Den české vlajky sice nezmění vztah občanů ke státním symbolům, ale..., říká expert

Foto: Se svolením Aleše Brožka (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Ing. Aleš Brožek

ROZHOVORY NA OKRAJI: Aleš Brožek (narozený 22. 5. 1952 v Praze) byl dlouholetým ředitelem vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Není však jenom zkušeným knihovníkem, který píše o dějinách knihoven a životech knihovníků, nýbrž také zkušeným vexilologem – tedy odborníkem na téma vlajek. A protože jsme si letos poprvé měli v pondělí upomínat Den české vlajky, pohovoříme s Alešem Brožkem především a právě o ní.

Pane inženýre, z vašeho vzdělání usuzuji na technický či ekonomický směr inženýrského studia. Co vás nakonec od původního oboru přivedlo až k zájmu o knihy a knihovnictví?

V dětství byl pro mne vzorem můj o rok starší bratr. Stejně jako on jsem absolvoval SVVŠ a přihlásil se na Vysokou školu chemickotechnologickou. Na rozdíl od něho, který po 1. ročníku přešel na Filozofickou fakultu UK, aby studoval knihovnictví, jsem VŠCHT dokončil a nastoupil do technického rozvoje v továrně na sodu. Po třech letech jsem se přihlásil na konkurz na místo vedoucího studijního oddělení ve výzkumném ústavu, kde byla součástí i knihovna. Sice odborná a ne veřejná, ale i to stačilo, abych později, v roce 1990, uspěl  v konkurzu na ředitele krajské knihovny v Ústí nad Labem. Nyní už jsem ale devět let v důchodu. 

Dalším oborem vašeho zájmu je vexilologie. Jak jste se propracoval k tomuto koníčku? A kolik knih jste mu již věnoval? Prozradíme, že jste také úspěšný odborný spisovatel ve svém oboru.

Opět je za tím můj bratr. S ním jsem, když mi bylo asi 13 let, vyhledával kresby státních vlajek v různých atlasech, překresloval je na kartičky a řadil. Přitom jsme zjistili, že kresby vlajek jednoho státu se v atlasech liší v detailech, a proto jsme se snažili dopátrat správných kreseb v odborné vexilologické literatuře.

V té době neexistovaly vexilologické knihy v češtině, a proto mne těší, že jsem stál u vzniku první české publikace o vlajkách, která vyšla v roce 1975. Její autor, Ludvík Mucha, mne požádal, abych její rukopis lektoroval. V tu dobu jsem měl již rozsáhlý archiv výpisků z publikací z celého světa, který jsem využil na odstranění řady omylů v textu. 

Ale nakonec jste se do knižního psaní o vlajkách pustil sám a nezůstal jste jenom u odborných konzultací pro kolegy, že?

Svou vlastní knihu o státních vlajkách jsem napsal koncem devadesátých let a pražské nakladatelství Kartografie ji vydalo ve dvou vydáních, v roce 1998 a 2003. Nechalo ji přeložit i do němčiny u firmy GeoMap. Překlad mi ale bohužel neposkytlo ke kontrole, a tak se v něm objevily popisy neexistujících vlajek, protože překladatel nebyl pečlivý při překladu názvu barev. O třetí české vydání již nebyl zájem, redakce se vyjádřila, že všechny informace o státních vlajkách se dají najít na internetu.

Což jste vyřešil specializací na jiné typy vlajek...

Ano. Zaměřil jsem se tedy na vlajky a prapory, které se užívaly na našem území a na internetu se o nich nic nedozvíte. V případě praporů se jednalo o výrobky z dílny J. V. Trenkwalda, pražského podnikatele žijícího v 19. století. Spolu s majitelem firmy Libea J. Vereščákem, který dokonce vlastní jeden Trenkwaldův prapor, jsme vydali knihu „Otec a syn Trenkwaldovi a další zhotovitelé praporů v 19. století v českých zemích“. A loni jsem konečně dokončil bádání týkající se vlajek českých, moravských a slezských veslařských, jachtařských, plaveckých a kanoistických klubů. Výsledkem byla pětidílná encyklopedie („Lexikon symbolů vodosportovních klubů a svazů v českých zemích“), kde byly kluby řazeny chronologicky podle vzniku a jejíž první část vyšla před deseti lety. Tak dlouho totiž trvalo shromažďování informací. 

Stran vlajek začnu jednodušší otázkou. Jaký je vlastně rozdíl mezi vlajkou a praporem či praporcem? A proč máme jako státní symbol vlajku, ale nikoli prapor? Nebo máme obojí?

