Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Račokův blog: Proč prohrála demokracie

07.03.2013
Račokův blog: Proč prohrála demokracie

Tak ani nevím, kde začít. Jestli vyjmenovat všechny články napsané zde. Články, ve kterých vždy demokracie prohrála. Můj vztah k národům Českých – Moravských – Slezských nemusím zmiňovat, každý můj čtenář to ví.

Píši po několika měsících, po období, kdy jsem se domníval, že vše již bylo napsané, že vše již bylo vyřčené. Mýlil jsem se, a tak se vracím, protože demokracie potřebuje všechny blogaře ukazující pohledy ze všech stran a úhlů. Nakonec je to i proto, že nechci utíkat, že vnímám ke svým čtenářům zde, i v jiných zemích, kteří mi píšou reakce na mé články povinnost zůstat zde s vámi, a dál nést s vámi prapor demokratických zásad, principů, morálky, cti a pravdy.

Proč prohrála demokracie

Všechny ty rádoby státotvorné demokratické strany, které zde vládnou od roku 1993 prohlašující se za demokratické, byly u toho, když se otevřeli stavidla podlosti, nečestnosti, pokrytectví, falše, pohrdání, pokřivené morálky, zrady národních a státních zájmů. Ať to bylo poklonkování nesmyslným požadavkům z Bruselu při likvidaci našeho potravinářského, cukrovarského, zemědělského, spotřebního, textilního, zbrojního průmyslu. Mohl bych psát od začátku, a opisovat pasáže jednotlivých článků, kde vše toto popisuji a v mnohém bych byl radši, kdybych neměl pravdu a mýlil se. Ale ono to nejde. Žijeme ve své vlasti, zemi, která je našim domovem, žijeme v zemi, pro kterou naši předkové potili krev s hrdostí a láskou, že je to právě náš domov, naše hrouda.

Kladu si otázky, proč se neustále demoralizuje policie, celní správa, bezpečnostní složky, armáda. Přeci víme, že otázka vnitřní a vnější bezpečnosti je alfou a omegou zdravé, silné a moderní demokracie a zde není prostor pro nesmyslné finanční škrty, omezování a snižování počtů.

Kladu si otázky proč se hovoří o demokracii, když Ti, kteří dostali důvěru nést prapor naší nezávislosti a svrchovanosti jej mnohdy odhodili za brebendi mocných z Bruselu, kteří v zájmech svých vlastních zájmů pošlapali nejenom naše zájmy a potřeby České republiky, ale i zájmy samotné se rozvíjející Evropské unie.

Kladu si otázky proč se hovoří o demokracii, když Ti, kteří dostali důvěru nést prapor naší nezávislosti a svrchovanosti jej odhodili, zradili občany této země, zradili národy Čechů – Moravanů – Slezanů jenom pro své zájmy, aby z mozolů a dřiny nás okradli, okradli matky, otce, syny a dcery, okradli veřejné zdroje a naplnili svá prohnilá, zkažená konta, aby si mohli kupovat dál a dál svou moc, posty.

Kladu si otázky proč se hovoří o demokracii, když matky, otcové, synové a dcery našich národů žijí na hranici chudoby, a náš pracovní trh je zaplaven nelegální pracovní silou, cizinci bez povolení k pobytu. Je přeci logické, že nejdříve musím zabezpečit svou vlastní rodinu, musím nakrmit své děti, a pak mohu pomáhat ostatním. Naprosto přesně, jak to například řeší ve Švýcarsku, kdo nemá povolení k pobytu a práci, tam prostě nemůže zůstat.

Kladu si otázky proč se hovoří o demokracii, když matky, otcové, synové a dcery našich národů v rolích živnostníků, malých a středních podnikatelů bojují v nezdravém, nerovnocenném a nespravedlivém trhu a snaží se podnikat v duchu právního demokratického systému, kdy na jedné straně jsou drceni DPH, odvody, zatímco druhá nelegální strana bohatne na levném a nezdaněném zboží.

Kladu si otázky proč se hovoří o demokracii, když slyším Pandury, Opencard, Dopravní podnik, VZP a její IZIP, Severozápad, Tatry, Gripeny, ozvučení zajišťující naše předsednictví EU, sociální karty a mnoho dalšího.

Pokud toto vše budeme chtít změnit, pak musíme jít k volbám ne v počtu 30%, ale v počtu 90%. Pak změníme to, co se zde etablovalo od roku 1993, a to bez rozdílu, zda jde o levicovou či pravicovou stranu.

 

(zdroj: Ladislav Račok, blog)