Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Otazníky kolem jáchymovského dolaru aneb Jak souvisí severočeské město s atomovou pumou.. Záhady života

30.06.2024
Otazníky kolem jáchymovského dolaru aneb Jak souvisí severočeské město s atomovou pumou.. Záhady života

Foto: Pixabay

Popisek: Stříbrný americký dolar

Jáchymov má svá tajemství a neuvěřitelnou historii. Město na severu Čech bylo v průběhu dějin nejen inspirací finanční velmoci, ale také ohniskem světové politiky. Je to, co píšu, přehnané? Nikoliv. Čtěte, co o tom říká historie...

Od počátku věků se při obchodování jako platidlo obvykle používalo zlato, drahé kameny, později zboží všeho druhu a potraviny. S rozkvětem obchodu se ale zjistilo, že jde většinou o nevhodnou a nepraktickou měnu. A tak svět vymyslel platidlo lepší, nejdříve kovové a kulaté a později papírové. První mince se objevila v 6. století před naším letopočtem, první papírové peníze v Číně v 11. a v Itálii ve 14. století.

Měna, stejně jako vlajka, hymna a hranice, patří k identifikaci státu. My se v tomto článku podíváme na zoubek mincím a také tomu, proč našemu Jáchymovu za mnohé vděčí i samotné Spojené státy.

Původ slova mince pochází z latinského moneta. Šlo o přízvisko římské bohyně Juno, v jejímž chrámu byla i starořímská mincovna. Poté přišlo německé münze a toto označení se dostalo i do češtiny.

 

Názvy finančních prostředků byly ale odvozovány převážně z latiny:

• Italská lira pochází z latinského označení pro libru, jednotku hmotnosti.

• Stejný původ jako lira má anglická libra šterlinků, a proto mají stejný symbol £.

• Arabský rial pochází z latinského regalis, což znamená královský.

• Čínský jüan a japonský jen vychází ze smyslu slova, označujícího kulatou minci.

• Ruský rubl je zas jednotkou pro hmotnost stříbra.

• Euro, pojmenování a jeho symbol € pochází podle Evropské komise z roku 1974 a je připisováno šéfgrafikovi Evropského společenství Arturu Eisenmengerovi. Symbol eura má připomínat řecké písmeno epsilon, a tím antický původ Evropy. Dvě vodorovné čáry deklarují pak stabilitu eura a evropského hospodářství.

 

Množství adeptů pro dolar

Kde má ale svůj původ americký dolar a jeho symbol ? Přestože se tato měna stala nejoblíbenějším platidlem v mezinárodním obchodě, nemají mnozí Američané o tom, kde vzal své pojmenování, ani tušení. A jak se v tomto článku dočtete, je to s jeho jménem poněkud zapeklitější. Pojďme si pár hypotéz ve zkratce vyjmenovat, rozvedu je ještě později:

 

• Podle jedné z nich bylo pojmenování odvozeno od německého slova taler. Šlo o označení mince jednoho guldenu/zlaťáku.

• Přejal své jméno po minci, ražené v městečku Hall v rakouském Tyrolsku.

• Mohlo ale jít i o odvozeninu ze slova leuwendaalder – taleru, raženého v Holandsku.

• Další hypotéza říká, že tu nejzásadnější roli hrálo španělské slovo dolaro.

• Teorie pro nás nejzajímavější je ale tato: Dolar své jméno získal úpravou českého názvu tolar, mince ražené v 16. století v Jáchymově...

 

Každý z možných adeptů má jisté logické důkazy, proč by měla americká měna mít jméno právě po něm. Všechny hypotézy se tváří nejen jako jediné pravdivé, ale dokonce i zaručeně jisté. Jak je mým dobrým zvykem, když potkám nějakou záhadnější výzvu, přijmu ji. A čeho jsem se nakonec dobral? Detailnější pátrání přineslo zajímavé závěry.

