Lapili lumpíka, nelapili lumpíka. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Les

V mém okolí prakticky zmizely lesy. Nejděsivější podoba lesa se stala denní rutinou. Pařezy. Všude jen pařezy. Z lesů zbylo jen torzo. A protože do lesa chodím rád a často, všiml jsem si jednoho nešvaru. Nikde jsem nenarazil na lapače kůrovců. Nikde a na žádný. A to jsem okolní lesy prošel nesčetněkrát.

Z dětství si pamatuju, jak jsme chodili do lesa k vysílači. Na vysokém kopci, kompletně zalesněném, stojí vysílač. Chodili jsme do lesa spát pod širák, na houby. A cestou jsme potkávali žebrovaný lapač na kůrovce. Vždycky jsem se k němu jako malý harant hnal a dloubal v něm klacíkem, jestli vyšťourám nějakého kůrovce a dospělí na mě volali, ať to nedělám, že je v tom jed.

Za posledních několik let jsem lapač na kůrovce nepotkal. A to ani v lesích, které za poslední dva roky lehly pod náporem harvestorů. V mém okolí jsou čtyři lesy. Dva už vzaly za své, polovina třetího je v prachu, ve čtvrtém jsem loni objevil středisko rekreačních zábav a volného působení kůrovce, takže předpokládám, že půjde na lesnickou pitevnu letos. To znamená, že kraj se svými černými lesy bude co se lesů týká zcela plešatý.

Ono středisko rekreačních zábav a volného působení kůrovce jsem mohl sledovat v posledním lese. Loni jsem se po něm v létě brouzdal a narazil na malé ohnisko kůrovce. Hlouček asi deseti stromů, které byly napadené kůrovcem. Už jim osychalo jehličí. Nějaká ochranná či obranná opatření? Lapače? Rychlé kácení napadených stromů? Nic. Stromy tam stojí dál a hlouček se letos rozroste do celého lesa. Asi se čeká na to, až se to bude moci vykácet všechno naráz. Co se rozčilovat s několika málo stromy a zachraňovat tak zbytek lesa.

Ale nakoukl jsem na web NekrmBrouka.cz. Ten vystavil desatero boje proti kůrovcovi. Druhé přikázání zní: „Důsledně vyhledávejte a těžte napadené stromy.“ Čtvrté přikázání pak zní: „Kombinujte metody asanace.“ Okamžité kácení napadených stromů neproběhlo. Lapače, sítě napuštěné insekticidem, nebo nedej bože odkornění padlých stromů? Nic. Žádná snaha. Snad je to dobrý kšeft, když se vykácí celý les a nechají se jen sirotci několika málo stromů, které trčí do prostoru jako prostředníček vždy připravený někoho poslat do háje zeleného. No, do háje, navíc zeleného. Spíš na holinu vyprahlou.

A je na místě citovat i zákon o lesích (289/1995 Sb.):

V něm, krom dalšího, stojí toto.

„Zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy a provést nezbytná opatření.

Preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů.

Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků.“

Proč mám pocit, že se přinejmenším v okolních lesích, kam jsem svou brkavou nohou doškobrtal, nic takového nedělo? A jak to, že lesníci nechali dojít kalamitu tak daleko, že se vlastně kompletně změnila tvář naší země? Nešlo to zastavit tím, že by se preventivně do lesů umísťovaly lapače a sítě s insekticidem?

Já vím, nové stromy se sází, za pár let se země zazelení a bude zase krásná. Ale jen se ptám, jestli té kalamitě nešlo zabránit. Mám pocit, že ano.

Vložil: Štěpán Cháb