Rozdíly docela srozumitelně vysvětluje Wikipedie: Hlavní rozdíl mezi vlajkou a praporem spočívá ve způsobu upevnění a užití. Vlajka je volně připevněna k lanu na stožáru, má předepsaný poměr stran a je určena k vytahování. Prapor je naproti tomu pevně přichycen rukávem k žerdi, nemá striktní poměr stran a používá se často ve svislé poloze. Do vzniku České republiky existovalo pět státních symbolů, nyní jich je sedm, protože byly přidány státní barvy a prezidentská vlajka, prapor však nikoliv. 

Jaká je nejstarší podoba vlajek či praporů, které by se daly označit za ryze české či spojené s českým státem? A měla nějakou symboliku tohoto typu již Velká Morava?

Vexilologické symboly Velké Moravy neznáme. Podoba středověkých praporů většinou vznikla převedením erbů na textil, v případě Českého království, které mělo na červeném štítu stříbrného dvouocasého lva, to byl bílý lev na červeném praporu. Později došlo k ještě dalšímu zjednodušení na dva pruhy, bílý a červený. 

Jakou vlajku mělo Rakousko, případně Rakousko-Uhersko? A co symbolicky značily její barvy?

Vlajka rakouského císařství byla tvořena dvěma pruhy, černým a žlutým, protože na zlatém štítu byl černý rakouský orel. Současná rakouská vlajka se skládá ze tří vodorovných pruhů, červeného, bílého a červeného, a je odvozena od rakouského červeného štítu se stříbrným břevnem. K rakouskému erbu se pojí pěkná legenda. Podle ní bojoval babenberský vévoda Leopold V. proti Saracénům tak udatně, že se celý jeho bílý plášť zbarvil krví. Pouze pod pásem zůstal neposkvrněný. 

Lehce odbočím k Moravě. Na mnoha radnicích visí kromě české také moravská vlajka. Současná ústava sice historické země obecně jmenuje, leč nepřiznává jim vlastní samosprávu ani symboliku. Jak je to tedy s vlajkou Moravy a která její verze je nejvíc autentická? Můžete věc čtenářům trochu přiblížit?

U Moravy je ten problém, že se vlajka může odvodit z původního moravského znaku nebo z tzv. polepšeného moravského znaku. Původně byla na modrém štítu stříbrnočerveně šachovaná orlice, v roce 1462 bylo šachování změněno na zlatočervené. Vlajka by tedy mohla být modrá s orlicí, ale otázka je, zda se zlatým a červeným  – nebo se stříbrným a červeným šachováním? Ve velkém státním znaku ČR je šachování stříbrnočervené. Místo modré vlajky s orlicí je však možné odvodit pruhovou moravskou vlajku, která bude obsahovat bílý, červený a modrý pruh, tedy slovanské barvy, nebo žlutý, červený a modrý pruh. Takové vlajky nebo spíše prapory, protože byly přichycovány k žerdi, se hojně užívaly na Moravě ve 2. polovině 19. století. Moravští Češi pochopitelně dávali přednost praporu se slovanskými barvami, moravští Němci kombinaci žlutočervenomodré. 

A co slezská vlajka? Také má více verzí, nebo zde jsou barvy jasnější?

I v tomto případě si musíme nejdříve prohlédnout slezský znak na velkém státním znaku ČR. Je to černá slezská orlice na zlatém štítu, a proto by vlajka měla mít dva pruhy, černý a žlutý. Je tedy identická s vlajkou rakouského císařství, což způsobovalo problémy s jejím užíváním po roce 1918, kdy byl symboly „nenáviděného Rakouska” u nás zakázány. 

Když vznikal československý stát, ve svých prapočátcích díky exilovému snažení Masaryka, Štefánika, bratří Benešů a dalších exulantů či krajanů, měl už tehdy nějakou neoficiální vlajku? Nebo dokonce více verzí vlajek? 

Neoficiálně se užívala bíločervená bikolora, o níž jsem se zmínil už při popisování středověkých praporů. Preferoval ji T. G. Masaryk, zatímco Štefánik navrhoval komplikovanější vlajku, kterou vytvořil patrně během návštěvy Masaryka v USA v létě 1918. Štefánikova vlajka se stala vlajkou tehdejší Československé národní rady.

Štefánikova vlajka

Jak vypadala tzv. Štefánikova vlajka?

Je vyobrazena v čtyřstránkové publikaci „The Czechoslovak Flag“, kterou připravila dcera T. G. Masaryka Olga a která měla Američany stručně seznámit s naší historií. Štefánikova vlajka obsahovala slovanské barvy i žlutá písmena ČS. 

