitelé, s nimiž jsem mluvil, mi řekli, že byli překvapeni, že to pro ně žádná konkrétní pomoc nebyla,“ připomíná zástupce ombudsmanky materiál, od něhož zastupitelé města za vládní a evropské peníze právem očekávali nějaký přínos.

Ghett neubývá, naopak

Duchcov nebyl jediný, kdo přestal s Agenturou spolupracovat, prootže to městu nic moc nepřinášelo. Další z měst, kde se s romským problémem dlouhodobě potýkají a z Agentury moc nadšeni nebyli, byl Most.

Podle několik let staré analýzy v Česku existuje asi 300 takzvaných vyloučených lokalit, tedy chudinských domů a čtvrtí. Žilo v nich kolem 80 000 lidí, a to převážně Romů. Zkušenosti z terénu ale ukazují, že těchto ghett přibývá. Jsou jich zhruba čtyři stovky.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace