Alarmující číslo: Extrémní chudobou u nás trpí 400 tisíc lidí! Co budou dělat politici? Podle volebních programů NIC
14.10.2013
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto
Žijí tam, kam většina Čechů nedohlédne. Denně řeší situace, které ostatní ani nenapadnou. „Bývalý manžel mi devatenáct let neplatil alimenty," uvedla Hana Rokosová, samoživitelka se čtyřmi dětmi, kterou zoufalá finanční a bytová situace přinutila hledat pomoc u Armády spásy. Právě podle této organizace se za posledních jedenáct let čím dál více rodin ocitá na hranici chudoby. „Ztráta zaměstnání je běžný jev, postihne-li samoživitele, je to vysoce rizikový faktor," uvedla tajemnice národního velitele Armády spásy Pavla Vopeláková.
Se zdrcujícími čísly přišel Vladimír Špidla (ČSSD), který se sociální politikou zabývá. „Pod hranicí příjmové chudoby žije jeden milion lidí, to je Praha bez příměstských částí. Extrémní chudobou pak trpí 400 tisíc lidí, tedy větší Ostrava," přiblížil pro Deník.cz.
Kalousek tvrdí, že jsme bohatí
V mezinárodním srovnání ale Česko nevypadá nejhůře. „V rámci EU má nejnižší míru chudoby, jednu z nejnižších nezaměstnaností, je sociálně stabilní zemí," uvedl například exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Špidla ovšem namítá, že politická vrstva se schovává za čísla, která na první pohled vypadají relativně dobře. Jako příklad uvedl důchodce. „Většina z nich se nachází těsně nad hranicí chudoby. Když nebudete penze dva tři roky valorizovat, spadnou pod tuto hranici," upozornil.
Podle šéfa vládní Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka hrozí ztráta střechy nad hlavou výrazně více než stu tisíc Čechů. Potíž je ovšem v tom, že v Česku neexistuje zákon o sociálním bydlení, na jehož základě by si kompetence a povinnosti organizace sociálního bydlení rozdělily stát a obce. Podobně to funguje v zahraničí. Například v Nizozemsku musejí velcí vlastníci bytů určitou část fondů poskytnout pro sociální bydlení.
Byznys s chudobou
Šance se dnes často chytají majitelé ubytoven. Tyto podniky Vopeláková považuje za „byznys s chudobou". „Tato zařízení však paradoxně vybírají za bydlení takové částky, které by si průměrně vydělávající člověk nemohl dovolit platit," řekla. Rodina v ubytovně musí za pokoj platit třeba 16 tisíc korun a více.
Podle STEM veřejnost soudí, že dávky jsou moc vysoké
Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 %) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných (60 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu.
A co na to politici?
Politické strany ve svých volebních programech problém chudoby neřeší. Výjimkou je ČSSD, která lidem v tísni věnovala jednu kapitolu svého programu, kde se píše: V posledních letech se u nás výrazně zhoršil přístup státu ke zdravotně postiženým a lidem v tísni. Usilujeme o vytvoření solidární společnosti, která nabídne pomocnou ruku každému, kdo se ocitne v situaci, kterou nezvládá řešit vlastními silami. Podmínkou pomoci je jeho aktivní spolupráce a závazek prospět ostatním, bude-li moci.
Vložil: Anička Vančová