Po vzniku státu užívalo ČSR vlajku podobnou té polské, tedy červenobílou, což je vůbec nejstarší podoba československé vlajky. Proč byla vybrána vlajka Čech za symbol celého státu? Nebylo to poněkud neomalené k dalším zemím? A kam patřila na vlajce červená? Nahoru, či dolů?

Podle české vexilologické terminologie popisujeme vlajky odshora dolů, takže červenobílá vlajka by měla červený pruh nad bílým. Česká vexilologická terminologie však vznikla až se vznikem České vexilologické společnosti, resp. tehdy Vexilologického klubu, tedy v roce 1972. Podle středoevropských heraldických pravidel, která jsou pochopitelně mnohem starší, se z erbů vytvářely pruhované vlajky, u nichž se barva štítu kladla pod barvu figury (orlice, lva). Do přijetí Zákona 252/1920 Sb., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti z 30. března 1920, se užívala bíločervená vlajka, která skutečně byla podobná polské odvozené od stříbrné orlice na červeném štítě. Pro její dočasné užívání hrál roli i obecně málo známý fakt, že se v revolučním roce 1848 zpočátku užívala i na Slovensku a že byla nesmírně populární během 1. světové války mezi Čechy. Řada z nich ostentativně při odchodu na frontu užívala bíločervené české stužky oproti černožlutým císařským stužkám. 

Děkuji za vysvětlení. Tedy mám říkat správně vlajka bíločervená... Mimochodem někteří „Češi z Čech“ šíří občas na sítích vlajku Českého království v podobě bíločervené společně se lvem? Je to autentické a odpovídá to její historické podobě, či je to dodatečné vylepšení?

Během staletí se objevovaly různé prapory a nelze vyloučit, že se i taková verze někdy a někde použila. Běžnější je však varianta bíločerveného praporu bez lva nebo celočervená varianta se lvem. 

Kdo je uznávaným autorem čs. vlajky doplněné modrým klínem? A při jaké příležitosti vznikla? A jak je zdůvodněna její symbolika? Opírá se o slovanskou trikolóru?

V současnosti se už nemůžeme přít o tom, kdo je jejím autorem. Vychází se ze zápisů oficiální znakové komise tvořené archiváři, historiky, zástupci ministerstev a politiky, která se relativně pravidelně scházela, diskutovala a posuzovala návrhy. V červnu 1918 došla k závěru, že československá vlajka má obsahovat slovanské barvy. Vlajky s touto barevnou kombinací vymyslel a namaloval archivář Jaroslav Kursa. Mezi návrhy byla i bíločervená vlajka s modrým klínem sahajícím do třetiny délky listu. Zástupce Ministerstva národní obrany a bývalý námořník Antonín Valšík přesvědčil ostatní, že vlajka s klínem bude nejvhodnějším řešením. Vycházel ze zkušeností s námořními vlajkami a ze znalosti státních vlajek, mezi nimiž bude vlajka s modrým klínem velice odlišná a tudíž zapamatovatelná. Výtvarník František Kysela poté, co veřejnost a řada politiků kritizovala vlajku s klínem, doporučil protažení klínu do poloviny délky listu, aby se dosáhlo barevné vyváženosti. 

Existovaly ještě jiné, zajímavé alternativy k čs. vlajce? A máte mezi nimi svého favorita, který neuspěl, ale přišel vám symbolicky rovněž vydařený?

Jaroslav Kursa namaloval řadu vlajek, které měly různě široké vodorovné i svislé pruhy, což by na dálku nezpůsobovalo takovou jedinečnost a rozeznatelnost jako vlajka s klínem, takže jsem rád za zvolené řešení. 

Mezi krajany byl jako vynálezce české vlajky uváděn Čechoameričan Josef Knedlhans, který ji v té podobě s klínem údajně použil již v USA. Je to tak? Nebo je to celé složitější?

Klín navrhovaly i jiné osoby, např. J. Jareš, ale nebyly členy znakové komise a navíc klín (trojúhelník) byl jiné barvy. Pokud Josef Knedlhans skutečně vyrobil vlajku s modrým klínem před přijetím zákona v březnu 1920, komise o něm nevěděla a nemůžeme ho proto za autora označit. 

Jakou barvu a symbolické zdůvodnění měl pro zajímavost Jarešův klín?

Jareš zveřejnil v Socialistických listech již 3. listopadu 1918 svůj návrh státního znaku nové republiky a připsal, že vlajku by měly tvořit tři vodorovné pruhy, bílý, modrý a červený, s černým klínem u žerdi. Z toho stručného popisu však nepoznáme, zda klínem myslel rovnoramenný trojúhelník, jaký je na současné vlajce, nebo pravoúhlý trojúhelník s protilehlou odvěsnou, jaký maloval na svých pozdějších návrzích. 

