Srnoseč se blíží aneb Disneyho Bambi 2: Útěk před UFO

Foto: Se svolením Lesy ČR

Popisek: Vyháněný kolouch

ŽIVOT S ÚSMĚVEM: Myslivci spolu se zemědělci se snaží před senosečí vyhnat srnčata, aby neskončila v sekačce. Do procesu začínají mluvit moderní technologie.

„Louky v režijních honitbách Lesů ČR na severu Čech teď procházejí lesníci a vyhánějí z nich před senosečí zvěř.“ – Tuhle větu byste asi nečekali jako úvod k akčnímu thrilleru, ale pro srnčata a kolouchy je to doslova otázka života a smrti. Představte si to: malý Bambi, schoulený v trávě, sní o tom, že jednou bude mít stejně majestátní parohy jako jeho táta, a najednou… BZZZZZZ! Přijíždí sekačka. Aby k takovým tragédiím nedocházelo, mají Lesy ČR plán. A není to jen o tom, že myslivec projde louku a řekne: „Hele, Bambi, jede sekačka, tak se kliď z cesty!“

Tradiční metoda je prostá – myslivec nebo lesník projde louku křížem krážem a snaží se vypátrat ukrytá mláďata. Jenže srnčata jsou jako teenageři po rozkazu utřít aspoň nádobí – dokážou se schovat tak dokonale, že je prostě přehlédnete. Evoluce je vybavila dokonalým maskováním: leží tiše, nehýbají se a spoléhají na to, že je predátor (nebo sekačka) nenajde. A tady nastává problém. I ten nejpozornější myslivec může jedno přehlédnout, a pak… no, raději ani nedomýšlet.

Proto přicházejí na scénu moderní technologie, které by ani Walt Disney ve svých nejdivočejších snech nevymyslel. Nebo možná ani vymýšlet nechtěl, protože Bambiho oddysea by získala dost podivný odér.

1. Drony s termovizí – Tyhle létající roboty už nepoužívá jen armáda nebo YouTubeři pro epické záběry. Lesy ČR (a nejen ony) je nasazují k hledání srnčat. Jak to funguje? Ráno, kdy je tráva ještě chladná, vzlétne dron s termokamerou. Srnče, které vydává teplo, se na obrazovce rozsvítí jako malá žárovička. Myslivec pak může mládě jemně vyprovodit z nebezpečné zóny. V zahraničí už tuto metodu úspěšně testují – například v Německu nebo USA.

2. Plašiče na dálku – Když už jsme u těch dronů, proč je nevyužít i k plašení? V některých zemích (třeba v Kanadě) používají drony k „odhánění“ medvědů od lidských obydlí. Proč to nezkusit i u srnčat? Představte si dron, který nad loukou přeletí a pustí nahraný zvuk vlka nebo myslivecké trubky. Srnče se lekne a uteče. Samozřejmě, musí to být šetrné, aby nedocházelo k panice typu „Bambi 2: Útěk před UFO“. Takové plašiče také výborně fungují na vlky při ochraně stád. Drony mají nahrané lidské hlasy. Co takové drony v Kanadě na vlky křičí? Nevím, ale v Čechách bychom mohli zavést pěkné české „kušuj“. Počet napadení hospodářských zvířat klesl v Kanadě s takovými drony o 95 %.

3. Robotické plašiče a pachové ohradníky – Některé projekty testují i automatické plašiče, které vydávají zvuky nebo pachy predátorů. Srnčí máma pak své potomky raději odvede o kus dál.

A co bude dál? Nacpeme na malá srnčata reflexní vesty? Možná to zní jako vtip, ale vědci a ochránci přírody přemýšlejí i nad dalšími způsoby, jak zabránit tragédiím při senoseči. Například:

• Využití AI – Drony by mohly být vybaveny umělou inteligencí, která automaticky rozpozná srnčata a upozorní myslivce.

• Senzory v trávě – Miniaturní čidla, která detekují pohyb a teplo, by mohla zemědělce varovat před skrytými zvířaty.

Díky kombinaci tradičních metod a moderních technologií máme šanci výrazně snížit počet zvířat, která každoročně zahynou pod sekačkami. Lesy ČR už na to myslí a spolupracují s farmáři i technologickými firmami.

Vložil: Kamil Fára