Jáchymovský tolar

Město Jáchymov bylo založeno na ruinách osady Konradsgrün. Počet obyvatel rychle vzrůstal a v roce 1432 arcivévoda Sigismund dal město Kašparu Šlikovi do zástavního panství. Podobně jako vznikl název městečka Sankt Annaberg/Hora svaté Anny, byl Jáchymov původně pojmenován Sankt Joachimsthal/Údolí svatého Jáchyma. 

Stříbro a zinek se tady na severu Čech dolovaly odnepaměti. Ten pravý boom nastal ale kolem roku 1500, když se narazilo na bohaté žíly stříbra. Byla práce, vzkvétal blahobyt a už v roce 1532 se stal Jáchymov s 18 200 obyvateli po Praze druhým nejlidnatějším místem v českém království.

I přes královský zákaz se zdejší drahý kov, který opustil doly, exportoval do Německa, především pak do Norimberku. Mezi Jáchymovem a Annaberkem v Německu, kde se rovněž  dolovalo, fungovala tehdy takzvaná neoficiální Stříbrná stezka. V Jáchymově se Šlikové snažili, co to jen šlo, a tak se během 16. století ve zdejších stříbrných dolech vytěžilo 300 tisíc kilogramů drahého kovu. Ve srovnání s celkovou evropskou produkcí to bylo zcela mimořádné množství.

První tolary

Šlikové velmi brzy pochopili, že dopravovat surové stříbro do Německa je ekonomicky neefektivní, usilovali proto o jeho zpracování přímo na svém panství. Nebylo to ale jednoduché přání, ražba mincí byla výsadou pouze krále a vysoce postavených feudálů. Podle doložených literárních pramenů se Šlikové na hlavu stavěli, aby právo ražby získali. Předešlou větu chápejte tak, že nešetřili finančními prostředky u okolní šlechty a upláceli, koho mohli. Právo jim nakonec sice přiznáno nebylo, král Ludvík II. ale přece jen mlčky souhlasil, což bylo tlumočeno jako svolení, a ražba mincí byla Šlikům tolerována.

Produkce byla zahájena celkem skromně ve sklepeních Šlikovského hradu na přelomu let 1519-1520. V literatuře můžeme dohledat dokumenty, že se po vzoru Kutné Hory uvažovalo pojmenovat platidlo joachimským grošem. Název mince se ale neujal, Šlikové chtěli mít něco originálního. Začali razit Joachimsthalery a z nich se už na začátku roku 1520 vygenerovalo obroušené a zkrácené pojmenování tolary. Ty platily až do poloviny 19. století a staly se nejpopulárnější měnou v Čechách, Rakousku i Německu.

Mince byla krásná. Měla precizní výtvarné provedení a velmi dobrou kvalitu drahého kovu. Každá obsahovala 27,4 gramu stříbra, což bylo téměř 95 procent její hmotnosti, a stala se vzorem pro mnoho dalších mincí Evropy. Na jedné straně mince byl vyobrazen svatý Jáchym, patron Jáchymova, na druhé v době ražby vládnoucí panovník.

Ražba se podle archivních materiálů neuskutečňovala pouze v Jáchymově, ale zřejmě i v Horním Slavkově. Proč ty pochyby? Jednou z novinek na tolarech byly i znaky mincmistra. V roce 1526 byly raženy dva typy tolarů a na každém z nich byla jiná značka mistra ražby. K tomuto tvrzení ale musím dodat, že ne všichni numismatici s ražbou v Horním Slavkově souhlasí.

Oblíbená Tlustá paní

První vyobrazení na jáchymovských tolarech byla pod nadvládou silnějšího pohlaví. Na mincích byly portréty vladařů. Teprve později se na nich objevila také silueta panovnice Marie Terezie s jejím nepřehlédnutelným dekoltem. Toto platidlo se velmi rychle rozšířilo nejen po Evropě, ale i v Africe a na Blízkém Východě. V arabském světě byla mince velmi oblíbena a začalo se jí říkat Tlustá paní.