Jakou vlajku měl oficiálně protektorát Čechy a Morava a kdo ji vybral či schválil?

Protektorátní vlajku tvořily tři vodorovné pruhy, bílý, červený a modrý. Ze dvou variant ji vybral říšský protektor Konstantin von Neurath, když odpočíval před cestou do Berlína ve vagóně na Wilsonově nádraží v Praze. Došlo k tomu po řadě předběžných jednání českých úředníků, kteří z ekonomických důvodů zpočátku usilovali o zachování vlajky s klínem, s Úřadem říšského protektora. 

Po rozpadu federace převzalo, prý v rozporu s dohodami o zániku státu, českou vlajku Česko. Liší se v něčem její podoba od té československé? A bylo to poctivé vůči Slovákům? – A mimochodem, také se domníváte, jak to při rozpadu státu hlásali někteří jazykovědci, že jsme se správně měli nazývat „Češsko“, a nikoli „Česko“, jak se nakonec zavedlo v praxi?

Česká vlajka se ničím neliší od československé vlajky. Slováci se rozhodli, že nebudou užívat bíločervenou vlajku s modrým klínem. Nebyla jim tak blízká jako Čechům, a proto zvolili za svůj státní symbol bílomodročervenou vlajku se znakem státu. V tu chvíli bývalá československá vlajka se stala volnou a český parlament toho využil a převzal ji. A co se týče názvu státu – sice preferuji zkratky a kratší slova, avšak na Češsko bych si asi zvykal stejně dlouho jako na to Česko. (úsměv) 

Proběhl vůbec nějaký konkurz na podobu vlajky České republiky? Či se hlásili někteří umělci se svými návrhy? Je o tom něco známo?  A pokud ano, přišel vám některý alternativní návrh zajímavý?

V roce 1992 jsem byl členem parlamentního podvýboru pro heraldiku, v němž jsme připravovali pro poslance návrh zákona o symbolech ČR. Shodli jsme se, že předložíme pouze návrh bíločervené vlajky s modrým polovičním klínem a že nedáme prostor pro alternativy, protože by se situace velmi zkomplikovala. Pro poslance by to mohla být výzva pro předložení vlastních návrhů, jak se to stalo v roce 1920. Také převážná část českých občanů byla pro zachování československé vlajky. Do Poslanecké sněmovny však přesto došlo kolem stovky návrhů z českých zemí i ciziny. V některých byla československá vlajka jen drobně upravena, aby se Slovákům vyšlo vstříc, jiné odpovídaly vexilologickým pravidlům, ale těmi se podvýbor nezabýval, a zbylá část byla nevexilologicky řešena, a tudíž neschvalitelná. 

Má Česko po stránce symbolické pouze státní vlajku, nebo existuje státem užívaných vlajek ve skutečnosti více, když nechám stranou vlajky měst a krajů? Staré Rakousko mělo např. i své oficiální vlajky např. pro armádu či námořnictvo. Má to i český stát?... Tu námořnickou samozřejmě neočekávám.

ČR má pouze státní vlajku a mohu být rád, protože v případě většího počtu by lidé nevěděli, v jakých situacích je použít. 

A poslední otázka. Myslíte, že může případný Den české vlajky, zvažovaný na 30. březen a zatím oficiálně neschválený senátem, nějak významněji oslovit veřejnost? V devadesátkách se říkalo, že vztah Čechů k národním otázkám je na rozdíl od dřívějška vlažný. Poslední dekády naopak slýchávám, že nám Čechům chybí něco, co by nás více spojovalo a sjednocovalo. Bůh a víra už to dávno nejsou, na abstraktních principech lidských práv se příliš stavět nedá, kdežto národní příběh a rozumná míra vlastenectví může být opět oním vhodným pojivem. To se ale v postmoderně příliš nepěstuje. Že by současný svátek mohl vyjít vstříc téhle tendenci? Nebo se mýlím? Jak to vidíte vy osobně?

Vztah Čechů byl ke státní vlajce vlažný nejen v devadesátkách, ale i za první republiky. Vzpomínám na novinový článek, v němž se Čechoameričané, kteří přijeli na sokolský slet do Prahy, podivovali nad neúctou Čechů k vlajce. Dorazili totiž z jiného prostředí. Den české vlajky podle mého úsudku určitě nezmění vztah občanů ke státním symbolům, ale alespoň se – zvláště díky novinářům, kteří určitě v té souvislosti budou komentovat naši vlajku a její historii – na státní symbol ten den upozorní.

Vložil: Radovan Lovčí