Redukce člověka na hladového lovce slev aneb Co takhle poslat psychiatra na Ministerstvo zemědělství? Komentář Štěpána Chába
komentář
08.05.2023
Foto: Se svolením Zdeňka Nekuly
Popisek: To je doslova ministr s vizí. Hledí do daleké budoucnosti a tam, tam spatřuje nebetyčnou výhodu extrémních slevových akcí, které chce následně revidovat zákonem
Nakulím se do krámu a hledám slevy. Musím najít slevy. Slevy jsou ta nejvyšší meta mého života. Musím hledat slevy, protože beze slev neutáhnu celý měsíc nakupovat pro rodinu. Kde jsou slevy? Máte leták se slevami? Ne, ne, to je málo, vedle v krámě mají máslo o korunu levnější, ve slevě, a ještě v akci. A za městem zlevnili chleba. Akce jen na dnešek. Zajedu za město, pak na druhou stranu města, hele, leták, dejte mi máslo o korunu levnější. Jako hadr na klacku, tak by se měl cítit občan České republiky pod vedením ministra pro protichůdná tvrzení Zdeňka Nekuly. Ten totiž řádil tak, až z toho má Petr Fiala svrbění.
Pro Novinky Zdeněk Nekula, oficiálně ministr zemědělství, pronesl: „Chceme, aby (akce) pokračovaly, ale pouze ve stanoveném rozpětí,“ řekl v reakci na „extrémní slevové akce“. Nekula, vykulen z inflace, si tak chce došlápnout na slevové akce. Dát jim zákonný rámec. Omezit je.
Na druhou stranu tvrdí Nekula ovšem něco zcela jiného. Pro to, aby lidé nakupovali pouze ve slevách, nabádal v podcastu Světlany Witowské Spotlight. „Normální ceny jsou to, co zákazníci vidí, nebo nakupují v takzvaných slevách. To, co se tváří jako slevová akce, tak je normální cena. Proto vyzývám zákazníky, nekupujte mimo slevové akce. I ty základní potraviny jsou ve slevových akcích. Ale proč bych měl kupovat mléko za nějakých 25 korun nebo až 30. Počkám si pár dní, týden a nakoupím si celý karton mléka za nějakých 16-17 Kč,“ zazářila jedna z hvězd Fialovy vlády.
Normální ceny jsou to, co zákazník vidí ve slevách. To je na ministra revoluční prohlášení. Takže to, co ve slevách není, to není ani s normální cenou. Tedy je to s cenou nenormální. A nenormální cena musela někde vzniknout. A protože je to nenormální cena, lze z toho usuzovat, že už se zase někdo přiživuje na krizi a dojí českého občana jako vyhublou kozu od souseda. Hezky tajně, natáhne ruce skrze plaňky plotu, popadne vemeno a tahá a tahá, dokud místo mléka nezačne téct krev. A ministr pro mistrování lidí Nekula na to nezúčastněně hledí. A radí, aby lidé nakupovali jen ve slevách.
Redukce člověka na honiče slev. Správná otázka – a co ti, co ve svém okolí nemají obchodní korporace a spoléhají se na solidaritu vietnamské komunity z vesnických krámů, kteří si ceny hezky nadsazují? Patřím mezi ně. Nikdo mi žádné slevy nenabízí a jedu i se čtyřmi dětmi na jeden plat takzvaně na plnou cenu, a ještě s přirážkou za blahobyt, protože jako zhýčkaný milionář nakupuju bez slev. Nemaje jiné možnosti. Ne, ne a ne. To je přece špatná otázka, kterou naskakuju na to jejich krysí kolečko a křičím – jak to, že také nemám slevy.
Ale skutečnost stojí jinak, jinde. Jak to, že Nekula nekoná. A když koná, tak na absolutně špatném místě. Tj. na místě, kde podporuje chrtí závod lovu o korunu levnějšího másla. Už půl roku se zemědělci s obchodním korporátem přetahují o to, kdo krize zneužívá víc (ač jí jistě zneužívají oba tábory rovným dílem). Nekula nečinně přihlíží a nechává přetahovanou probíhat. Nezasáhne, nesrazí nemravné marže ať těch, nebo těch. Nabádá lidi, aby nakupovali jen v akcích, protože zboží v akci se prodává za ceny, které by měly být normální, jak pravil. Ale zároveň vytrubuje do světa, že chce slevové akce zákonem omezit. Není to trochu rozpor? Proč nezatočí s těmi maržemi, které jsou podle všech ukazatelů i podle vlastních slov ministra pro extrémní slevové akce zcela očividné? Jo, jo, jasně, rozumím, moc práce.
Podobně jako poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček, který v televizi nabádal občany, aby jezdili nakupovat do Polska, když je tady tak draho. Asi netuše, že tím rozpočet státu připravuje o miliardy na daních. Peníze tečou do Polska. Je to ekonomický poradce premiéra, musí tomu rozumět. Nějak to té republice musí pomáhat.
U Polska, Maďarska, Německa i Rakouska vidíme nějakou politickou vizi, uplatňovaný krizový plán, směr, kterým se stát v době úpadku vydá, jak ochrání nejslabší, protože ti jsou na tom biti nejvíc. Záměrně jsem v úvodu popsal vlastní situaci, kdy jsem v nákupu potravin závislý na místních malých obchodech, zřizovaných vietnamskou komunitou. Nic jiného tu není a auto nemaje, musím se s tím spokojit. Žiju tak v realitě těch, kterým stoupají neúměrně ceny, ale na záchranu v „extrémních slevových akcích“ nebo nákupech v Polsku se upnout nemůžou. A tak solí a podporují nedobrovolně Nekulovic neschopnost.
V Maďarsku po snížení daní na potraviny přistoupili na vládou nařízené slevy 10 % u vybraných potravin. Jestli jim to bude fungovat, netuším. V Polsku už téměř rok a půl pracují na principu citelně snížených daní na vybrané potraviny. U nás není vize, jen prázdná slova zmatkujících lumíků, kteří i přes nulovou podporu obyvatel zasekávají největší sekeru do státního rozpočtu. Zcela nepochopitelně, protože zvýšené příjmy z inflace mají, výdaje, ty zbytné, ale očividně omezit neumí. Nebo nechtějí. Místo toho se na pavlači Strakovy akademie štěbetá o tom, že by bylo fajn zvýšit daně. A přemýšlí se – kde. Ač v programovém prohlášení vlády je, že daně zvedat nebude. Také tam je, že vláda bude snižovat výdaje státu. Zatím je snížila jen u důchodů.
Ale zase budeme mít pěkné stíhačky. A to by nás mělo příjemně hřát v žaludku. Jídlo je vedlejší, jde o ten dobrý pocit užitečného idiota, který dobře posloužil. A tahle role nám jde výborně.
Vložil: Štěpán Cháb