Ražba jáchymovského tolaru byla zastavena na jaře roku 1528 z příkazu císaře Ferdinanda I. Za dalších dvacet let bylo Šlikům odebráno i právo na Jáchymov a po bitvě na Bílé Hoře byl v roce 1621 Ondřej Šlik spolu s 27 českými pány na Staroměstském náměstí v Praze popraven. Tak smutně se naplnil osud rodiny, která dala světu tolar.

Dolar má původ v tolaru

Česká, anglická i mnohá německá literatura se přiklání k tomu, že pojmenování amerického dolaru pochází z českého názvu tolaru. Základem byl právě onen jáchymovský Joachimsthaler, u něhož velmi rychle došlo ke zkrácení názvu na thaler, česky taler, aby v roce 1520 vykrystalizoval do konečného tolar. Nepatrnou změnou výslovnosti byl pak v Americe rozšířen jako dolar.

Tyrolský Hall

Na počátku článku jsem slíbil, že se k jednotlivým hypotézám ještě vrátím. Teď tedy nastal jejich čas. Pojmenování americké měny si přivlastňuje také městečko Hall, vzdálené asi deset kilometrů od rakouského Innsbrucku. První zmínka o něm pochází z roku 1332. Místo se jmenovalo Solné údolí řeky Innu. V roce 1486 byla skutečně v mincovně na nedalekém hradě vyražena velká stříbrná mince, označovaná údajně jako thaler. Její název se odvozuje, stejně jako v Jáchymově, od německého slova thaler – údolí. Hallský thaler měl dát název americkému dolaru.

Celá konstrukce má ale jednu vadu na kráse. V udaném roce byla v Hallu skutečně vyražena velká stříbrná mince, pojmenována byla ale podle guldenu – Guldiner. A jediné, co Guldiner a jáchymovský tolar spojuje, je velikost mince a obsah stříbra. Guldiner byl tedy s pravděpodobností, hraničící s jistotou, vzorem zas právě pro jáchymovský tolar.

Že by holandský leuwendaalder?

V 17. století bylo Holandsko světovou obchodní velmocí a v zemi byla zahájena ražba vlastní verze taleru s vyobrazením lva. Dostal jméno leuwendaalder. Poté co se holandští protestanté vzbouřili proti španělské nadvládě Habsburků, začala jejich emigrace přes oceán a osidlování amerického kontinentu. Mezi lety 1614 a 1674 zaplnili Holanďané ostrov Manhattan a na novém kontinentu založili město, pojmenované po své domovině: Nieuw Amsterdam – dnešní New York.

Pochopitelně si s sebou do nové domoviny vzali také ušetřené finance, daaldery. A kombinací amsterodamského dialektu a anglické výslovnosti se AA začalo vyslovovat jako O a z daalderu se měl stát dolar...

Podle mě má tato hypotéza velmi složitou myšlenkovou konstrukci. Její pravdivosti by ale mohlo nahrávat, že tehdy v Americe panovala k papírovým penězům silná nedůvěra, a proto se daaldery na finančním trhu snadněji prosazovaly.

Snad jen poznámka: Holanďané vůbec nepochybují, že základem pojmenování dolaru byl jejich daalder. Podle nich Amerika převzala i jiná holandská slova, jako je například skat.

Mezi adepty se počítají i Španělé

A jak se mělo podařit prorazit v Americe s vlastní měnou Španělům? Na východě dnešní Ameriky existovalo třináct britských kolonií. Na importované zboží zavedly clo a nechtěly používat britské libry. Amerika se chtěla oddělit od mateřské země a vybudovat vlastní finanční hospodářství. K tomu přispěl i zákaz Anglie ve svých koloniích razit libry, a proto se i v britských koloniích používaly španělské mince. Šlo o osmireálové stříbrné mince, ražené převážně v mexických mincovnách, kterým se říkalo španělské dolary, zkráceně dolaros.

Označení dolaro se objevilo za vlády španělského krále Karla V. (1500-1558). Jak vzniklo? Karlu V. bylo v roce, kdy se začal razit jáchymovský tolar, dvacet let. A malá indicie: První oficiální dolaros měl nechat razit v roce 1575 španělský král Filip II. Ano, stalo se tak celých 55 let po vzniku českého tolaru. Jak vidíte, historie nás táhne zpět do našeho Jáchymova...

