(Konečně) řešení pro Šluknovský výběžek. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením MěÚ Šluknov

Popisek: Šluknovský krchov

Neodolám a navážu na včerejší text o krajských volbách a nesmyslné výstavbě dětských hřišť na malých vesnicích. U nás jich postavili šest, pro 600 obyvatel včetně obyvatel starobince. A nějak mě na večer, je půl hodiny do půlnoci, popadl fantas. Jak by šla dělat regionální a obecní politika jinak. Pro svůj experiment si vezmu za rukojmí celý náš Šluknovský výběžek čítající dohromady 50 tisíc lidí, kteří čekají, až si vrchnost z Prahy všimne. Nevšimne. Nebo možná ano. A tam směruje můj fantas. Nuže hurá do něj.

Máme nad vesnicí dlouhou alej třešní. Když jsem byl starší kluk, jezdili jsme je tam trhat, pokukovali holkách, které si tiše pobrukovaly Čerešně od Hany Hegerové. Teď? O alej se dlouho nikdo nestaral. Neomlazoval stromy, to obecní tak nějak všechny přestalo zajímat. Ze čtyřiceti stromů plodí už jen dva. Zbytek je zralý tak leda na motorovou pilu. Ty už zachránit nejde.

I postavil jsem vedle sebe našich šest nádherně zbytečných dětských hřišť, té další dotační pomatenosti ve stylu rozhleden v údolí, a umírající alej třešní. A řekl si, kde je větší hodnota? V třešních, nebo v hřištích? Pokračoval jsem dál. Proč se naše obec nestará a nestarala o třešně? A proč by se starat nemohla teď? Bylo by na místě oživit alej a vysázet tam nové stromy? Rozhodně, plodily by třešně. Zaplatil by se obecní zahradník? No, zaplatil. Ale neměl by co dělat. Jedna malá obec. To jednoho obecního zahradníka neuživí.

I šel jsem dál. Naše obec by měla svolat zasedání všech obcí celého Šluknovského výběžku. Domluvit se, že se z obecních rozpočtů zaplatí jeden nebo dva zahradníci. A ovocné aleje by se začaly sázet po celém výběžku. Dobrá, fantas pokračoval. Jsme ve fázi, kdy se dva zahradníci na elektrokolech (abychom byli příkladně ekologičtí) prohání po výběžku, stromy plodí jako v ráji. Teď co s tím ovocem. Nemohl by vzniknout místní obecní mošt? Byla by to dobrá značka. Nebo místní slivovice ze švestek? Meruňkovice? Marmelády? S cejchem regionální potravina? Musel by to dělat živnostník? Proč? Obecní mošt, obecní marmeláda. Není na tom nic špatného.

Ne, fantas mě popadl kvalitně, nezastavil jsem se. Stromy máme, ovoce, kořalku i marmeládu. Co dál? Zemědělství. V malém. Dejme tomu naše vesnice. Mohla by kupříkladu vydržovat obecního pasáčka koz, k němu kupříkladu stohlavé kozí stádo. Mohla by vzniknout regionální značka kozího sýru. Naprosto nedostatkové zboží. Zacházím už moc daleko? Ale vůbec. Vedlejší vesnice by se mohla specializovat na pěstování ve skleníku. Další na med a chování včel. Další na chov ryb. Další na zeleninu. A každá vesnice by tak mohla zaměstnat dva nebo tři lidi, kteří se o to starají.

Jenže co s takovou spoustou jídla? V centru výběžku, tedy samotném Šluknově (nyní dokonale mrtvém a chřadnoucím maloměstě), by vzniklo prodejní místo. Ti zdaleka za plnou cenu, ti místní hezky na občanku za polovic, protože by si takový fantas platili zčásti z obecních rozpočtů.

Na to konto by mohl vniknout letní festival jídla. Udělat hezky konkurenci Zahradě Čech nebo Zemi Živitelce? Proč ne. Zámecká zahrada ve Šluknově je moc pěkná, té by taková sláva slušela.

Je to fantas, vím. Nesmyslný, neproveditelný. Je daleko jednodušší do vymírající vesnice s 600 obyvatel včetně starobince namlátit dotačních šest dětských hřišť a čekat, stejně jako u těch zatrolených rozhleden, kdy se začnou rozpadat a chřadnout až k likvidaci. To dává přece daleko větší smysl.

Nebo místo toho mít naději, že se v kraji něco děje. Něco se hýbá, něco dává smysl. To by přitáhlo nejen pozornost, ale zvedlo by to dosti pochroumanou prestiž celého výběžku. Nakonec by sem hleděli ze zbytku republiky s jistou závistí. Není i pro tohle určený fond obnovy Evropské unie? Jen je smutné, že starostové se chovají, no, jako telátka bez nápadu. Postaví nám tu do vymírající vesnice šest dětských hřišť. Do vesnice, kde je dětí skutečně pomálu. Nedává to smysl.

Apeluju tímto na místní starosty – využijte ten fond obnovy jinak než stavěním rozhleden a kolotočů. Využijte ho tak, aby byla radost tady bydlet a žít. I já, místní rodák, začínám přemýšlet, jestli by nebylo lepší se odstěhovat někam jinam.

Takových nápadů jde chrlit neúrekom. Ale veřejný prostor zdá se mi nějak umrtvený, bez naděje. Není to chyba? Pak je tu život sám takový umrtvený, bez naděje. Proč se pak divíme, že máme pověst problémového a problematického kousku České republiky.

Vložil: Štěpán Cháb