Integrace všech Romů je chiméra! Vysávání dotací už vadí i některým z nich, promlouvá ze severu senátor Doubrava a povzdechne i nad mančaftem knížete a Kalouska

Foto: Hans Štembera

Popisek: Senátor Jaroslav Doubrava

ROZHOVOR Senátor za Severočechy.cz Jaroslav Doubrava patří k nejviditelnějším členům horní komory, byť v rozhovoru pro připouští, že tak sledovaný jako jeho kolegové v poslanecké sněmovně nebude asi nikdy. Přesto se vyjádřil k otázkám konfliktu na Ukrajině, k americkému dragounskému konvoji v ČR a zejména k nové strategii začleňování Romů z dílny ministra Dienstbiera.

V posledních dnech hýbe Českou republikou otázka průjezdu kolony americké armády, avizované jako „ukázka síly" Rusku. Zmatky se objevily i kolem schvalování této akce v Senátu. Můžete k tomu říci něco více? Jak se na tuto akci armády USA na našem území díváte?

Jsem přesvědčen, že tato vojska s jejich technikou nemají u nás co pohledávat. Jen člověk rozumu mdlého může věřit tomu, že si ze „cvičení" v Pobaltí a Polsku zkracují cestu do Německa přes naše (je-li ještě naše) území. Vzpomeňte na dobu, kdy od nás odcházela sovětská armáda. Jak ze všech stran šlo, že už nikdy žádná cizí vojska u nás nechceme a nebudou. Proč Sobotkova vláda nerespektuje přání většiny občanů, že u nás Američany nechceme? A víme, proč je tu nechceme. Podívejte se, v kolika zemích Američané od konce druhé války rozpoutali občanské války. Nepůjdu až ke Koreji, Vietnamu a tak dále. Podívejte se na Irák, Libyi, Sýrii. Naposledy na Ukrajinu. Podívejte se, co připravila americká ambasáda na Albertově a bude Vám jasné, proč tu americká vojska nechceme. Není to demonstrace síly Rusku. Je to naše zastrašování. „Podívejte se, kolik techniky můžeme, nebudete-li poslušní, na vás poslat.“

A pokud jde o projednávání v Senátu: Nebyly to zmatky. Vedení jednalo podle jednacího řádu. Některým z nás se nelíbilo, že se nemohli k tomu vyjádřit. Patřím k nim.

Nejsledovanějším zahraničním tématem posledních měsíců je dění na Ukrajině. Máte pocit, že se v posledních týdnech snad daří obracet situaci k lepšímu, neboť snad už skončily velké bojové operace a přestali umírat lidé? Myslíte, že dohody z Minsku mohou přinést dlouhodobý klid zbraní a třeba i šanci pro Ukrajinu na stabilnější vývoj?

Velmi bych si to přál a stejně tak bych to přál lidem Ukrajiny. Obávám se ale, že Kyjev, dirigovaný Američany, tento zájem nemá. Kyjev sice přijal zákon o statutu povstaleckých oblastí, ale víme, že tento zákon je v rozporu s Minskými dohodami. O tom se u nás nikde, snad krom ParlamentníchListů.cz, nedozvíme. Z porušování protokolů je obviňován východ Ukrajiny, ale i Rusko. Jsem přesvědčen, že Západu nejde o nastolení klidu a pořádku. Jde o udržování sankcí, nejraději jejich rozšiřování, s konečným cílem rozpoutání další války. O tom hovořím už dlouho. Konečně to začínají vidět i jiní a snaží se proti tomu něco dělat. Moc si přeji, aby se tomu šílenství postavila dostatečně silná hráz. V opačném případě by to byl, obávám se, konec života na této planetě.

Shodou okolností si v tyto dny připomínáme i první výročí přechodu Krymu pod Rusko. Jak se s ročním odstupem díváte na tuto akci?

Ano, ale také výročí Majdanu, kde jsme měli možnost vidět přední politiky světa, včetně našich, vedle fašistů v Kyjevě. Ale ke Krymu. Na rozdíl od takového Kosova, které bylo Srbsku ukradeno za cenu statisíců mrtvých lidí nálety NATO, označovaných Havlem za humanitární, proběhlo na Krymu, jak víme, referendum. Absolutní počet občanů se vyslovilo pro návrat k Ruské federaci. Tak v čem je problém? Najednou se dozvídáme, že tam Rusové poslali tisíce vojáků. Nemuseli je tam posílat. Byli tam v souladu s dohodou s předchozí, ještě demokraticky zvolenou vládou Ukrajiny. Od přímého účastníka vím, že nikde do ničeho nezasahovali, rozhodování lidí bylo naprosto svobodné. Tak vojensky utržené Kosovo, to je v pořádku a oddělení Krymu na základě přání téměř sta procent občanů Krymu je anexí? Trochu podivné, nemyslíte?

Ukrajina se stala též ožehavým tématem české politiky. Vyhraňují se na něm mnozí, například TOP 09, která vytrvale propaguje razantní útok na Rusko. Jak se díváte na takové postoje?

Cením si takové, trochu, zdrženlivosti vlády. Rozhodnutí neposkytovat Ukrajině smrtící zbraně hodnotím jako velmi pozitivní a nejen toto rozhodnutí. Pokud jde o názory manšaftu pánů Kalouska a Schwarzenberga, řekl bych, že jakýchkoli slov je škoda. Jejich názory mi připadají, jako by byli přesvědčeni, že důsledky případného nejstrašnějšího konfliktu by se jich a jejich rodin netýkaly. Mýlí se a moc bych jim přál, aby si to rychle uvědomili.

Z TOP 09 také zazněla slova o „páté koloně Ruska v českém parlamentu". Jak se díváte na taková hodnocení?

K tomu jsem se již vyjadřoval. Na položenou otázku jsem napsal: „O hlouposti pana poslance, myslím, svědčí i jeho prohlášení o páté koloně v parlamentu. Myslím si, že je tam skupina, doufám, že většinová, která si to vše uvědomuje a brání jakékoli možnosti rozpoutání válečného konfliktu. Vzpomeňte na výrok Alberta Einsteina, když se ho zeptali, zda ví, jakými zbraněmi bude vedena třetí světová válka. Odpověděl: „Nevím, jakými zbraněmi bude vedena třetí světová válka. Co vím je, že čtvrtá světová válka bude vedena opět dřevěnými kyji.“ Toho si ta „pátá kolonie v parlamentu“ je vědoma. Smutné je, že toto pan poslanec nechce, nebo snad nemůže pochopit. Na tomto názoru nemám co měnit. Moc jim přeji, aby pochopili, že Rusko pro nás není žádným nebezpečím, nebudeme-li se podílet na akcích proti němu. To nebezpečí přichází z druhé strany.

Poslanecká sněmovna je celkem pod drobnohledem, ale mám pocit, že Senát je v těchto veřejných debatách trochu upozaděn. Jak jsou podle vás zastoupeny názory na Ukrajinu v horní komoře? Podobně jako v té dolní, nebo je to jinak?

Nemyslím si, že by Senát byl upozaděn (hezké slovo - jak je jazyk český nádherný). Myslím, že to souvisí s kompetencemi jednotlivých komor. Dokud sněmovna bude mít prakticky vždy poslední slovo, bude tomu tak. Myslím tím právo sněmovny přehlasovat závěry Senátu. Stačí jí k tomu prostá většina hlasů poslanců. Podivné, že? Samozřejmě, že to vyvolává otázku o oprávněnosti existence Senátu. A Ukrajina? Myslím, že většina se na dění tam dívá s obavami z budoucího vývoje.

Když bychom se přesunuli do domácí politiky - trvalkou jsou „spory o prezidenta" a jeho názory. Jak se díváte na vystoupení jeho kritiků v poslední době?

Myslím, že by se měli spíše podívat a objektivně (jsou-li toho schopni) vidět důvody jeho stoupající obliby. Petici za jeho odvolání a dokonce postavení před soud považuji za, řekněme, podivnou. Měli by odhodit svou zaslepenost a uvědomit si, že vzdát hold a poděkovat všem národům Sovětského svazu a obětem, které položily životy za naši svobodu u příležitosti sedmdesátiletého výročí ukončení války, je minimálně slušnost. Ti padlí přece nemají žádnou vinu na tom, co se stalo v šedesátém osmém, nebo co se děje dnes. Prezident se prostě nebojí říci, že obavy a nebezpečí od Ruské federace nám nehrozí. Vadí jim, že mluví jazykem lidí, proto je jim blízký. Vadí jim, že dovede říci i nepříjemné napřímo. A to nemluvím o vytrhávání vět z kontextu sdělovacími prostředky, viz ony lehké děvy z Moskvy a jejich vystoupení v kostele. Neříkám, že je svatý, ale to běsnění kolem jeho osoby považuji nejen za nevhodné, považuji je za nestoudné. Žel, pro pravdoláskaře je velmi účelové a vítané.

S tímto tématem začala v posledních týdnech souviset i otázka výkonů zpravodajství České televize, kterou právě prezident otevřel. Jak se na něj díváte Vy z pozice diváka? Sdílíte názor, že Česká televize preferuje určité politické a názorové proudy a je pod vlivem „pravdoláskařů"?

Ano, bez nejmenších pochybností. Nejenže preferuje určité politické a názorové proudy. To, jak informuje o světovém dění, jak informuje o dění na Ukrajině, o Rusku apod., nemá se solidností nic společného. Je to veřejnoprávní televize placená z našich poplatků, tedy platíme si její služby. Ty nám ale v kvalitě ani solidně neposkytuje. Proto ten návrh na to, že bychom měli mít možnost špatnou službu neplatit. Pak by si vedení rozmyslelo, jestli bude riskovat odklon financí. Ostatně, podílím se na přípravě zákona, který by toto řešil. Rád Vám podám zprávu, jak projednávání dopadlo, jak se ti pravdoláskaři projeví.

Sobotkova vláda úřaduje již rok. Jak zatím hodnotíte její působení? Například ve srovnání s předcházejícím Nečasovým kabinetem?

