Pétikoalice z Pohořelic. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Petra Fialy

Popisek: Petr Fiala

Tak nám proběhly volby do krajů a horní komory. Opozice volby pojala jako referendum o vládě, vládní strany to pojaly jako rétorické cvičení na téma – šoupu nohama a snažím se z toho vybruslit. A zatím se na nás nezadržitelně řítí budoucnost, kterou ukázal už ministr Dvořák svými slovy o tom, že je dobře, že dezolé přestane jezdit auty, protože tím ublížíme Putinovi.

Z vládních kokpitů samozřejmě začíná znít, že za jimi prohrané volby můžou manipulace převážně hnutí ANO, které neřešilo v předvolební kampani regionální témata, ale cpalo do ní témata celorepubliková. Což je podvodné, manipulativní, a tak babišovsky populistické. A mě tak nějak napadá, že lidem je ukradené, když jim potenciální hejtmani v předvolební kampani začnou slibovat, že jim opraví silnice, když na nich nebudou moci dle zákonitostí logiky ministra pro evropskou ideologii Martina Dvořáka jezdit. Celorepubliková politika se propisuje i do té krajské.

A upřímně, ona ta krajská politika, to je takové milé hraní si s dotacemi a rozpočty. Dám příklad. Nevím, kterého a odkud vyoraného napadlo, že budeme zušlechťovat ten náš Bohem i Němci zapomenutý Ústecký kraj. Budeme ho vyvádět z bídy a zoufalství doby. Co se nám tu začalo množit jako blechy v kožichu? Ne, fabriky a dobře placená místa to nejsou. Och, v tomto ohledu je tady pusto jako na Sahaře. Místo rozvoje nám tu obce z dotačních peněz staví dětská hřiště.

U nás ve vsi, kde je 600 lidí včetně osazenstva místního domova důchodců, vyrostlo šest dětských hřišťátek. Populace tu stárne a už je, co se týká reprodukční schopnosti a ochoty plodit, na minimu. Brzy se demografická linka začne překlápět a vedle hrobových míst bude přibývat opuštěných domů, o které nikdo nebude stát. V pohraničí, v nejchudším kraji republiky, bez pořádného zdravotnictví, se sociálními problémy v širém okolí a prakticky bez kultury a sociální vybavenosti? Kdo by sem jezdil, kdo by se sem stěhoval. Leda blázen. Ale dětská hřiště tu budeme mít na každém kroku. To samé se děje ve vedlejší vesnici. Jedno nové dětské hřiště vedle druhého. Ve vesnicích, kde chybí děti. Dotace se točí, i když se na kolotočích za dotace postavených hřišť netočí žádné děti.

Za peníze, investované do dokonale zbytečných dětských hřišť, by se dal podmáznout nějaký zubař, aby si u nás otevřel ordinaci. Mohla by se vytvořit pobídka pro příchod byznysu. My místo toho, snad že už nám došly projekty na rozhledny, začneme každý kout přírody zaplevelovat nějakou prolézačkou nebo kolotočem pro děti, které tu nejsou. To je v kostce krajská politika. Máme peníze, tak je musíme co nejrychleji rozházet. A že to je jen jiná forma rozhleden v údolí? Nevadí, naši politici, ať už na obecní, regionální nebo celostátní úrovni, jsou stále stejně vypečení.

Příští rok se na nás z rukou vlády řítí zvýšené daně i poplatky. Za dva roky si vypneme uhlí s tím, že chybějící elektřinu nakoupíme u sousedních zemí… které říkají to samé – vypneme uhlí a nakoupíme u sousedů. Pak naskočí osobní povolenky na dopravu i na komín na baráku. Jistě, kryje to strategická politika TOP 09 dvou svetrů, ale nevím, jestli kryje dost. Snad ano. Případně může přijít sovětské sdílení kuchyní, spaní v jedné sdílené posteli na směny, koupání ve škopku jednou týdně a hezky celá rodina ve stejné vodě a další kratochvíle, které nám ututlaně socialistická vláda Bruselu a její čeští kolaborující bratři dodají až pod nos.

A právě i o tom jsou krajské volby. Výsledek to neovlivní. Krajské volby ovlivňují vlastně jen to, jestli se nám tu postaví rozhledna nebo kolotoč. Lidé volbami volají po změně celkové politiky kašlání na člověka. Pro ilustraci, za celou dobu, co tu žiju (přes 40 let), se opravily silnice, nahodily omítky, vzniklo detašované oddělení úřadu práce a vedle průmyslu a zdravotnictví zmizela veškerá kultura. A ano, v poslední době nám tu z nepochopitelných důvodů začala růst dětská hřiště, nikoliv technologie nového krásného světa, který nám Brusel společně s těmi našimi kolaboranty plánuje. Takže všechno při starém. Jen nevím, jestli nás ta hřiště někam posunou. Protože kolotoč pracuje na principu permanentního návratu do bodu startu. Ten nás dál neposouvá. Stejně jako třicet let téhle psoty.

Ano, takzvaná pétikoalice u krajských voleb pohořela, přesunul jsem ji tedy s rázností Bivoje do Pohořelic. Snad tam vydrží a napřesrok u voleb do Poslanecké sněmovny tam i zůstane. Starousedlíkům v Pohořelicích se tímto omlouvám.

Vložil: Štěpán Cháb