Není žádný problém. Systém o Ukrajincích neví, protože mají dobře vyčištěné zuby. Roman Šmucler promlouvá. Komentář Štěpána Chába
komentář
04.01.2023
Foto: Hans Štembera
Popisek: Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory
Krajské listy.cz vyzvaly ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a zprostředkovaně i prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera, aby se postavili čelem k zubařce z Ukrajiny, která by si ráda otevřela praxi v České republice. Na udičku se chytil Roman Šmucler a zaperlil tak, jak se dalo očekávat.
Na počátku války na Ukrajině přišla Univerzita Palackého v Olomouci s velmi úsměvnou „studií“, kde srovnávala mladé Čechy a Ukrajince ve zdravém způsobu života. Ukrajinci na plné čáře vyhráli.
„Ukrajinské děti patří mezi premianty, co se týká stravovacích návyků,“ píše Univerzita Palackého v Olomouci za peníze daňových poplatníků. Podle univerzity tři čtvrtiny mladých Ukrajinců do 11 let pravidelně snídá. U puberťáků do 15 let pak dvě třetiny, takže o trochu méně, což je škoda, pravidelná snídaně je základem pro sílu na celý den. Ale stejně je to víc, než ta naše dekadentní mládež. Tam jsou čísla upadající: 65 % u 11letých a 52 % u 15letých. Kašleme na ty potomky a nedáváme jim ráno ani najíst. Dovolil jsem si v březnu upozornit na studii. Viz odkaz, kde je podobných perel ze studie nepočítaně.
|
Roman Šmucler na problematiku toho, že uprchlíci z Ukrajiny mohou zatěžovat již tak nedostatkové zubní ordinace v ČR, odpověděl podobně, jako kdyby byl součástí oné „studie“ Univerzity Palackého. „Velká část uprchlíků si hradí péči samostatně u krajanů, kterých je tu opravdu hodně a legálně. Vesměs jsou to mladí lidé a ti už vědí, že když si čistí zuby, tak stomatologa prakticky nepotřebují - prakticky náš systém o nich neví s výjimkou ortodoncie,“ napsal prezident České stomatologické komory. Komické je, že Roman Šmucler prostě předpokládá, že mladí Ukrajinci nejsou jako ti čeští dezoláti z vepřínů, a služby zubaře prostě nepotřebují.
Následuje vyjádření Romana Šmuclera stran samotné ukrajinské zubařky: „Zmíněná lékařka si může udělat aprobaci podstatně rychleji - proč to nedělá, je na ní. Jsou vypsané písemné testy, pak 5 měsíců praxe a udělá zkoušku, pokud to umí. Paní může pracovat a naučit se systém práce se zdravotními pojišťovnami v pozici instrumentářky a také jazyk - co je na tom ponižujícího?“
Podvratně páně Šmuclerově pozornosti před oči opět rozvinu případy, které se udály v Hustopečích a o pár týdnů později v Hejnicích. Tam si zubaři otevřeli nové ordinace, v den jejich otevření registracím se oběma zubařům před dveřmi rozvinula několikasetmetrová fronta těch, kteří by chtěli vlastního zubaře. Rozhodně se nedostalo na všechny. Je ponižující, když desítky a stovky lidí (a v rámci republiky tisíce) nemohou vinou přetahované mezi Šmuclerem a pojišťovnami sehnat zubaře? Je to ponižující. Je třeba vidět věci z trochu širšího kontextu, pane prezidente.
Pokud by Šmucler pracoval na své pozici pro blaho celé republiky, úřady práce a záchytná centra pro uprchlíky by lemovaly inzeráty hledající zkušené zubaře, kterých by se Česká stomatologická komora chopila a za pomoci kvalitní, vstřícné a zrychlené aprobace jim pomohla otevřít si v ČR ordinaci. Jenže to se moc nechce. Hlavně stomatologické komoře vlastně velmi vyhovuje, že zubařské ordinace jsou nedostatkové zboží. Je přetlak, lidé se o zubaře perou a jsou ochotni si je též patřičně přeplácet. Udržovat společnost v mírném nedostatku kýžené služby, to se to pak výhody a peníze sypou horem dolem a komora může jednat z pozice jisté přezíravé moci. To samé samozřejmě platí pro pojišťovny, které se měly se Šmuclerovou komorou přetahovat o to, kdo získá více zubařů. Nikdo nic nedělal. Šmuclerova komora blokuje s nadšením vyjednávání. Pojišťovny na jakékoliv skutečné jednaní kašlou, protože se staly pouze nepohyblivými nenažranými molochy. Na vině jsou obě strany.
V původním článku i dopisu Válkovi i Šmuclerovi stálo, že jsme sehnali zubařku pro Šluknov. Nad tím se Roman Šmucler podivil: „Kde berete jistotu, že bude pracovat za úhradu zdravotních pojišťoven a zrovna v obci, kterou jste zmínil? Vesměs pracují bez smluv, jak na Ukrajině a takových stomatologů je v ČR unikátně mnoho.“ Kde bereme tu jistotu, že bude zubařka dělat právě na Šluknovsku? To nechte, pane Šmuclere, na nás. Když se nestaráte vy a ani pojišťovny, staráme se sami. I beze smluv. I bez stomatologické komory, i bez pojišťovny. Nouze naučila Dalibora housti. Pokud systém pracuje špatně, je třeba ho kousat do lýtka a neustále mu připomínat, že má pracovat pro lidi, nikoliv pro systém samotný.
Svou odpověď pak Roman Šmucler zakončil morálním políčkem: „Když jsou pak pacienti nespokojení s lékařem, naopak nám píšou, jak je možné, že někdo bez pořádné praxe byl vpuštěn do systému a způsobil pacientovi problém… Pravidla EU mají smysl.“ Ano, pravidla EU mají smysl v dobře fungujícím systému, kde je zubařská péče zajištěna rovnoměrně pro celé obyvatelstvo republiky. A třeba i tak, jak navrhoval sám Šmucler, aby vznikla velká stomatologická centra v okresních nebo krajských městech. Ale ani ta tu nejsou. Je to jen jeden z mnoha a mnoha vzdušných zámků, o kterých Česká stomatologická komora opět ve vzácné shodě s pojišťovnami plácá od rozbřesku do klekání. Ale faktický dopad takového plácání je jediný: lidé nemají zubaře.

Vložil: Štěpán Cháb