Oficiální dolar

Kolem roku 1775 začala Amerika bojovat o svoji nezávislost a přišla doba, kdy si Američané měli zvolit i svoji vlastní měnu. Nebylo pochyb, že se přikloní k dolaru, což se také stalo v roce 1792.

Symbol pro pozdější označení dolaru se objevil poprvé po roce 1770. Zprvu byl používán jen pro obchodní korespondenci mezi Mexikem a britskými koloniemi v Americe. Jak se zrodil, není přesně známo, ale připouští se, že mohl vzniknout z označení pro španělskou měnu, peso (volný překlad – váha; zrození pesa je spojeno s monetární reformou ve Španělsku v roce 1497, kdy vznikly nové měny, nahrazující tehdejší maravedí; mince jednoho pesa vážila 27 gramů a byla z 92 procent z čistého stříbra). Zkratka Ps – peso – tak mohla splynout v jedno písmeno – znak . Mezi znalci se ale rozhodně odmítá tvrzení, že by symbol měl svůj původ ve zkratce US (Spojené státy), kde by opět splynutím písmen byl vytvořen dnes všeobecně používaný znak.

A nesmím zapomenout na romantičtější variantu vzniku pro původní symbol, který neměl jen jednu svislou čáru, ale rovnou dvě. Ty měly označovat Heraklovy sloupy, jež měla španělská Andalusie ve svém znaku.

Mincovní perlička

Kořistí pirátů bylo zlato, stříbro, drahé kameny nebo umělecké předměty. Jako odměna za práci posádky to ale bylo ne právě dělitelné bohatství. Jako na zavolanou přišly pirátům na pomoc mince, jež byly nejen lehce dělitelné, ale pro posádku i, nebudeme si nic nalhávat, lehce směnitelné.

Piráti pak měli tvar mince údajně dokonce vylepšit. Některé totiž nebyly kulaté, ale hranaté, a mnohdy se tak stávalo, že se z mince kus doslova ukrojil. Proto piráti měli doporučovat, aby mince byly nejen kulaté, ale po stranách i vroubkované. Hned se tak totiž i díky hladké hraně zjistilo, že je mince šizená – ořezaná. Zajímavá pirátská starost, nemyslíte?

Světový Jáchymov podruhé a potřetí

Mincovní boom v Jáchymově trval necelých deset let. Město o sobě později dalo vědět minerálními prameny, které, ač zázračně léčivé, byly jen slabou ekonomickou náplastí za stříbro. Na počátku 20. století se Jáchymov dostal opět na titulní strany světového tisku. Marie Curie-Skłodowská, nositelka Nobelovy ceny, v místní hornině objevila prvek radium (první gram radia izolovala ze smolince, pocházejícího z Jáchymova). To se brzy stalo substancí pro zubní pasty, vody na vlasy i pleťové krémy. Teprve později byla v těchto zázračných prostředcích objevena i zhoubná radiace.

Před Vánoci roku 1938 objevil v Německu dr. Otto Hahn s použitím jáchymovského smolince štěpnou reakci a jeho spolupracovnice, rakouská fyzička Lise Meitnerová, došla k závěru, že by tento proces mohl být základem nové zbraně.

Tato zázračná zbraň II. světové války, atomová bomba, byla shozena na japonská města Hirošimu a Nagasaki. A Japonci, kteří se do té doby nehodlali Američanům vzdát (a vypadalo to, že se válka potáhne ještě celé měsíce), po explozích podepsali kapitulaci za pár dní...

Tolar a uran z českého Jáchymova jsou atributy, které byly inspirací pro finanční i politickou moc. Malá země a její přírodní bohatství tak zanechaly ve světě nesmazatelnou stopu.

Petr Koutský

Převzato z časopisu Záhady života

 

Záhady života

Vložil: Redaktor KL