Euro za 27 korun a benzín za 40! ČNB ožebračuje občany a měli bychom místo zasedání ČSSD demonstrovat, tvrdí Foldyna

Foto: Hans Štembera

Popisek: Jaroslav Foldyna

V neděli zasedalo vedení sociálních demokratů v hotelu Olšanka, aby rozhodlo o budoucnosti strany. Výbor potvrdil předsednictví Bohuslava Sobotky. Ne všem se ale zasedání líbilo - proti je například poslanec Jaroslav Foldyna, který se dokonce za účast omluvil voličům na své sociální stránce.

„Jsme na jednání mimořádného ÚVV ČSSD, místo abychom demonstrovali před ČNB o tom, že před Vánocemi svojí intervencí „obrala" občany, kteří platí za diletantské řízení tohoto státu Kalouskem a spol. Omlouvám se," napsal emotivně Foldyna na svůj facebookový profil během zasedání.

Na veřejnost totiž před časem prosákly informace o plánované intervenci ze strany České národní banky. Ta chce uměle znehodnotit korunu a „donutit" tak občany, aby nakupovali dolary a eura. Tím údajně chtějí prospět české ekonomice ve smyslu posílení českého exportu. Jako vedlejší účinek ovšem jejich plán bude mít zdražování, a to již před Vánocemi.

Zdraží všechno

Už před pár dny jsme se mohli dočíst v Blesku: Euro a dolar je pro Čechy nejdražší za poslední čtyři roky. Co to pro nás znamená? Budeme muset sáhnout hlouběji do svých peněženek! Zdraží všechno. A to už během několika týdnů. Česká národní banka rozjela umělé oslabování koruny k euru i dolaru. Kurz k euru je tak nyní nejvýše od poloviny roku 2009, kurz k dolaru od letošního června. Centrální banka přistoupila k devizovým zásahům poprvé za posledních 11 let. Firmy, které vyváží zboží do zahraničí, jásají. Spotřebitelé se hroutí. Ve zdražování přijdou podle analytiků na řadu první pohonné hmoty. Litr benzinu stoupne až o 50 haléřů. Zdražení nafty a benzinu se pravděpodobně brzy promítne i do cen jízdenek soukromých dopravců.  Zdraží potraviny, elektronika, dovolené i auta.

K cenám pohonných hmot poznamenal analytik Michal Kozub: „Zatímco ceny potravin rostou, v jiných oblastech ceny klesají. Dlouhodobě ceny klesají v dopravě, a to jak u cen dopravních prostředků, tak i díky meziročně nižší ceně pohonných hmot. To ale nebude platit dlouho, protože po devizové intervenci začnou v nejbližší době růst ceny u pump. Cena pohonných hmot v Česku totiž vychází z burzy v Rotterdamu, a to znamená, že je čistě závislá na měnovém kurzu. Růst cen by se měl pohybovat okolo 40 až 50 haléřů na jednom litru. U plné nádrže průměrného osobního auta se tak rozdíl v ceně bude pohybovat okolo dvaceti až třiceti korun.

Václav Klaus je zásadně proti

Bývalý prezident Václav Klaus považuje zahájení devizových intervencí Českou národní bankou za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady", mezi které patří zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu. ČNB navíc zůstává obětí módní, ale zcela mylné doktríny cílování inflace, uvedl dnes Klaus v tiskové zprávě. Všechny nynější členy bankovní rady přitom jmenoval právě Klaus jako prezident.

„Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebuje devizovou intervenci," uvedl.

Klaus upozornil, že v Česku chybí poptávka po investicích, po spotřebním zboží i po exportu. Tu ale podle něj znehodnocení kurzu nezvýší. Zároveň uvedl, že je zbytečné strašit deflací, která tuzemské ekonomice nehrozí, a zvyšovat ekonomickou nejistotu. "Hrozí jí jedině pokračování už pět let chybějícího ekonomického růstu," dodal.

ČNB připouští zvýšení cen

ČNB připouští, že oslabení kurzu koruny vede ke zvýšení dovozních cen, a tím i celkové cenové hladiny v ČR. V menší míře prý ale podpoří domácí ekonomickou aktivitu. „Vlivem nárůstu dovozních cen lze sice očekávat nižší koupěschopnost domácností, jejich poptávka však může být ve zvýšené míře přesměrována k domácímu zboží a službám a podpořena nižšími reálnými úrokovými sazbami, uvedla ČNB na internetu. Zároveň slabší kurz podle centrální banky podporuje české vývozy, a tím roste konkurenceschopnost a ziskovost podniků i jejich ochota investovat. Oživení výroby následně přispívá k růstu zaměstnanosti a mezd, což zvyšuje kupní sílu domácností, dodala ČNB.

„Obáváme se, že hlavním motivem dnešního rozhodnutí ČNB je předvést svou akceschopnost po té, co se snížením úrokových sazeb na nulu přestala být její úroková politika účinná. To je však motiv slabý," uvedl Klaus v prohlášení, pod kterým je podepsaný i výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl. 

… a obává se deflace

„Česká národní banka splnila své sliby, které avizovala již velmi dlouho. Začne intervenovat proti koruně. Jinými slovy, začala obchodovat na trhu s měnami tak, aby korunu oslabila a dostala ji k hranici 27 korun za jedno euro. Rozhodnutí ČNB ale nepřichází zcela nečekaně. Banka o tomto kroku uvažovala dlouhodobě, a do této chvíle se nenašla většina, která by intervence zahájila. Nyní, když se inflace dostala přesně na jedno procento, a měnově-politická inflace se blíží nule, banka zasáhla. Bojí se totiž toho, že by ekonomika mohla propadnout do deflace, tedy celkového propadu cen. Příklady například z Japonska jsou natolik negativní, že se banka rozhodla k tomuto kroku. K intervencím se ČNB odhodlala poté, co úrokové sazby spadly na technické minimum a stále se nedařilo udržet ekonomiku v rovnováze. Tedy nastartovat ekonomický růst s inflací pohybující se řádově kolem dvou procent.

Dopad intervencí má za následek oslabení koruny. Tedy její cestu směrem k hranici 27 korun za jedno euro. To vyvolá částečně inflaci tím, že se zboží ze zahraničí pro nás stane dražší. Naopak to výrazně pomůže podnikům v Česku, které vyvážejí. Jejich zboží se totiž může stát v zahraničí levnější, a tím budou mít větší prostor pro vyjednávání o ceně. Efekt intervencí ale není zcela jednoznačný. Zdražení dovozu může negativně působit na spotřebitele, jejichž poptávka se postupně probouzí a začíná opět podporovat ekonomiku. Pokud by došlo k cenovému šoku, a ceny začaly růst rychle, spotřebitelé by se mohli zaleknout a svou spotřebu opět omezit. Otázkou je také, k jakému kurzu se koruna vrátí po skončení intervencí,“ komentoval to odborník, ekonom  Ing. Michal Kozub.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová