S buzolou na ohňostroj. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Rachejtle

Tak dnes večer, na protest proti době, si půjdeme zastřílet s rachejtlemi. Nikdy jsem tomu nijak zvlášť nefandil, ale rád na to vždycky koukal. Letos budu i pachatelem. A to doslova.

Exministr pro životní prostředí Petr Hladík z hadí sluje lidovců ještě u koryta prosadil regulaci používání pyrotechniky. Nezakázal, chraň ho ruka páně, jen zreguloval. A protože na webu ministerstva zemědělství teď vyšla interaktivní mapa toho, kde se odpalovat rakety smí a kde ne, nakoukl jsem a u toho patřičně žasl.

Nově se mohou, jak jsem vykoumal, střílet rachejtle snad jen v lesích. Tam regulace nedosáhly. No, dobře, ne ty proti pyrotechnice. Proti odpalování tu jistě bude nějaký milý lesní zákon, který někde na okraj zmíní, že do korun stromů by se ohňostroj vypalovat nejspíš neměl. Asi by to chytilo, nebo nějaké takové problémy by s tím mohly být. Zeptám se na lesní správě.

Ale teď jsem zahloubaný do interaktivní mapy bývalé výkrmny ministra zemědělství Marka Výborného, původní profesí faráře. A tam jsou k vidění přímo zázraky. Jak to tak u lidoveckého spřažení bývá.

Bydlím na vesnici, na kraji vesnice, na rozcestí. Můj dům je v zóně bez regulací. Můžu tedy řádit jako smyslů zbavený a odpálit třeba i nějakou jímavou verzi bomby little boy, když to udělá dostatečné efekty. To sousedi, kteří rok co rok odpalují moc krásné rachejtle, které rozkvetou po celém nebi a nadělají skutečně hromadu parády, ti mají smůlu. Spadají do zregulované zóny. Rok co rok vystřelí čtyři nebo pět raket a jdou na kutě. Vystřelují své rozloučení se starým rokem a uvítání s tím novým deset minut, víc ne. Teď už nesmí. Pod hrozbou 10 000,- na místě, nebo 100 000,- ve správním řízení. No nemají to ti sousedé výborné?

Zbytek vesnice je na tom podobně. Je celá v červeném. Koukl jsem, kvůli čemu jsme se ocitli pod takovou nevolí lidoveckých šelem. A žasl jako nikdy.

Okolo baráku mám čtyři zregulované zóny, které se vzájemně prolínají. Dvě zóny u sebe mají nálepku „stanoviště včelstev“, druhé dvě pak „objekty hospodářství“. Fascinující.

Obzvláště to stanoviště včelstev mě nadchlo.

Kdybyste v zimním období, kdy včely zimují v pevném chumlu uvnitř úlu a jejich pohyb je vzhledem k nízkým teplotám velmi omezený, chodili protestně kolem úlu a mlátili o sebe pokličkami, se včelami to ani nehne. Bude jim to ukradené. Ba co dím, vlastně to nebudou ani vnímat. Změna nenastane ani v okamžiku, kdy si těch úlů postavíte  vedle sebe třeba deset a začnete k tomu mlácení pokličkami navíc troubit na trubku a zpívat slovenskou hymnu. Se včelami, ani těmi tisícročnými, to nehne. Na vině je to zimování. A také to, že včely nemají sluch jako obratlovci. Nemají. Takže pokud jim nebudete odpalovat ohňostroj přímo pod úlem, je jim to ganz egál.

Ale proč si nezastřelit při boji proti alkoholismu i dítě s pytlíkem pralinek, jak říkal Karel Kryl.

Pak tu je takové milé nedopatření s tím hospodářstvím. Dvě další zregulované oblasti kolem našeho domu mají právě tuhle nálepku. Prozkoumal jsem jejich hranice a jsou trochu šejdrem. Máme tu dva kravíny. Jeden je od nás dva kilometry, druhý tři kilometry. Přesto mám pár metrů od baráku regulovanou zónu kvůli hospodářství. Nedošlo náhodou k omylu? Nemělo se, když už, regulovat jen 250 metrů kolem chráněné oblasti? Tady jsme si ty oblasti, zdá se, nepatřičně rozšířili. Možná tuším proč. V létě se v těch místech krávy pasou. Ale že by rachejtle odpálené o půlnoci v polovině zimy vadily i v létě? Záhada, učiněná záhada.