V porovnání s Nečasovou vládou má několik plusů. Zrušení darebné důchodové reformy, snaha o zavedení registračních pokladen, opatření k úspěšnějšímu čerpání dotací z EU. Už jsem zmínil její zdrženlivost ve vztahu k Ruské federaci apod. Co jí zazlívám, je nesplněný slib omezení církevní loupeže přezdívané církevní restituce. Myslím, že se příliš rychle vzdala tohoto záměru. Vyvolává otázky, proč asi. Vyčítám jí souhlas s průjezdem amerických vojsk, přestože většina národa s tím nesouhlasí. Nemyslím si, že jí dobré jméno dělá i častá výměna ministrů apod.

V únoru se objevila na veřejnosti koncepce integrace Romů do roku 2020, která vznikla v kabinetě ministra Dienstbiera. Jak se na ni díváte z pohledu senátora z obvodu, kde je romská otázka aktuální?

Podíváte-li se daleko do minulosti, pak musíte dojít k názoru, že integrace cikánů je v absolutním počtu chimérou. Neříkám, že všech. To jistě ne. Snažily se o to generace před námi. Marně. Pan Dienstbier by se měl především podívat na to množství různých nadací a spolků, které ve jménu integrace cikánů vysávají bez jakéhokoli výsledku státní rozpočet. I některým Romům už to vadí a poukazují na to. Zajímavé je, že o tom promluví pod příslibem neprozrazení jeho jména. Jsem přesvědčen, že budou-li jim stále poskytovány až neskutečně vysoké sociální dávky, nic a nikdo je ke změně životního stylu nedonutí. Že nejsou na rozdíl od nás hloupí, dokazuje, jak dokonale dokáží využít každé, i té nejmenší příležitosti využít sociálního systému ve svůj prospěch.

Vezměte například začleňování postižených romských dětí do běžných škol. Nemám nic proti začleňování dětí nějak fyzicky postižených. Jsou-li toho schopny, chtějí-li se učit a do škol docházet. To je o něčem jiném. Mám na mysli mentálně postižené. Ty děti za to nemohou, ale proč by se vzdělávání zdravých mělo řídit podle schopnosti učit se těch, ke kterým příroda byla krutá a nejsou tak schopny zdravým dětem stačit? Už slyším to řvaní o diskriminaci. Ne, tou mé vyjádření není. A pohled z „mého" obvodu? Totálně vybydlené, zničené domy a byty. Jak je možné, že za to jsou odměněni jinými byty bez toho, že by se po nich, tak jako například ve Švýcarsku, nepožadovala náhrada škod! Jak je množné, že odpadky vyhazují z oken, ne do nádob k tomu určených a nikoho netrápí, že za odvoz neplatí tak, jako každý z nás?! Je to proto, že vědí, že křik na úřadech a obavy úředníků z nařčení z rasové diskriminace budou většinou úspěšné? Sám jsem byl svědkem toho, že na úřad přišla žádat o pomoc v hmotné nouzi cikánka. Při čekání jí zazvonil telefon. Zlaté ozdoby, telefon, řádově přes dvacet tisíc korun. Zlaté prsteny šly do kapsy. Na hmotné nouzi, kam by lidé měli jít v okamžiku, kdy je jim třeba okamžité pomoci v nouzi nejvyšší! Je třeba něco dodávat? Ty problémy všichni známe. Jen naše volání po řešení nikdo nechce slyšet.

Objevily se i názory, například advokátky Kláry Samkové, že by nemělo být stále pomáháno romskému etniku, ale všem sociálně slabým - jinak řečeno obrátit otázku z rasové na sociální. Vidíte v tomto řešení?

Samozřejmě s paní Samkovou souhlasím. Pomáháme romskému etniku, a přitom ostatní, především maminky samoživitelky, jsou na tom po ekonomické stránce podstatně hůře! A nejen ony. Podívejte se na situaci dětí po ukončení školy, které zatím nikde nesehnaly práci, paradoxně proto, že nemají praxi. Musíme nerozlišovat podle příslušnosti k tomu či onomu etniku. Musíme rozlišovat podle toho, kdo se snaží pomoci sobě a své rodině oproti těm, kteří jen natahují ruce bez jakékoli snahy pracovat. A v tom vidím problém. Rozlišit ty, kteří se snaží si pomoci sami od těch, kteří považují práci za nejzoufalejší způsob obživy. Pro ty bych měl řešení. Existenční, nikoli životní minimum, a práci, chtějí-li se mít lépe. A práce pro ně? Kdyby měli postoprvé zametat stokrát zametené chodníky, tak ať je zametají. Peníze by dostali za nějakou práci, večer by šli, místo vyvádění a řvaní po večerech a nocích, včas na kutě, protože by ráno museli včas vstávat do práce. Jediný ústupek bych řešil, a to je možnost vyplácení mezd denně, po skončení práce. Vím, byla by to složitost, ale výsledek by za to stál.

Jakub Vosáhlo

Děje se u vás také něco zajímavého? Pošlete nám svůj námět  na .

Vložil: Lucie Bartoš