Ale abych nebyl za nelidu, začal jsem se informovat a zavolal do jednoho z kravínů a ptal se, co tak krávy dělají, když propuknou silvestrovské orgie s pyrotechnikou. Tamní kydač hnoje mi prozradil, že jim to je ale úplně ukradené. Opět, pokud se nezačne ohňostroj odpalovat krávě přímo pod zadkem. Ale proti takové zlovůli by se vymezil kdekdo, nejen kráva. Stejné reakce očekávám i u slonů v Zoo, kteří jsou v tu dobu zaparkovaní v hangárech. Stejné je to u žiraf, klokanů, tygrů i lemurů. Je jim to jedno, pokud jim rachejtle někdo neodpaluje pod zadkem. Ale u takového argumentu jsme už byli.

Dobrá, jdeme dál. K argumentu, že silvestrovské ohňostroje jsou pro primitivy a burany. Deprivant si vždycky najde důvod pro to, aby ostatním zkazil radost z oslav jejich onálepkováním a pokud má tu moc, tak i zákazem. Takový ten hnidopich, co o půl osmé navečer buší do stropu, protože soused nad ním si dovolil se pohnout mimo rytmus hnidopichova klímání nad vlastní nudností a nadutostí.

Teď k pejskům a kočičkám. I já mám kočičky. A pokud jim neodstřelím rachejtli pod zadkem, je jim to putna. A když zítra půjdu s dětmi odpálit rachejtle, a já půjdu, zavřu kočky doma. Pro sichr. Nebudu s nimi v náručí běhat mezi oslavujícími a odpalujícími rachejtle a chytat záchvat vzteku, že se všichni i navzdory mé absurdní tuposti baví.

Patří to k člověku. Bavit se. Marnotratně, nezodpovědně. Opít se, řádit, odpalovat rachejtle. A pak, až se z toho vyspí, vyrazit do práce a zase poslušně plnit statistiky. Očistná procedura, aby z toho tady lidem nezačlo šplouchat na majík. Je to oslava lidského života, lidské společnosti, lidského vývoje i lidského přežití dalšího roku plného poslušného chození do práce a plnění statistik. Je to hravé, milé… a považuju za nesmírně nechutné, že i za tu hodinu po půlnoci (klidně dvě, tři, je to jedno) na Nový rok chtějí deprivanti se smetákem v ruce zcela manipulativně vtlačit do společnosti jakýsi pocit viny. Zabíjíš malé chlupaté králíčky, kravičkám se ve vemínku zdrcne mléko, nějaká psí poduška z paneláku dostane záchvat paniky, protože panička sama plná paniky běhá po bytu a ječí na to nebohé zvíře – uklidni se, uklidni se, proboha, uklidnííí séééééééé. Z čehož je poduška jaksepatří vystresovaná a v panice daleko víc, než z nějakých pitomých raket.

Jen upachtěná manipulace nové doby.

Světa se chopili deprivanti. Upírají společnosti už i ty drobné radosti.

Pan exministr Hladík to udělal moc pěkně. Nezakázal nic, jen trochu zreguloval. Takže oslavit Nový rok formálně můžete, ale fakticky za to dostanete mastnou pokutu. No jo, had od lidovců, úplný zákaz by politicky neobstál. A lidem nedošlo, že k úplnému zákazu skutečně došlo.

Já si nemůžu pomoct, ale nynější stav, kdy si půjde člověk hledat místečko pro oslavu Nového roku s buzolou v ruce, aby náhodou nechytil flastr deset tisíc za naprosto normální radost ze života, mi připomíná pohádku Pyšná princezna, kdy si švec jednou za čas vyrazil zazpívat za hranice Půlnočního království. Tehdy jsme se tomu chechtali, teď v tom bez námitek žijeme. Není to trochu ponižující? Není ten zelený fanatismus už trochu moc vlezlý? 

Bylo by fajn, kdyby takovou regulační lidoveckou past nová vláda prostě škrtla. Protože tohle je přesně ten okamžik, kde se státní moc montuje už příliš hluboko do svobod společnosti (opít se a počínat si pár hodin rozkošně neukázněně. Vždyť i o tom býval život, ne? Nebo už jsou z nás všech deprivanti?). Doufám, že se Češi na literu tohoto zákona prostě vykašlou a spustí dneska večer pořádný bengál. Ale pochybuju, u nás ten chřbet ohýbame se snad až perverzním zalíbením.

Vložil: Štěpán Cháb